Jak funguje íránský teokratický systém, zavedený po roce 1979

Jak funguje íránský teokratický systém, zavedený po roce 1979

Íránská islámská republika je teokracií, vedenou šíitským muslimským duchovenstvem. Vychází z principů, které sepsal ajatolláh Chomejní v knize Velájate Fakíh (Vláda duchovních).
Ústavním činitelem s největšími pravomocemi je nejvyšší vůdce, kterým je ajatolláh Alí Chameneí. Ten úřad převzal v roce 1989 po smrti Chomejního.
Nejvyšší vůdce je šéfem ozbrojených sil a má právo jmenovat i odvolat hlavní soudce, vedení Revolučních gard (ozbrojené milice ve službách režimu), šéfy televizí a rozhlasu.
Vůdce má ve všech otázkách právo veta, v zásadě se nic nemůže změnit bez jeho souhlasu.
Nejvyššího vůdce potvrzuje ve funkci šestaosmdesátičlenné Shromáždění expertů, v němž zasedají muslimští duchovní ze všech částí země.
Prezident, kterým je od roku 1997 Muhammad Chátamí, je volen v přímém hlasování. Má pravomoci na ekonomickém poli, kontroluje rozpočet a jmenuje také šéfa centrální banky. Prezident také jmenuje všech dvacet ministrů a stojí v čele vlády poté, co byl úřad premiéra v roce 1989 zrušen.
Jakékoliv rozhodnutí prezidenta, vlády i parlamentu však může vetovat či vrátit k dalšímu projednávání buď nejvyšší vůdce, anebo takzvaná Rada dohlížitelů.
Radu tvoří dvanáct kleriků, z nichž polovinu jmenuje nejvyšší vůdce a polovinu představitelé justice. Rada rozhoduje o tom, zda jakékoliv zákony či rozhodnutí jsou v souladu s islámem. Rozhoduje také o konání referend a o tom, kdo se smí zúčastnit voleb. V čele rady stojí ultrakonzervativní ajatolláh Ahmad Džannatí.
Parlament má 290 členů. Jeho moc je však omezena právy veta, která mají nejvyšší vůdce a Rada dohlížitelů.
Konzervativní islámské síly kontrolují soudnictví, armádu i zpravodajské služby.