Aleš Michl: Reforma daní české ekonomice nepomůže

O takřka dvě miliardy slovenských korun zchudl v lednu v porovnání se stejným měsícem loňska slovenský státní rozpočet následkem daňové reformy. Vyplývá to ze včera zveřejněného hospodaření státu. Změny v daních chystá i česká vláda - státní pokladna by po nich měla být naopak bohatší, předpokládá Ministerstvo financí.
Pro zlepšení stavu ekonomiky by ale, bez ohledu na dopad na státní rozpočet, měla být slovenská daňová reforma lepší té české.

Jednotná daň versus kosmetické změny
Oba státy přistoupily ke změnám v daních odlišně - Slováci zavedli od počátku roku jednotnou daň z příjmů a DPH ve výši devatenácti procent.
S méně radikálními změnami přišla vláda premiéra Vladimíra Špidly. Sazby DPH zůstávají dvě. K prvnímu květnu by mělo dojít jen ke snížení základní sazby DPH na devatenáct procent a do ní se navíc přesune řada položek ze snížené sazby.
Příjmy státního rozpočtu by podle předběžného odhadu Ministerstva financí měly být následkem toho vyšší, a to od května, v průměru o 1,42 miliardy Kč měsíčně. Postupně do roku 2006 dojde i ke snížení daně z příjmu právnických osob z loňských 31 na 24 procent.
Při srovnání slovenských a českých změn v daních používají proto analytici v případě záměrů domácí vlády spíše slovo kosmetické změny. Společné oběma přístupům je, že jak Slováci, tak i Češi se musejí smířit s vyššími spotřebními daněmi.

Slovensko: Výrazně nižší daně přinesou více práce
Jen během ledna letošního roku, tedy první měsíc po změnách, slovenskému státu klesly výnosy daně z příjmů právnických osob meziročně o třináct procent, zisk z DPH o dvanáct procent. Protože výdaje vlády zůstaly v porovnání s lednem 2003 stejné, má teď země o zhruba šedesát procent vyšší deficit. Stát tak na reformě krátkodobě prodělává.
"Úspory na dani z příjmů budou ale motivovat obyvatelstvo k vyšším pracovním výkonům. Především ale podpoří hospodářský růst a prosperitu podniků ve střednědobém a dlouhodobém horizontu," předpokládá mluvčí slovenského ministerstva financí Peter Papanek.
Slováci tedy vsadili na dlouhodobý efekt - státní rozpočet sice nyní bude mít méně příjmů, ale lidem a firmám zbude více peněz. Podniky budou investovat, budou si moci dovolit zaměstnávat více lidí. Nezaměstnanost klesne, životní úroveň obyvatelstva se zlepší, ekonomika poroste.
"Slováci nevymysleli nic převratně nového, pouze jednoduše aplikovali závěry ekonomické teorie, které jsou známy již desítky let," tvrdí ekonom Komerční banky Daniel Kozel.
Nízká sazba daně z příjmu právnických osob podle něj například nestimuluje firmy skrývat pomocí účetních operací zisk. "Ve svém důsledku pak může být výnos daně za určitou dobu vyšší i při nižší sazbě," tvrdí Kozel. Snížení daní působí rovněž i jako velké lákadlo pro zahraniční investory.
"Zveřejněná čísla o hospodaření slovenského státu sice nijak výrazně nepotvrzují mé nadšení pro slovenskou daňovou reformu - schodek je vyšší než minulý rok. Je však třeba několika měsíců, než bude jasné, jaké efekty jednotná daň má. Zůstávám optimistou," říká Kozel.
Podobně soudí i Papanek: "O první větší analýze se dá mluvit až po prvním čtvrtletí, kdy uděláme účetní analýzu veřejných financí."

Česko: Daňová reforma bez vlivu na ekonomiku
Firmám v Česku sice daně poklesnou, ale v porovnání se Slovenskem jen minimálně. Ke snížení zdanění práce vláda nesáhla, změny v DPH nejspíše zboží a služby v konečném důsledku zdraží. O zvýšení životní úrovně obyvatelstva tak nemůže být ani řeč.
"Změny v DPH nebudou mít žádný dopad na růst ekonomiky či nezaměstnanost," prohlásil ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Rozhodnutí o změnách v DPH v kontextu celé fiskální reformy představuje podle Sobíška pokrok velmi malý. "Zcela nedotčen zůstal problém extrémně vysoké míry zdanění práce. Potřeba snížení výdajů veřejných rozpočtů nebyla na posledním koaličním jednání zmíněna ani v náznaku. Hlavní cíl celé fiskální reformy, jímž bylo snížení deficitu veřejných rozpočtů, se z reformy zcela vytrácí," tvrdí Sobíšek.
Česku tedy zatím "nehrozí" to, co se s velkou pravděpodobností nastane na Slovensku, tedy že daňová reforma v dlouhodobém pohledu výrazně pomůže ekonomice a tedy i obyvatelstvu.

Daňové reformy na Slovensku a v Česku