Někdejší čtvrté největší vnitrozemské jezero na světě, které leží ve Střední Asii mezi Kazachstánem a Uzbekistánem, začalo vysychat počátkem 60. let. Vodu jeho přítoků Amudarji a Syrdarji pohlcovaly umělé kanály na zavlažování bavlníkových polí.
V roce 1960 do Aralu ještě přitékalo 63 až 65 km3 vody ročně - nyní je to půldruhého kilometru.
Jezero ztratilo z původní rozlohy 65 tisíc km2 více než polovinu. Objem vody se ztenčil z 1000 km3 na nynějších 110 k m3. Hladina poklesla z 53 na 28 m a linie pobřeží sestoupila o 250 km.
Slanost vody v jezeře stoupla z 10 procent na více než 23 procent a zanikl rybolov. Zasolená půda dává nižší úrodu. Mírné klima se zvrátilo v horká, suchá léta a dlouhé studené zimy.
Přehrada dlouhá 12,7 km má do čtyř let definitivně oddělit severní část jezera od podstatně větší a definitivně odepsané jižní části. Hladina se během osmi až deseti let vzedme o 38 až 42 m, což umožní obnovu rybolovu.
Jezero by mohla zachránit voda přivedená obřím umělým kanálem do Amudarji a Syrdarji ze sibiřských veletoků Ob a Irtyš.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
