Někdejší čtvrté největší vnitrozemské jezero na světě, které leží ve Střední Asii mezi Kazachstánem a Uzbekistánem, začalo vysychat počátkem 60. let. Vodu jeho přítoků Amudarji a Syrdarji pohlcovaly umělé kanály na zavlažování bavlníkových polí.
V roce 1960 do Aralu ještě přitékalo 63 až 65 km3 vody ročně - nyní je to půldruhého kilometru.
Jezero ztratilo z původní rozlohy 65 tisíc km2 více než polovinu. Objem vody se ztenčil z 1000 km3 na nynějších 110 k m3. Hladina poklesla z 53 na 28 m a linie pobřeží sestoupila o 250 km.
Slanost vody v jezeře stoupla z 10 procent na více než 23 procent a zanikl rybolov. Zasolená půda dává nižší úrodu. Mírné klima se zvrátilo v horká, suchá léta a dlouhé studené zimy.
Přehrada dlouhá 12,7 km má do čtyř let definitivně oddělit severní část jezera od podstatně větší a definitivně odepsané jižní části. Hladina se během osmi až deseti let vzedme o 38 až 42 m, což umožní obnovu rybolovu.
Jezero by mohla zachránit voda přivedená obřím umělým kanálem do Amudarji a Syrdarji ze sibiřských veletoků Ob a Irtyš.
Nejdřív zrušili bakalářské práce, teď VŠE zkrátí studium na magistra u poptávaného oboru
Pouhý rok výuky, pak několikaměsíční praxe a diplomová práce bude nově stačit k získání magisterského titulu. A to na Fakultě podnikohospodářské...
26. 4. 2024 ▪ 4 min. čtení