Přesvědčil Němce, aby dělali více za méně

Přesvědčil Němce, aby dělali více za méně

V Česku ho kromě pár manažerů ze světa automobilového průmyslu mnoho lidí nezná. V Německu ale patří Jan Nemcik (1958) mezi úzkou skupinu čtrnácti mužů, kteří řídí nadnárodní koncern Edscha s obratem 950 miliónů eur a šesti tisíci zaměstnanci.
Mezi koncernovou elitu ho dostaly výsledky práce. V Čechách vybudoval v Kamenici nad Lipou nový podnik Edscha Bohemia, v německém Remscheidu zachránil základní závod Edschy, kterému hrozil bankrot. Teď v něm dokonce přesvědčil Němce, že mají dělat víc za méně peněz. Každý den se pracovní doba dělníkům prodloužila o hodinu, ale měsíční plat je o pět až osm procent nižší. A to v prostředí, kde mají odbory značný vliv.
"Dělníci pochopili, že má-li závod přežít, musí něco nabídnout a odlišit se od jiných. Přitom mají jediný instrument - čas a mzdu," vysvětluje Nemcik. Dali proto firmě kus svého volna a rezignovali na část platu. I odbory pochopily, že pokud si to zaměstnanci přejí a odpovídá to předpisům, je to lepší, než aby se šli lidé přihlásit na pracovní úřad.
"U nás by se firma rozpadla. Při nízkých platech by lidi šli raději marodit nebo na podporu. To si mohou dovolit jen tam, kde skutečně něco berou," říká František Šinákl, odborový předák ze Sfinxu České Budějovice. Smaltovny, jež také překonává existenční starosti.
Podle Nemcika ale v Německu továrna přežije, jen když se jí podaří respektovat podmínky místních nákladových struktur. "Tam nejde dělat jednoduchou práci jako někde ve východní Evropě. Práce musí mít vyšší dimenze. Sofistikovaná výroba s vyšší přidanou hodnotou je základem," povídá. Díky tomu zachránil v závodě závěsných systémů, který byl na zavření, práci 175 lidem.
Každý zaměstnanec tam po Nemcikově nástupu dostal za "povinnou" četbu útlou knížku Mäuse- Strategie (Myší strategie). To aby na příkladu myší a pohádkových postav pochopil, že v globálním světě je třeba na změny rychle reagovat. Lépe zvládnout řemeslo, učit se jazyky, pracovat s počítačem. A to nejen během pracovní doby, ale i potom, co "padla". Jen tak se lze podle něj přizpůsobil prostředí a zvýšit své šance na trhu práce.
"Tohle ale spousta lidí nepochopila ani v Česku. Místo, aby se vzdělávali a investovali do sebe, raději se spoléhají na stát. To je strašně krátkozraké," prohodí mezi řečí.
Mluví česky, ale občas si vypomůže slovenským nebo německým výrazem. Mimoděk tak připomene své slovenské kořeny a po emigraci - během polských vysokoškolských studií - i léta strávená v západním Německu. Teď už sice zase nějakou dobu tráví hodně času i v Čechách, ale s češtinou se ještě úplně nevyrovnal.
Vedle Remscheidu Nemcik řídí ještě tři závody koncernu v Česku a dva na Slovensku. Po loňské změně hlavního akcionáře, kdy Edschu ovládla americká Carlyle, říká, že se zásadně změnil pohled na řízení. Hodnota firmy se stala jedním z nejdůležitějších ukazatelů, klíčové je cash flow a zisk. Tomu se přizpůsobuje pohled na efektivitu investic nebo vývojových center. Střední a východní Evropa, za níž v rámci koncernové strategie odpovídá, se přitom stala nejsledovanější oblastí. Podle majitelů je v ní největší potenciál, který je třeba zhodnotit.
Nemcik tak v pondělí ráno sedá v Düsseldorfu do letadla, přistane v Praze, jede do továren u Dunajské Stredy, odkud se v úterý navečer nebo ve středu ráno přesouvá 340 kilometrů na Vysočinu do Kamenice nad Lipou. Tam je do čtvrtka večer a pak přes Prahu zase letí do Německa, aby dohlédl na závod v Remscheidu. Únavné? Jistě. Ale zároveň tvrdí, že přímý kontakt s vedením těch šesti závodů se nedá ničím nahradit.
"Požadavky majitelů nelze řešit po telefonu a na dálku lidem vysvětlovat co a proč musí udělat. To by bylo pasivní. Člověk musí pořád hledat možnosti, kde ušetřit, jak využít hodnotu peněz, kde práci zefektivnit."
Ví, že takový stav nemůže trvat věčně. Jako šéf koncernové skupiny Evropa 2 vidí její sídlo v Kamenici, kde už vybudoval vlajkovou loď podnik Edscha Bohemia. Do poloviny roku tam chce mít nové "středoevropské" finanční oddělení, posílit plánování, finanční a výrobní controlling... Pak by mohlo tohle zběsilé tempo opadnout, protože by se omezil život na cestách. "Osobní rozhovor ale nic nenahradí. Ten chci zachovat. Jen s tím rozdílem, že manažeři by víc jezdili za mnou," představuje si.
Miroslav Dvořák, šéf strojírenské korporace Motor Jikov Group, která pro Edschu vyrábí hlavně jednoúčelové stroje, o Nemcikovi mluví jako o schopném manažerovi. "Před lety Němci udělali dobrý tah, když na něj vsadili. Zná prostředí a chápe zdejší mentalitu. Tím budou při síle jejich kapitálu mnohdy šikovnější a úspěšnější než konkurence," myslí si.
Vývoj ukazuje, že má pravdu. Edschu Bohemia teď v Kamenici čeká velký skok. Poté, co uspěla v tendrech kolínské automobilky TPCA na dodávky pantů, omezovačů dveří, pák ručních brzd a plynových pedálů, svou miliardovou produkci během tří let ztrojnásobí. Současný počet 300 zaměstnanců se ale nezvýší víc než o sto. Zato se změní struktura firmy, montáž, logistika, německý systém řízení kvality se přizpůsobí japonskému, který víc než statistické vyhodnocování závad preferuje jak jim zabránit.
To už Nemcik bude mít za sebou i literární debut. Na jaře mu v německém nakladatelství Gabal vyjde kniha M.O.T.O.R.- Strategie. Budou v ní jeho životní zkušenosti z řízení lidí v prostředí automobilového průmyslu. Předmluvu píše šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, obrázky přispěl kreslíř Miroslav Barták.
"Bude to takový lexikon praktických rad doplněný teoretickými poučkami. Není to recept, jen pomoc. I nejlepší stroje a technologie budou k ničemu, nebude-li středem pozornosti člověk. Potenciál, který je v lidech se jinak ztratí a z fabrik pak budou jen mrtvé schránky," říká Nemcik.