Kyperští makléři sázejí na sjednocení
Nikósie, 25. 3. 2004
Zda snahy o vyřešení kyperského problémy budou tentokrát úspěšné či ne, není zatím zcela jasné. Dosavadní rozhovory totiž skončily nezdarem. Třicetiletý Hasan je si ale přesto jist, že on bude jedním z vítězů. "Obchody ještě nikdy nebyly lepší," raduje se mladý muž, který v severní turecké části ostrova v rozdělené metropoli Nikósii pracuje jako makléř.
Další kolo rozhovorů o budoucnosti ostrova, který je již po tři desetiletí rozdělen, začalo včera nedaleko švýcarského Lucernu jednání, a tak má Hasan hodně práce. Do jeho kanceláře chodí především návštěvníci z bývalé koloniální velmoci Velké Británie. Severní část Kypru, která byla kvůli tureckému obsazení politicky i hospodářsky od zbytku světa dlouho izolována, totiž mnozí považují za dobrý tip, kam investovat.
Investoři spekulují, že pokud opravdu dojde ke sjednocení ostrova, ceny nemovitostí a pozemků se dramaticky zvýší, a proto se jich snaží co nejvíce koupit. "Takový prázdninový domek s bazénem stojí zhruba 100 000 eur," vypráví makléř. V řecké části ostrova by za něj zájemce zaplatil nejméně dvojnásobek.
Žádané jsou především nemovitosti na nepříliš osídlených pobřežích poloostrova Karpassia, který na severovýchodě Kypru vybíhá do moře jako vztyčený prst. Oblíbené jsou ale i domy v okolí přístavního města Kyrenia. Jen v loňském roce zde proto své kanceláře otevřely další dva tucty makléřů.
Pokud dojde ke sjednocení ostrova, který je rozdělen od roku 1974, patřily by obě části - jak jižní, řecká, tak severní, turecká, do Evropské unie. "Pak ceny vyletí nahoru," doufá Hasan.
Makléři však svým klientům zamlčují jednu důležitou informaci: koupě nemovitosti na severu ostrova totiž má i jistá rizika. Mnohé pozemky a domy zde kdysi patřily zhruba 180 000 řeckým Kypřanům, kteří v roce 1974 museli před tureckou armádou uprchnout na jih. Většinu těchto nemovitostí dnes užívají turečtí Kypřané nebo přistěhovalci z Turecka.
Plán, který na sjednocení ostrova vypracovala OSN, přitom počítá s tím, že dřívější majitelé budou odškoděni či v určitých případech dostanou svůj majetek dokonce zpět.
Pozor je třeba dávat především při koupi nemovitostí v dnešní turecké části, která by podle plánu připadla řecko-kyperskému státu. Patří sem především oblast kolem města Morphou a zřejmě i části Famagusta, která byla před rokem 1974 jedním z turistických center. Majitelé domů zde musí téměř najisto počítat s tím, že by v případě sloučení museli své nemovitosti opustit. Jaké by za to dostali odškodné, je přitom nejasné.
"Kdo si chce být stoprocentně jist, měl by si koupit půdu a dům jen v těch oblastech, které již před rokem 1974 patřily tureckým Kypřanům," radí Hasan. Ověřit správnost informací je však pro zahraničního zájemce problematické. "Zdejší makléři a notáři navíc mají zájem na tom, obchody uzavírat a ne jim bránit," dodává jeden evropský diplomat.
Nejasné také je, zda spekulantům vůbec sázka vyjde. Ani řecký jih, ani turecký sever totiž zatím s plánem OSN na sjednocení nesouhlasily.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist