/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/
Řečeno dostihovou terminologií je Seabiscuit outsiderem nedělního udílení Oscarů, někteří znalci scény však tvrdí, že by mohl v neděli na tradičním galavečeru v Los Angeles překvapit a možná i překonat favorizovaného Pána prstenů.
Film režiséra Garyho Rosse o slavném americkém koni třicátých let byl nominován na Oscara v sedmi kategoriích a jeho komerční úspěch pomohl růstu popularity a návštěvnosti dostihů ve Spojených státech a Anglii.

Spojení kin a závodišť
Nejlépe využil příchod Seabiscuita do kin britský dostihový průmysl, který zabudoval americký film do svých marketinkových plánů ještě dříve, než zaznamenal první úspěchy. "Samozřejmě to byl risk, ale vyšel." usmívá se dnes Chris John, marketinkový ředitel dostihové organizace British Horseracing Board (BHB), která dlouhodobě propaguje dostihy prostřednictvím řady marketinkových programů.
BHB vycházelo ze zjištění, že filmoví diváci jsou obvykle mladší než diváci na závodištích. Uvedení Seabiscuita tak znamenalo šanci přiblížit dostihy jiné cílové skupině. Návštěvníci většiny britských kin obdrželi výraznou slevu na dostihové vstupné a propagační balíčky o turfu.
Marketinkový nápad BHB slavil úspěchy. Kampaň "Objevte kouzlo dostihů" zaznamenala díky Seabiscuitovi trojnásobný úspěch proti předchozímu roku.
Celková návštěva na britských závodištích loni poprvé za posledních padesát let překonala hranici šesti miliónů lidí. Jakou zásluhu na působivém čísle má americký film, je otázkou, distributoři však tohoto efektu využili i obráceně: tradiční klasický dostih St. Leger se loni běžel jako "Seabiscuit St. Leger" a nasměroval řadu dostihových diváků do kin.

Dojatý prezident
Ačkoliv Seabiscuit za první dva týdny promítání ve Velké Británii zaznamenal tržbu 1,86 miliónu liber a celkově kolem dvaceti miliónů, největší úspěch měl doma, ve Spojených státech, kde vydělal 120 miliónů dolarů.
Podle odhadu odborníků celonárodní popularita filmu zvedla návštěvnost amerických dostihů o celých pět procent. Na zvláštní projekci v Bílém domě si jej prohlédl i dostihový příznivec George W. Bush, jehož prý vypjatý závěr dojal k slzám.
Do České republiky Seabiscuit nedorazil. "Mrzí nás to," přiznává prezident Jockey Clubu Václav Luka a poukazuje na úspěch seriálu Dobrá voda i australského filmu Phar Lap, které před dvaceti lety vyvolaly v Československu velký zájem o povolání žokeje a dostihy celkově.

Žokejové před kamerou
Skutečný Seabiscuit se stal šampiónem během velké hospodářské krize ve třicátých letech, nepatří však mezi nejúspěšnější koně dostihových dějin. Jeho příběh byl filmaři upraven, aby lépe odpovídal hollywoodským parametrům, dostihová veřejnost jej však přijala vstřícně.
Přispěly k tomu dramatické dostihové sekvence, o jejichž realističnost se v roli choreografa postaral bývalý úspěšný žokej Chris McCarron. Největší ovace však sklidil stále aktivní jezdec Gary Stevens, jemuž režisér nečekaně nabídl vedlejší roli charismatického žokeje a Stevens ji zahrál tak přesvědčivě, že nyní dostává další filmové nabídky.
Žokej ani herecké hvězdy filmu Toby Maguire s Jeffem Bridgesem žádné nominace na Oscary neobdrželi, Seabiscuit však aspiruje na nejlepší kameru, střih, adaptovaný scénář i nejlepší film roku.