Drahoslav Lím, který byl od sedmdesátých let v tehdejším Československu perzekvován, se později proslavil v zahraničí. Loni v srpnu zemřel.
"Je autorem iniciačního polymeračního systému, který je zapotřebí k tomu, aby čočky mohly být vůbec dělány," upozorňuje vdova Jana Límová, jež je povoláním rovněž chemička.
Límův přínos pro českou chemii potvrzuje i Karel Ulbrich, ředitel Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, kde Lím od roku 1951 do roku 1971 pracoval. "Byl to významný chemik, který v šedesátých letech výrazně přispěl vývoji makromolekulární chemie, což je odvětví, které se v té době velice bouřlivě rozvíjelo. On byl jedním z největších tahounů," řekl Ulbrich.

Materiál pro umělé oko

Podle Františka Houdka, autora statě o Límovi v publikaci o významných českých vědcích České hlavy, se někdy v roce 1952 v hlavě Wichterleho zrodil nápad na oční protézu z umělé hmoty. Teprve později z materiálu pro umělé oko vznikla náhrada brýlí pro oči vidící, avšak špatně.
O syntetizaci vhodných materiálů požádal profesor své asistenty. Sedmadvacetiletý Lím přišel s prvními výsledky necelý rok poté. V roce 1953 s objevem prvního z hydrogelů, umělých hmot nasákavých vodou, obhájil doktorát z technických věd. Ukázalo se ale, že hmota má příliš mnoho vody, a proto se nedá zpracovat požadovaným způsobem.
Lím na projektu pokračoval a v roce 1955 přišel na vhodnou chemickou strukturu hydrogelu. Houdek píše, že k této látce dopomohla Límovi náhoda, když musel předčasně odejít od nedokončené syntézy, a přes noc tak nehlídaná reakční směs zpolymerovala v měkkou průhlednou hmotu. Podle Límové už v roce 1959 vědec svůj objev patentoval. Na patentu byli podepsáni Lím i Wichterle, který svému kolegovi navrhl spolupráci na aplikačním vývoji.
"Spolupodílnictví na patentech nikdy nikdo nezpochybnil. Je pravda, že řadu pozdějších aplikací patentoval Wichterle s jinými lidmi a Lím na nich uveden nebyl. Ale to už v té době nebyl (Lím) v republice," uvedl Ulbrich.

Odborník se zákazem práce v oboru

Za objev hydrogelů obdržel Lím v roce 1966 státní cenu; jako druhý byl podílníkem ceny Wichterle. Na konci šedesátých let chtěl Lím obhájit profesuru, ale v důsledku změn, které se odehrály po roce 1968 na katedře, se mu to už nepodařilo. V roce 1970 odjel i s rodinou do kalifornského Palo Alta, kam ho na Stanfordovu univerzitu pozval pozdější nositel Nobelovy ceny Paul Flory.
Během tohoto pobytu Lím navrhl jednak tvrdší čočky s velkou propustností, jednak nový způsob výroby dosavadních měkkých čoček takzvanou fotopolymerací. Česká strana jeho návrhy odmítla; Američané ne a dodnes podle nich vyrábějí většinu čoček obojího druhu.
Vědec se znovu vrátil do vlasti v roce 1974. "Šest let byl bez zaměstnání... Měl sice odbornou kvalifikaci, ne ale kvalifikaci politickou. Pracovat v oboru měl zakázáno," vzpomíná Límová. Proto zažádal o vystěhování. Povolení dostal až v roce 1979 po zásahu jedné americké organizace pro lidská práva.

Sto padesát patentů

Za oceánem pak Lím spolupracoval s vynálezcem umělé ledviny Willemem Kolffem, pro kterého vyvinul hydrogely nesrážející krev, tudíž vhodné k potahování umělých orgánů. Lím také učil na univerzitě a pokračoval ve vývoji polymerních hmot, které se dnes označují jako biomateriály. Světově se rozšířily například i jeho "inzulínové pumpy" - implantované biomembránové senzory se zásobníky pro automatické dávkování inzulínu diabetikům. Lím získal celkem 150 patentů, z nich poslední těsně před smrtí v červenci 2003.
Límovo jméno však české veřejnosti známo není. Manželka utlačovaného vědce se snaží o nápravu. "Jak to, že není v encyklopediích? Jak to, že v novinách čtu, že autorem nejen čoček, ale i gelu je Wichterle? Není to pravda," bojuje Límová.
Vědecká obec však vědce uznává. To, že se Lím nedostal do encyklopedií, považuje Ulbrich za daň minulé době.

vip_wichterle_lim ()

Otto Wichterle přebírá v dubnu 1995 čestný doktorát technických věd za celoživotní dílo. Měl větší štěstí než jeho spolupracovník Drahoslav Lím; jeho jméno zná prakticky každý student. Zemřel v srpnu 1998.

Drahoslav Lím na jaře 2003, nedlouho před svou smrtí. Přestože byl vynikajícím chemikem, jeho jméno se do českých encyklopedií nedostalo.


Martina Vašíčková, ČTK

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist