Foto: archiv HN
Uděláme sbírku a pomůžeme státní pokladně, rozhodli se běloruští důchodci v jedné z vesnic. Peníze měly přispět ke splacení dluhů za dodávky ruského plynu, což nyní řeší vládní politici. "Vláda chce najít prostředky na nedoplatky za plyn ve výši dvě stě miliónů dolarů," píše agentura russland.ru. Bude to na úkor sociálního systému? ptá se agentura.
Odpověď není jednoduchá, neboť vláda prezidenta Alexandra Lukašenka má bolavý problém: Kde najít peníze na sociální oblast a jak postavit ekonomiku? A to ve chvíli, kdy Mezinárodní federace červeného kříže poukazuje na šířící se chudobu v zemi. "Přes třicet procent obyvatel žije pod hranicí chudoby. To je dvacetkrát více než v sovětských dobách," citoval list Die Presse počátkem března místní pracovníky zmíněné organizace.
Těžká hospodářská a sociální situace není však na první pohled tolik vidět. Především ve výkladní skříni - v metropoli Minsku. Monumentální stavby, úhledné parky, slušně oblečení lidé. "V obchodech je dostatek kvalitního zboží jak potravinářského, tak i spotřebního, byť v omezenějším sortimentu než v Česku. Problém není co koupit, ale za co. Hlady však nikdo nemusí trpět," říká Ladislav Tyll, obchodní rada velvyslanectví ČR v Minsku.
Pod povrchem se však ukrývá řada ekonomických potíží. Nehledě na oficiální statistiku. "Hrubý domácí produkt rostl v letech 1997 - 2003 o šest a půl procenta," tvrdí Natalija Lagošnaja, konzultantka ekonomického oddělení běloruského ministerstva hospodářství.
Makroekonomické číslo ovšem nevyjadřuje fakt ztrátovosti velké části výrobních podniků. "Platí to zejména v oblasti zemědělství. Mnohé podniky mají opotřebené základní prostředky a panuje zde nedostatek volných obratových prostředků. Enormní je jejich druhotná zadluženost," upozorňuje Tyll. Znalci prostředí podle magazínu Ost-West-Contact dokonce tvrdí, že téměř polovina všech běloruských podniků pracuje se ztrátou. "Běloruský průmysl je nekonkurenceschopný na světových trzích. Známé značky jako MTZ a BelAZ marně hledají odbyt pro své traktory a těžkotonážní vozidla. Klesá i poptávka od největšího obchodního partnera, Ruska," píše magazín.
Podle ekonomů žije země ze zásob, které zůstaly po Sovětském svazu. "Nic nového nevzniká," hodnotí situaci velmi kriticky Pavel Danejka, ředitel nevládního Institutu privatizace a managementu.
Experti se ale s vládou shodují v jednom: Země se neobejde bez přílivu investic. "Ekonomika potřebuje do roku 2010 kolem třinácti miliard dolarů zahraničních investic. Celkově se pak potřeba finanční injekce do hospodářství odhaduje na třicet devět miliard dolarů," potvrzuje nedostatek kapitálu Andrej Sokolov, náměstek ředitele běloruského odboru investic. "Jen v loňském roce přiteklo do země 3,6 miliardy dolarů přímých investic. Z toho z České republiky 15,7 miliónu dolarů," dodává Sokolov.
Češi se tak po nejsilnějším Švýcarsku, Rusku, Rakousku, Německu a několika dalších zemích řadí mezi nejvýznamnější investory. "Česko je v první patnáctce zemí v objemu zahraničních investic vnesených do Běloruska," podotýká rada Tyll. Také počet podniků, kam vstoupili čeští podnikatelé, je poněkud překvapivý. "Působí zde osmdesát osm podniků. Z toho společných česko-běloruských firem je padesát a třicet osm je zahraničních," uvádí nejčerstvější čísla Sokolov.
A kam směřuje zájem českých a zahraničních investorů? Oficiální běloruské statistiky potvrzují, že většina z nich se pohybuje v oblasti obchodu a potravinářství (30 procent všech investic), v průmyslu (25 procent), mimo jiné v chemickém a také v odvětví informačních technologií (12,8 procenta). "České firmy se zabývají výrobou šicích strojů, nábytku, barviv, otopných systémů, hadic, výrobků z plastů a působí i v dalších oblastech, například poskytují služby spojené s dodávkami technologií," vypočítává Tyll.
A v čem podnikat v budoucnu? Například česká společnost Alta, která má v Bělorusku bohaté zkušenosti, vidí příležitosti právě v technologiích. "Podle našeho názoru jsou perspektivní zejména technologie pro strojírenství a výrobu stavebních hmot," domnívá se Pavel Kamarýt, ředitel společnosti.
Potenciál Běloruska je vskutku zajímavý. Výhodou jsou nízké náklady. V některých zahraničních firmách pobírají pracovníci měsíčně 150 až 300 eur, což představuje už nadprůměrnou mzdu. Výhodná je geografická poloha, hlavně blízkost k ruskému trhu, s nímž je Bělorusko celně spřízněno.
V neposlední řadě je tu i kvalifikovaná pracovní síla včetně vzdělaných vědeckotechnických pracovníků. "V zemi je tři sta vědeckých a technologických organizací, v oblasti vědy a techniky pracuje třicet tisíc lidí, z toho je osm set doktorů věd a 3500 kandidátů věd," uvádí Michajl Jaroševič, vedoucí běloruského odboru Řízení vědy a inovační politiky.
"Zájem podnikat na trhu je vyvolán zejména nižšími výrobními náklady, kvalifikovanou pracovní silou, která pod dobrým vedením a při příslušném finančním ohodnocení může dosahovat uspokojivých pracovních výsledků," říká obchodní rada Tyll.
Na loňské mezinárodní ekonomické konferenci Minsk Forum VI. dokonce zaznělo, že Bělorusko by mohlo v dohledné době "odčerpat" investory i Středoevropanům. "Bělorusko by mohlo převzít roli Polska, Česka a Maďarska jako prodloužené výroby západu," píše se v závěrečném protokolu.
Problém spočívá v rozporné realitě. Na jedné straně jsou tamní politické kruhy nuceny zlepšovat podnikatelské prostředí. Vláda přijala loni Program podpory investic a prezident Alexandr Lukašenko dekretem snížil o dvě třetiny počet ekonomických činností, při nichž byly nezbytné licence.
Na pomoc investorům bylo již v roce 1996 ustaveno Národní centrum marketinku a konjunktury cen. Nedávno jeho experti připravili Průvodce pro zahraničního investora, který je nyní překládán i do češtiny. "Chceme tak pomoci investorům. V průvodci naleznou komplexní informace, jak postupovat při otevření zastoupení, jaké musí znát právní předpisy a tak dále," uvádí Alla Dzemjanovičová, vedoucí mezinárodního oddělení Národního centra marketinku a konjunktury cen.
V zemi už vzniklo šest zón volného obchodu. "Působí zde 267 rezidentů a pracuje na 19,5 tisíce zaměstnanců. Podnikatelé v zónách mohou získat řadu úlev včetně pětiletého osvobození od daní ze zisku," poukazuje Sokolov na výhody.
Na druhé straně je zde řada bariér, které brzdí investory. "Mnohé firmy čekají na změnu systému řízení národního hospodářství, které by bylo průhlednější a z hlediska podnikání bezpečnější," říká obchodní rada Tyll.
Překážkou v podnikání jsou hlavně složité právní normy, komplikovaný daňový systém, vysoké daně, nedostupnost půjček a celkově rozbujelá státní byrokracie. Právě nepřehledné zákonodárství a daňový systém velmi znepříjemňují život podnikům se zahraniční kapitálovou účastí.
"Množství normativních aktů, které permanentně mění podmínky pro fungování podniků, způsobuje, že není téměř možné vypracovat střednědobý, natož dlouhodobý podnikatelský záměr. Předpisy jsou vytvářeny tak, že kontrolní orgány mohou vždy nalézt nedostatky a podnik finančně postihnout. Některé postihy mají doslova likvidační charakter," vysvětluje Tyll. "Je proto nutné najmout do firmy a dobře zaplatit místní právníky a účetní, kteří jsou schopni toto nebezpečí zmírnit. Rovněž je nutné mít dobré vztahy s orgány místní správy a v případě, že firma má sídlo ve volné ekonomické zóně, být v dobrém vztahu s vedením této zóny," dodává.
Navíc současná státní politika dává přednost domácí výrobě před dovozem výrobků. "Z důvodů zvýšení konkurenceschopnosti bylo započato s rekonstrukcí řady odvětví, například v pivovarnictví, sklářském průmyslu, automobilovém průmyslu, v energetice a v zemědělství, hlavně v chovu skotu a prasat. Do těchto odvětví vkládá stát značné finanční prostředky za nákup moderních technologií," upozorňuje rada Tyll.
V oborech, kde by zahraniční firma, založená na území Běloruska, vytvořila vážnou konkurenci stávajícím státním podnikům, pak na investora čekají další komplikace. Jsou jimi různé administrativní překážky. "Firmě je věnována zvláštní péče ze strany prověřovacích orgánů všech druhů," podotýká Tyll.
[*]
Obchod Česka s Běloruskem (v tis. Kč)
Uděláme sbírku a pomůžeme státní pokladně, rozhodli se běloruští důchodci v jedné z vesnic. Peníze měly přispět ke splacení dluhů za dodávky ruského plynu, což nyní řeší vládní politici. "Vláda chce najít prostředky na nedoplatky za plyn ve výši dvě stě miliónů dolarů," píše agentura russland.ru. Bude to na úkor sociálního systému? ptá se agentura.
Odpověď není jednoduchá, neboť vláda prezidenta Alexandra Lukašenka má bolavý problém: Kde najít peníze na sociální oblast a jak postavit ekonomiku? A to ve chvíli, kdy Mezinárodní federace červeného kříže poukazuje na šířící se chudobu v zemi. "Přes třicet procent obyvatel žije pod hranicí chudoby. To je dvacetkrát více než v sovětských dobách," citoval list Die Presse počátkem března místní pracovníky zmíněné organizace.
Těžká hospodářská a sociální situace není však na první pohled tolik vidět. Především ve výkladní skříni - v metropoli Minsku. Monumentální stavby, úhledné parky, slušně oblečení lidé. "V obchodech je dostatek kvalitního zboží jak potravinářského, tak i spotřebního, byť v omezenějším sortimentu než v Česku. Problém není co koupit, ale za co. Hlady však nikdo nemusí trpět," říká Ladislav Tyll, obchodní rada velvyslanectví ČR v Minsku.
Pod povrchem se však ukrývá řada ekonomických potíží. Nehledě na oficiální statistiku. "Hrubý domácí produkt rostl v letech 1997 - 2003 o šest a půl procenta," tvrdí Natalija Lagošnaja, konzultantka ekonomického oddělení běloruského ministerstva hospodářství.
Makroekonomické číslo ovšem nevyjadřuje fakt ztrátovosti velké části výrobních podniků. "Platí to zejména v oblasti zemědělství. Mnohé podniky mají opotřebené základní prostředky a panuje zde nedostatek volných obratových prostředků. Enormní je jejich druhotná zadluženost," upozorňuje Tyll. Znalci prostředí podle magazínu Ost-West-Contact dokonce tvrdí, že téměř polovina všech běloruských podniků pracuje se ztrátou. "Běloruský průmysl je nekonkurenceschopný na světových trzích. Známé značky jako MTZ a BelAZ marně hledají odbyt pro své traktory a těžkotonážní vozidla. Klesá i poptávka od největšího obchodního partnera, Ruska," píše magazín.
Podle ekonomů žije země ze zásob, které zůstaly po Sovětském svazu. "Nic nového nevzniká," hodnotí situaci velmi kriticky Pavel Danejka, ředitel nevládního Institutu privatizace a managementu.
Experti se ale s vládou shodují v jednom: Země se neobejde bez přílivu investic. "Ekonomika potřebuje do roku 2010 kolem třinácti miliard dolarů zahraničních investic. Celkově se pak potřeba finanční injekce do hospodářství odhaduje na třicet devět miliard dolarů," potvrzuje nedostatek kapitálu Andrej Sokolov, náměstek ředitele běloruského odboru investic. "Jen v loňském roce přiteklo do země 3,6 miliardy dolarů přímých investic. Z toho z České republiky 15,7 miliónu dolarů," dodává Sokolov.
Češi se tak po nejsilnějším Švýcarsku, Rusku, Rakousku, Německu a několika dalších zemích řadí mezi nejvýznamnější investory. "Česko je v první patnáctce zemí v objemu zahraničních investic vnesených do Běloruska," podotýká rada Tyll. Také počet podniků, kam vstoupili čeští podnikatelé, je poněkud překvapivý. "Působí zde osmdesát osm podniků. Z toho společných česko-běloruských firem je padesát a třicet osm je zahraničních," uvádí nejčerstvější čísla Sokolov.
A kam směřuje zájem českých a zahraničních investorů? Oficiální běloruské statistiky potvrzují, že většina z nich se pohybuje v oblasti obchodu a potravinářství (30 procent všech investic), v průmyslu (25 procent), mimo jiné v chemickém a také v odvětví informačních technologií (12,8 procenta). "České firmy se zabývají výrobou šicích strojů, nábytku, barviv, otopných systémů, hadic, výrobků z plastů a působí i v dalších oblastech, například poskytují služby spojené s dodávkami technologií," vypočítává Tyll.
A v čem podnikat v budoucnu? Například česká společnost Alta, která má v Bělorusku bohaté zkušenosti, vidí příležitosti právě v technologiích. "Podle našeho názoru jsou perspektivní zejména technologie pro strojírenství a výrobu stavebních hmot," domnívá se Pavel Kamarýt, ředitel společnosti.
Potenciál Běloruska je vskutku zajímavý. Výhodou jsou nízké náklady. V některých zahraničních firmách pobírají pracovníci měsíčně 150 až 300 eur, což představuje už nadprůměrnou mzdu. Výhodná je geografická poloha, hlavně blízkost k ruskému trhu, s nímž je Bělorusko celně spřízněno.
V neposlední řadě je tu i kvalifikovaná pracovní síla včetně vzdělaných vědeckotechnických pracovníků. "V zemi je tři sta vědeckých a technologických organizací, v oblasti vědy a techniky pracuje třicet tisíc lidí, z toho je osm set doktorů věd a 3500 kandidátů věd," uvádí Michajl Jaroševič, vedoucí běloruského odboru Řízení vědy a inovační politiky.
"Zájem podnikat na trhu je vyvolán zejména nižšími výrobními náklady, kvalifikovanou pracovní silou, která pod dobrým vedením a při příslušném finančním ohodnocení může dosahovat uspokojivých pracovních výsledků," říká obchodní rada Tyll.
Na loňské mezinárodní ekonomické konferenci Minsk Forum VI. dokonce zaznělo, že Bělorusko by mohlo v dohledné době "odčerpat" investory i Středoevropanům. "Bělorusko by mohlo převzít roli Polska, Česka a Maďarska jako prodloužené výroby západu," píše se v závěrečném protokolu.
Problém spočívá v rozporné realitě. Na jedné straně jsou tamní politické kruhy nuceny zlepšovat podnikatelské prostředí. Vláda přijala loni Program podpory investic a prezident Alexandr Lukašenko dekretem snížil o dvě třetiny počet ekonomických činností, při nichž byly nezbytné licence.
Na pomoc investorům bylo již v roce 1996 ustaveno Národní centrum marketinku a konjunktury cen. Nedávno jeho experti připravili Průvodce pro zahraničního investora, který je nyní překládán i do češtiny. "Chceme tak pomoci investorům. V průvodci naleznou komplexní informace, jak postupovat při otevření zastoupení, jaké musí znát právní předpisy a tak dále," uvádí Alla Dzemjanovičová, vedoucí mezinárodního oddělení Národního centra marketinku a konjunktury cen.
V zemi už vzniklo šest zón volného obchodu. "Působí zde 267 rezidentů a pracuje na 19,5 tisíce zaměstnanců. Podnikatelé v zónách mohou získat řadu úlev včetně pětiletého osvobození od daní ze zisku," poukazuje Sokolov na výhody.
Na druhé straně je zde řada bariér, které brzdí investory. "Mnohé firmy čekají na změnu systému řízení národního hospodářství, které by bylo průhlednější a z hlediska podnikání bezpečnější," říká obchodní rada Tyll.
Překážkou v podnikání jsou hlavně složité právní normy, komplikovaný daňový systém, vysoké daně, nedostupnost půjček a celkově rozbujelá státní byrokracie. Právě nepřehledné zákonodárství a daňový systém velmi znepříjemňují život podnikům se zahraniční kapitálovou účastí.
"Množství normativních aktů, které permanentně mění podmínky pro fungování podniků, způsobuje, že není téměř možné vypracovat střednědobý, natož dlouhodobý podnikatelský záměr. Předpisy jsou vytvářeny tak, že kontrolní orgány mohou vždy nalézt nedostatky a podnik finančně postihnout. Některé postihy mají doslova likvidační charakter," vysvětluje Tyll. "Je proto nutné najmout do firmy a dobře zaplatit místní právníky a účetní, kteří jsou schopni toto nebezpečí zmírnit. Rovněž je nutné mít dobré vztahy s orgány místní správy a v případě, že firma má sídlo ve volné ekonomické zóně, být v dobrém vztahu s vedením této zóny," dodává.
Navíc současná státní politika dává přednost domácí výrobě před dovozem výrobků. "Z důvodů zvýšení konkurenceschopnosti bylo započato s rekonstrukcí řady odvětví, například v pivovarnictví, sklářském průmyslu, automobilovém průmyslu, v energetice a v zemědělství, hlavně v chovu skotu a prasat. Do těchto odvětví vkládá stát značné finanční prostředky za nákup moderních technologií," upozorňuje rada Tyll.
V oborech, kde by zahraniční firma, založená na území Běloruska, vytvořila vážnou konkurenci stávajícím státním podnikům, pak na investora čekají další komplikace. Jsou jimi různé administrativní překážky. "Firmě je věnována zvláštní péče ze strany prověřovacích orgánů všech druhů," podotýká Tyll.
[*]
Obchod Česka s Běloruskem (v tis. Kč)
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
