Jiří Němeček: Černé vládní svědomí

Černé vládní svědomí

Ministři a jejich úředníci nejsou líní a dělají, co mohou - to prostě objektivní důvody pořád oddalují jejich snahu zlepšit v Česku podnikatelské prostředí. Tak vysvětluje chabé plnění plánu pomoci podnikatelské sféře mluvčí jednoho resortu.
Stejně jako se moderní západní člověk (dnes už podvědomě) ve svém morálním chování řídí podle desatera, česká vláda si dala za úkol řídit se (vědomě) ve svém vztahu k podnikatelům určitým "čtrnácterem". Po roce jeho existence už je čas na zpytování svědomí, jak svůj vlastní kodex plní. Je to spíš k začervenání než k velké pochvale.
Více než polovina úkolů z oněch čtrnácti totiž není plněna. Na některých se zatím ani nepracuje, část má skluz nebo nejsou dotaženy do konce. Pouhé čtyři úkoly má vláda skoro v polovině svého mandátu šťastně "za sebou". A to ještě s výhradou. Minimálně bod stoprocentní přípravy na vstup do Evropské unie stojí zatím na vratkých nohou. Namátkou: pouhých sto dní před vstupem do unie ještě neopustila dílnu Ministerstva životního prostředí požadovaná novela zákona o odpadech. Platební agentura připravovaná resortem zemědělství, která má zajišťovat přísun eurodotací, dosud neexistuje a její rozjezd zůstává ve skluzu...
Ještě víc, a hlavně dlouho, ale pálí podnikatele letité problémy, které měly být řešeny bez tlaku evropských pravidel. Ochrana věřitelů, rychlejší bankroty, odbourání překážek při zakládání firmy a možnost spolehnout se v reálném čase na údaje v obchodním rejstříku obecně - to jsou hlavní strašáci černého svědomí této i předchozích vlád. Bez smazání těchto hříchů se v Česku podnikatelské prostředí nijak zvlášť nezlepší, ekonomický růst bude tlumen a navíc zůstane zachováno příznivé podhoubí pro korupci.