| Následuje oběd, odpoledne osobní volno nebo lyžování v Jizerských horách. Takhle by mohl vypadat jeden den poznávacího zájezdu po severovýchodních Čechách. Cesta by se klidně mohla jmenovat Za romantikou severu. A věřte, že průvodce by měl na pomezí Lužických a Jizerských hor o čem vyprávět. Svatá Zdislava ochranitelka chudých Možná si vzpomenete na devět let starý český film V erbu lvice, kterým režisér Ludvík Ráža oslavil Zdislavu z Lemberka v roce jejího svatořečení. Ve snímku s mimořádným hereckým obsazením hrál Boris Rösner muže jménem Havel z Lemberka. Jeho výjimečnou manželku Zdislavu (původně z Křižanova) ztělesnila Milena Steinmasslová. Film se sice v Jablonném a na Lemberku nenatáčel, ale promítá se zde pravidelně při výročích svatořečení Zdislavy. Byl to totiž pravděpodobně Havel, kdo město založil, neboť před jeho příchodem na Lemberk v roce 1241 nebylo Jablonné doloženo coby významnější obec. S příchodem těchto šlechticů se Jablonné začalo výrazně rozvíjet. A byla to Zdislava, kdo tu ve dvanáctém století inicioval vznik dominikánského kláštera. Žena, která zasvětila svůj život péči o chudé se dožila jen 30 - 35 let. Zemřela patrně krátce před r. 1252. V osmdesátých letech 14. století koupil město Jablonné s okolím Jindřich Berka z Dubé. Poslední Berka, František Antonín, začal stavbu nádherného barokního kostela sv. Vavřince na místě starého gotického, husity vypáleného. Jeho dokončení se však nedočkal. Stavba chrámu byla hotova teprve za Pachtů z Rájova (1718 - 1867). Za majitele panství barona Jana Jáchyma Pachty byl kostel vysvěcen. O dva roky později byly do nového chrámu sv. Vavřince přeneseny ostatky Zdislavy z Lemberka, vyzvednuté při stavbě roku 1702. Dílo odborníci řadí k nejvýznamnějším barokním stavbám v Česku. A významný je nejen svou nádhernou výzdobou a tím, že zde jako v jednom z mála kostelů u nás leží ostatky svatořečené ženy. Chrám je navíc patřičně zahloubený do země. Katakomby jsou ještě devětatřicet metrů pod povrchem. Návštěva tří podzemních a dnes nepřístupných pater bývala ohromnou turistickou atrakcí. Kromě mumií řádových bratří zde byla i balzamovaná těla tří stavebních dělníků, kteří při budování chrámu zahynuli. Pietně pohřbeni byli teprve nedávno. Město pěti zámků Ovšem zmínili jsme, že na na téměř čtyřtisícové městečko je v Jablonném mimořádný počet zámků. Ve městě a velmi blízkém okolí je jich hned pět. Je to zčásti dáno tím, že město bylo jako majetek velmi dlouho rozděleno mezi několik velmožů, zčásti také tím, že panstvo sídlící v pevných sídlech rádo zajíždělo do krásné krajiny Ralské pahorkatiny. Pobyt v letohrádku býval jistě příjemným zpestřením cest. Pokud začneme procházku po zámcích v Jablonném blízko chrámu sv. Vavřince, máme to k prvnímu zajímavému panskému domu opravdu coby kamenem dohodil. Zámeček Pachtů z Rájova stojí v katastru města při hlavní silnici na Liberec. Žlutou fasádu rokokové stavby s dvěma pozoruhodnými vjezdy do dvora, kde bývalo hospodářské zázemí nelze přehlédnout. Lovecký zámeček byl přestavěn v roce 1770, Pachtové jej nechali zbudovat ze starší budovy jízdní pošty. Pamětní deska při vstupu do zámku připomíná Napoleonův pobyt v Jablonném. Krátce se zde při svém tažení krajem zastavil 19. srpna 1813. Šlechta sem zajížděla z nedalekého Nového Falkenburku, který se později také stal součástí západního předměstí Jablonného. Nový Falkenburk i zámeček Pachtů jsou dnes sice krásně opravené, ovšem pro veřejnost bez předchozí domluvy nepřístupné. Letohrádek vy-užívá obec a v Novém Falkenburku bydlí opuštěné děti. Zahrada dětského domova však přístupná částečně je. Nový Falkenburk byl zřejmě v renesančním slohu vystavěn na místě bývalého dvora Krotenful. Jméno získal podle velkého hradu Falkenburk, který je zhruba 2,5 kilometru severně od Jablonného. A byli to opět Pachtové z Rájova, kteří se zasloužili o přestavbu Nového Falkenburku zhruba do dnešní podoby. Sídlo však vždy nevy-užívala šlechta. V době prusko-rakouské sedmileté války tu byl polní lazaret a armáda tu pak sídlila až do doby, kdy jej zakoupil továrník Mattausch z Benešova nad Ploučnicí. Za něho stavba zpustla. Věřte nevěřte, ale v rokokově upravených sálech s na svou dobu velmi bohatou a drahou freskovou a štukovou výzdobou byly sýpky. Rekonstrukci provedl až na začátku dvacátého století další továrník - liberecký podnikatel Liebig. K Novému Falkenburku jsme si však trochu "zašli" ze severního předměstí Jablonného. Zamíříte-li od prvně popsaného letohrádku dál na Lvovou a zmíněný Liberec, nemůžete minout další zámek. Trochu se to plete, ale podobně jako pachtovskému letohrádku neřekne nikdo rozlehlému dvoru jinak než Zámeček. Problém však je, že stejně jednoduše místní pojmenovávají i letohrádek Pachtů. Dvůr, který míjíte při cestě na Lvovou a který byl v klasicistním slohu postaven zhruba v roce 1800 je "nejmodernější" stavbou zámeckého typu v Jablonném. A kam by průvodce zahraniční turisty vzal nyní? Možná by je pozval na vyhlídkovou věž nad náměstím, z níž kdysi oznamoval čas zvoník, který se staral o dnes už zrušený farní kostel. Věž je však přístupná jen v sezóně. Možná by průvodce pozval cestující do jedné ze tří krásných restaurací na místním hlavním náměstí. Možná by jim ukázal velmi dobře zachovalou renesanční kapli svatého Volfganga nedaleko zmíněného barokního chrámu. Možná... Snímek: Marcela Záhorská Lemberk - hrad nebo další zámek Průvodce by určitě zašel či zajel s návštěvníky na zajímavý hrad Lemberk. Pardon zámek Lemberk, ale ono se to při tom počtu šlechtických sídel v Jablonném trochu plete. Ostatně nemají v tom tak úplně jasno ani odborníci. V literatuře se jednou píše o hradu, jednou o zámku. A koneckonců je to jedno. Na skalní ostrožně v kdysi hlubokých lesích býval totiž hrad, který až pozdější majitelé nechali přestavět. Samozřejmě nejslavnějšími obyvateli šlechtického sídla bývali pan Havel a paní Zdislava. Ovšem v soupisu majitelů najdeme například i Al-brechta z Valdštejna a krátce zde pobýval i slavný Václav Hájek z Libočan. Možná právě zde si tak trochu vybájil některé příběhy do své půvabné, ale mnohem méně věrohodné Kroniky české. Turisté na dnes už krásně opraveném hradě najdou mimo jiné Zdislavinu komůrku, která je prý v místech, kde Zdislava opravdu měla svou ložnici. Je zde také mimořádně cenný hlavní sál vyzdobený renesančním kazetovým stropem se sedmdesáti sedmi obrazy s náměty Ezopových bajek. U každého obrazu je ještě krátký staroněmecký text, který vysvětluje jeho význam. Posledními majiteli byli Clam-Gallasové, kteří nechali postavit novou vstupní bránu a zámek dostal nové klasicistní okna a dveře a v několika pokojích byla vystavěna kachlová kamna. Od roku 1945 je v majetku státu a spravovalo jej Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. V roce 1971 byl uzavřen pro veřejnost a začal se nákladně opravovat a restaurovat. Znovu otevřen byl až v roce 1992. Zdislavu pak u Lemberka připomíná ještě studánka pojmenovaná po této šlechtičně. Kdo chce, možná uvěří, že voda tryskající ze země pod později přistavěnou empírovou stříškou, je léčivá. Svatá Zdislava díky ní prý pomohla nejednomu, který špatně viděl a chodil. A jaký by to byl výčet zdejších zámků, kdybychom zapomněli na ten poslední. Dovolte tedy alespoň krátkou zmínku o pátém šlechtickém sídle, které najdete pár desítek metrů od zámku Lemberk. Pokud jste z Jablonného šli na Lemberk pěšky nenáročnou a asi 2,5 kilometru dlouhou trasou, možná jste si všimli bíločervené fasády skromného šlechtického sídla. Jde o raně barokní Bredovský letohrádek z roku 1674. Ten je přístupný a českolipské muzeum do něj připravilo expozici o Lužických horách. MARCELA ZÁHORSKÁ (IN) |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
