Richard Klíčník: Proč není nezbytně nutné číst Harryho Pottera

Čím to je, že každá nová kniha o Harrym Potterovi čtenáře vtáhne na první a vyplivne ven na poslední stránce?

Především je to dáno tím, že autorka J. K. Rowlingová je skvělý marketinkový stratég. Dává do knih vše, co už se v literatuře někdy objevilo a mělo úspěch. Sirotka, který se má stát zachráncem celého světa. Neposlušného kouzelnického učně, jemuž je vždy odpuštěno, protože jde o hlavního hrdinu. Matku vystupující z hrobu, aby zachránila syna. Zázračnou budovu kouzelnické školy, kde je všechno možné. Padoucha nebývalé síly, který snad ani nemůže být poražen. Mračna nad světem dobra.

Všechny tyto dramatické prvky přitahují lidstvo k vypravěčům sedícím u ohně po tisíciletí. Jen jsme jaksi byli zvyklí na to, že nám tyto příběhy zůstaly v hlavě déle a s více podrobnostmi než Harry Potter.

Zkusme si například v duchu vybavit například dějovou linku třetího dílu. Všichni si vzpomeneme, že se to dělo v Bradavicích. Což bude ve většině případů vše.

Další prvek, který si Rowlingová oblíbila: deus ex machina nastupující vždy, když hrdinovi dojdou síly a kouzla. Síly však nedocházejí ani tak hrdinovi jako autorce, která se pak utíká pouze ke kouzlům. Ani v jediném dílu například Rowlingová nedokázala vymyslet konec, v kterém by to Harry zvládl sám. Její rozuzlení jsou sice krásná, avšak čím dál víc postrádají logiku.
Ze všech stran slyšíme, jak úžasný a kvalitní Harry Potter je. Není. Čteme ho, abychom se pobavili. Ale potom, co knihu vrátíme do poličky, jeho stopa v nás zůstává nezřetelná.

Co je tedy hlavním důvodem, proč děti Pottera čtou? Společenská nutnost. Kdo chce být in, musí číst nového Harryho. Jako bylo kdysi nemožné žít bez "céček", je dnes nemyslitelné žít bez J. K. Rowlingové. Pokud člověk nechce být outsiderem.

Jak se na J. K. Rowlingovou dívají ostatní spisovatelé? Sir Terry Pratchett, autor populární Zeměplochy, pronesl na spisovatelčino konto: "Literaturu si představuji jako velký čarodějnický kotlík, ze kterého si všichni nabíráme látku k psaní. Já však považuji za povinnost něco do něho vždy přidat, aby pak měli po čem sáhnout i ostatní."

Pratchett je známý tím, že si z reálného světa vybírá všeobecně známé motivy a vytváří na ně originální variace. A to je jádro pudla! J. K. Rowlingová stále bere a bere, vymýšlí kombinace, ale v jejích románech se nesetkáme s ničím novým, kromě famfrpálu a odtrpaslíkovávání zahrady.

/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/