Němců ubývá. Inspiraci hledají i ve Francii
Potíže s nízkou porodností a stárnutím obyvatelstva má celá Evropa. Zatímco Organizace spojených národů varuje, že do roku 2300 vzroste počet obyvatel Země ze současných 6,3 miliardy až na 9 miliard, evropské země řeší problém zcela opačný: chybí potomstvo, které by v budoucnu financovalo stále větší množství lidí v důchodovém věku.
Z evropské patnáctky je na tom - s výjimkou Itálie - nejhůře sousední Německo.
Podle statistik dnes na jednu Němku připadá jen 1,3 narozených dětí.
"Zůstane-li očekávaná délka života taková, jaká je teď, ubude v Německu každý rok 200 tisíc lidí," vypočítal týdeník Der Spiegel. Tedy tolik, kolik dnes žije například v severoněmeckém Lübecku nebo Kasselu.
Problém budoucnosti?
Na úbytek narozených dětí a jeho následky upozorňují němečtí experti už dvacet let. "Přestože jde o obrovský problém, veřejnost si ho začíná uvědomovat jen velmi pomalu," píše Die Zeit.
Málokdo si podle něj dokáže představit, co záplava statistických údajů a varovných prognóz ve skutečnosti znamená. A málokoho zajímá, co se bude dít za příštích padesát, sto let.
Stárnutí populace a problémy, které způsobuje, jsou přitom ve Spolkové republice čím dál tím patrnější. A to už na první pohled. Porodnice zejí prázdnotou, v přednáškových sálech přibývá studentů v důchodovém věku, kteří mají produktivní období života dávno za sebou.
Rodina se odkládá
I v Německu mladí zakládání rodiny stále více odkládají. Doby, kdy se porodnice v bývalé NDR plnily jednadvacetiletými, čerstvě provdanými dívkami, jsou pryč. "A čím později se narodí první potomek, tím menší je pravděpodobnost, že budou následovat další," upozorňuje Der Spiegel.
Plození potomstva u sousedů odsouvají muži i ženy.
Fakt, že většina potenciálních otců o rodině uvažuje až v momentě, kdy dosáhne určitého profesního postavení, není v Německu ničím novým. Co se však v posledních letech změnilo, je přístup žen.
"Vzdát se kvůli rodině zaměstnání je dnes pro mnohé Němky příliš vysoká cena," napsala německá socioložka a expertka na rodinu Gisela Erlerová v magazínu deníku Süddeutsche Zeitung. Skloubit děti a zaměstnání je totiž ve Spolkové republice ještě obtížnější než u nás.
Zaslíbená Francie?
Rozhodne-li se žena v Německu porodit dítě, musí většinou počítat s tím, že s potomkem zůstane doma. Mateřské školy fungují až na výjimky pouze dopoledne, německé jesle mají místa jen pro 8,5 procenta dětí do tří let.
Ani na základní školách není situace o mnoho lepší. Německo například de facto nezná odpolední školní družiny. Proč? "Stejně jako v ostatních zemích, které si prošly fašismem, je v nás zakořeněná hluboká nedůvěra k zasahování státu do výchovy dětí," vysvětluje Erlerová.
V Německu navíc i po letech platí: pokud žena pošle své dítě do mateřské školy, nebo do konce do jeslí, její okolí ji často odsoudí jako "krkavčí matku".
V sousední, taktéž západoevropské Francii přitom předškolní péče o děti bez problémů funguje. Osmdesát procent francouzských matek chodí normálně do zaměstnání, 70 procent z nich má dokonce plný úvazek. A výsledek? Přeplněné porodní sály a nejvyšší porodnost v Evropě.
