Do EU míří statisíce Poláků

/od naší spolupracovnice/
Lehké pohrdání si v Polsku vysloužili členové unie, kteří se - nehledě k původním slibům - rozhodli uzavřít trh práce pro občany z deseti přistupujících států, včetně Polska. Jako zatím poslední tak v pátek učinilo Nizozemsko.
Změna politiky "staré Evropy" však, zdá se, migrační strategii Poláků příliš nezmění. Vzdělaní profesionálové v zemích unie pracují už teď. Nekvalifikovaná levná pracovní síla naopak nehodlá svou práci na Západě legalizovat ani po vstupu do unie. Bojí se, že přestane být konkurenceschopná a nahradí ji ještě levnější pracovníci z východu.

Vábení před referendem
"Legální práce v Evropské unii byla jedním z lákadel, jimiž se Brusel i polská vláda snažily před referendem z obavy o jeho výsledek vábit voliče," komentoval uzavírání pracovního trhu EU pro Poláky týdeník Polityka. V Polsku je totiž téměř dvacetiprocentní nezaměstnanost. Poláci jsou navíc tradičně ochotni se za prací stěhovat.
Po úspěšném referendu však přišel obrat. Z původních sedmi zemí, které chtěly svůj trh práce nováčkům úplně otevřít, zůstalo jen Irsko a - jak v sobotu napsal list The Times - Velká Británie. Zbylé státy argumentují vlastní vysokou nezaměstnaností a obavami z takzvané "sociální turistiky" obyvatel nových členských zemí.
Západní Evropa se bojí, že tito lidé přijedou nakrátko pracovat a potom zůstanou a budou využívat štědré sociální dávky. "Tak se však bude chovat pouze malá skupina vypočítavých Poláků," brání své spoluobčany sociolog z Polské akademie věd, který však nechtěl být jmenován. "Většina chce na chvíli vyjet, dobře vydělat a vrátit se domů. Sociální systém je příliš nezajímá."

Práce "načerno"
Experti na migraci se shodují, že změna stanoviska zemí patnáctky je ve velké míře populistickým tahem. Německo, které trvá na přechodném období, například ročně přijímá 250 tisíc Poláků na sezónní práce. Odhaduje se, že stejný počet tam přijíždí ilegálně. "V některých oblastech se nad tím přivírají oči, neboť bez Poláků by Němci včas nesklidili jablka ani chřest," řekl Polityce jeden z polských vyjednávačů.
Většinu ilegálně zaměstnaných Poláků emoce kolem otevírání unijního trhu práce příliš nevzrušují. V zemích, kde v současné době načerno pobývají, chtějí i po rozšíření pracovat tak jako dosud.
"Mým nizozemským známým daně, sociální dávky a pojištění vezmou půl platu. To mě neláká. Já si chci vydělat na dobrý start v Polsku," říká například absolvent právnické fakulty Karol z Radomi. Po odečtení výdajů na bydlení mu zůstává měsíčně 1500 až 2000 eur.

Roli sehraje ekonomika
Podle odhadů varšavského ministerstva pro integraci v Evropské unii nyní legálně nebo nelegálně pracuje kolem 400 tisíc Poláků. Úřad očekává, že tento počet po vstupu do unie vzroste o zhruba 100 tisíc. Záležet bude na růstu polské ekonomiky. Ministerstvo hospodářství odhaduje, že pokud by se země propadla do další krize, mohlo by během příštích deseti let odjet až 1,5 miliónu lidí. Pokud se ale růst udrží na současných čtyřech procentech HDP, nevyjede do 2014 více než 700 tisíc lidí.
Rozhýbe-li se polské hospodářství, přibudou i nové investice a pracovní místa. "Podobně jako na začátku devadesátých let, ti, kteří odjedou, budou později litovat, neboť vyskočí z vlaku, jenž je mohl dovézt k dobrým kariérám," předpokládá Rafal Antczak ze Střediska sociálně-ekonomických analýz.

Pracovní trh Evropské unie po rozšíření