Ve střední Evropě patří Česko k zemím, kde stát vezme lidem a firmám nejvíce z jejich příjmů, naopak z útrat si bere nejméně. Polák zaplatí státu 34 korun z každé vydělané stokoruny: 22 korun z příjmu a 12 z toho co utratí. Čech nebo Moravan přispěje státu 39 korunami: 28 z výdělku a jedenácti z útraty. Pro ekonomiku a motivaci lidí pracovat jsou přitom výrazně prospěšnější daně nepřímé - tedy to, co lidé zaplatí státu z nákupu než z výdělků.
Obavy ze zdražování
Kolodějská dohoda ze začátku února původně slibovala nástup zdravého trendu: více zdanit útraty a méně příjmy. Politická vyjednávání ji nakonec otupila, takže posun od přímých k nepřímým daním bude mírněji. Poslanci včera projednali ve druhém čtení zákon o dani z přidané hodnoty a potvrdili dohodu z minulého týdne, že do vyšší sazby DPH se nakonec nepřesune vodné a stočné, vstupenky na kulturní akce a pravděpodobně ani časopisy. Ubytování v hotelech by pak mělo být zařazeno do vyšší sazby až o od ledna.
Opoziční i vládní poslanci však předložili mnoho dalších pozměňovacích návrhů, o nichž bude sněmovna hlasovat v závěru příštího týdne. Základní sazba DPH má od května klesnout ze současných 22 na 19 procent. Snížená zůstává na pěti procentech, řada zboží se však přesouvá do vyšší.
Zdražení, a tedy vzestup nepřímých daní, tak bude mírnější. Letos získá vláda oproti původním předpokladům o čtyři miliardy korun méně, příští rok jí bude chybět zhruba šest miliard korun. Koaliční politici však stále trvají na snížení přímých daní. Tedy, že uleví rodinám s dětmi daňovými bonusy a společným zdaněním manželů, firmám pak rychlejšími odpisy a odpočty na investice do vědy a vzdělání.
Chybějící peníze, které vláda chtěla původně získat z dražší vody a kultury, buď ušetří v rozpočtu jinde, nebo se více zadluží. O tom, kde peníze vzít bude jednat koaliční rada příští týden.
Útraty versus prosperita
Ve všech vyspělých zemích se vlády snaží vybírat čím dál více na útratách a méně danit zisky a práci. I Česko se zvolna přibližuje. Navzdory tomu, že sociální demokraté mají v programu pravý opak. "Nízká daň ze spotřeby je politicky líbivou, krátkozrakou strategií pro chvíli. Každý, kdo má zájem na dlouhodobé prosperitě a vzestupu životní úrovně, bude prosazovat, aby se stále méně vybíralo na daních z příjmů a ze zisků a více za útraty. Čím více se na celkových daních bude podílet daň z přidané hodnoty, tím to ekonomice více prospěje," říká profesor Jan Švejnar, ředitel Davidsonova institutu na Michiganské univerzitě v USA.
I ministr financí Bohuslav Sobotka už v poslední době zastává názor, že stát musí snižovat přímé daně, a pokud chce do státní pokladny vybírat alespoň tolik peněz, jako nyní, musí je postupně nahrazovat nepřímými daněmi.
"Nepřímé daně jsou prospěšnější z řady důvodů. Jednak podporují aktivitu. Stát netrestá lidi a firmy za to, že si dokázali vydělat," říká ekonom Ondřej Schneider z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Člověk si nemůže rozhodnout, kolik státu zaplatí z příjmu svým životní stylem a tím, co nakupuje, se naopak svobodně rozhoduje, kolik státu zaplatí na DPH či spotřební dani.
Daň za zboží a služby se také výrazně lépe vybírá a zužuje tak prostor pro šedou ekonomiku. Studie ekonomů z univerzity v Linci upozorňuje, že země, kde se méně daní práce a více útraty, mají výrazně menší problémy se šedou ekonomikou.
Pohled na daně, které plnily českou státní pokladnu v posledních letech, ukazují, že země šla zcela opačným směrem, než prospívá vzestupu životní úrovně. Ještě v roce 1995 plnily daně ze spotřeby státní pokladnu ze 31 procent, v roce 2002 už z pouhých 27.
Seznam dal jako první velká firma svůj vyhledávač za paywall. Chápu vaše totální naštvání, píše Lukačovič
Největší česká internetová firma zpoplatnila své služby po vzoru Facebooku. Uživatelům služeb jako Seznam Zprávy, vyhledávač Seznam.cz nebo...
30. 4. 2024 ▪ 4 min. čtení