Alkoholismus některého z rodičů ovlivňuje potomky hned dvěma způsoby. Prvním jsou vlivy sociální. Dítě přebírá modely po svých rodičích, z rodinného prostředí, používá stejné rituály. Druhým důvodem jsou geny. Potvrzují to studie na dvojčatech. Pokud se u jednovaječných dvojčat v rodině vyskytl alkoholismus, tak oba potomci mají větší pravděpodobnost vzniku závislosti než dvojčata dvojvaječná. Ta totiž na rozdíl od těch jednovaječných mají společných jen padesát procent genů. Samotné genetické vlivy zvyšují riziko vzniku závislosti na alkoholu asi čtyřikrát.

Závislost na alkoholu u rodičů rovněž zvyšuje riziko vzniku poruch chování a emočních problémům. Reakce dětí lze rozdělit do několika skupin.

První je takzvaný typ "rodinný hrdina". Ten přebírá odpovědnost, nahrazuje nefungujícího dospělého a "zachraňuje rodinu". Typické je to pro nejstaršího sourozence, který zastupuje závislého otce a pečuje o mladší děti. "Hrdinovi" by měli dospělí dovolit vrátit se do dětství. Neměl by se cítit odpovědný za problémy v rodině, ale chápat, že jsou to problémy dospělých, za které on nemůže a které není schopen řešit.

Druhou skupinou jsou "obětní beránci", kteří odvádějí pozornost od problémů dospělých tím, že dělají problémy sami. Například chodí za školu, kradou, lžou a perou se, experimentují s alkoholem nebo drogami a podobně. Takovému dítěti je třeba "dovolit zbavit se symptomu". Jeho problémové chování by se nemělo odměňovat, ale naopak by se mělo posilovat chování adaptivní, tedy to obecně přijímané.

Další skupinu tvoří model "ztracené dítě". To bývá uzavřené a nekomunikující. Před bolestí vnějšího světa uniká do snění. Je třeba věnovat mu potřebnou pozornost a ukázat mu, že svět je vlídnější a bezpečnější, než se domnívalo.
Poslední, čtvrtou reakcí na alkoholismus v rodině, je typ "klaun". Šaškuje, a tak odvádí pozornost od problémů s návykovou látkou v rodině. Lépe, když se dospělí smějí, než aby se hádali nebo prali. Šaškování by se nemělo odměňovat. Měly by se hledat vhodnější způsoby, jak pomoci dítěti se uplatnit a posílit sebevědomí.

Raději včas

O tom, jak nebezpečný je alkohol pro děti a dospívající z rodin, kde je otec závislý na alkoholu, svědčí studie z roku 1990. Autoři v ní uvádějí, že synové závislých otců, kteří začali pravidelně konzumovat alkohol do věku 17 roků, museli do věku 22 let ve 27 procentech kontaktovat speciální zdravotnické zařízení pro vlastní problémy s alkoholem, osm procent z nich se dokonce léčilo pro závislost na alkoholu. Záhy konzumující mladí muži z celkové populace kontaktovali speciální zdravotnické zařízení jen v pěti procentech a na závislosti se léčilo jedno procento.

Jestliže se objeví psychické problémy, měli by se pro ně léčit a využívat poradenských, psychologických i psychiatrických služeb. Případnou léčbu problémů s alkoholem je třeba zahájit co nejdříve. Včasná léčba je snazší, účinnější a bezpečnější.

Nejste sami

Ti, jejichž rodiče jsou závislí na alkoholu, by také měli vědět, že nejsou sami. Počet lidí závislých na alkoholu v Česku s ohledem na vysokou spotřebu může dosahovat 300 000 osob. Mnoho závislých vyrůstalo v rodinách, kde se problém s alkoholem vyskytoval, a mnoho z nich už má vlastní děti.

Závislost u rodičů ještě automaticky neznamená, že se závislost vytvoří i u dětí. Podle amerických pramenů u více než poloviny těchto dětí závislost na alkoholu nevznikne. Naopak platí i to, že nepřítomnost problémů s alkoholem u rodičů ještě nikomu nezaručuje, že se sám nestane na alkoholu závislý. K řadě problémů způsobených alkoholem dochází i u těch, kteří závislí nejsou (úrazy, otravy a jiné zdravotní i sociální komplikace).

Ti, u jejichž rodičů se vyskytl problém s alkoholem, by se měli alkoholu zcela vyhnout v dětství, dospívání a mladší dospělosti, protože závislost na alkoholu by u nich mohla vzniknout rychle a v časném věku. I jako dospělí by se měli alkoholu vyhýbat, nebo být vůči němu maximálně zdrženliví. Například nepřekračovat maximální dávku asi půl litru piva nebo dvě deci vína denně. Tito lidé by se také měli vyhýbat ilegálním drogám, protože i na nich by si mohli vytvořit rychle závislost.


Článek je převzat a redakčně upraven z lednového čísla časopisu Psychologie Dnes. Dále si v něm můžete přečíst rozhovor s Tomášem Halíkem či text o vlivu poporodních depresí na agresivitu dítěte.