Rozhovor se šéfem AAA Auto. Nezůstanu u ojetin, chci prodávat i nové vozy

Nezůstanu u ojetin, chci prodávat i nové vozy

Australský botanik, který v Česku ročně vydělává více než sto miliónů korun nikoli na cibulkách orchidejí, ale obchodem s ojetými automobily. To je Anthony Denny, předseda představenstva a majoritní vlastník společnosti AAA Auto. Firma loni utržila více jak sedm miliard korun a nyní razantně rozšiřuje svůj záběr - začíná prodávat i nová auta.

hn: Nenaráží váš záměr na odpor dovozců nových aut?
Jsou se situací smířeni, vědí, že to umožňuje liberalizace automobilového trhu. V Evropské unii platí od loňského října, u nás bude platit od listopadu.

hn: Automobilky ale podle pravidel liberalizace mohou omezit počet svých dealerů na určitém území.
Ono je to jinak. Pokud splníme jejich požadavky na showroomy a na proškolení personálu, nemohou odmítnout. A navíc nemohou diktovat, odkud budeme auta brát. Ostatně, už nyní prodáváme na všech našich pobočkách asi 25 nových aut týdně. Až se liberalizace kompletně zavede, budeme dobře připraveni. Plánujeme prodej šesti až osmi nejpopulárnějších značek nových automobilů, budeme mít dealerství v nejatraktivnějších regionech země.

hn: Dohodl jste se tedy s některými tuzemskými dovozci?
Mohli bychom s nimi jednat. Jsme ve velmi citlivé fázi, nerad bych o tom mluvil. Jednali jsme ale také s německými, nizozemskými a francouzskými obchodníky. Vyjednáváme i s jedním z největších dodavatelů nových aut v Evropě, abychom se s ním spojili.

hn: S kým?
Jednání ještě nejsou uzavřena, jmenovat partnera by nebylo korektní.

hn: Společnost AAA Auto také koupila některé tuzemské prodejce nových aut.
Koupili jsme dealerství Kia v Pardubicích, Honda v Olomouci a Chrysler v Ústí nad Labem, všechny měníme na prodejny ojetých vozů. Na začátku roku jsme koupili objekt Opel Asko v Brně. Je to jedno z největších dealerství v zemi, má showroom pro více než šedesát vozů. Postupně sem přestěhujeme naši brněnskou pobočku. Perfektně vyhovuje naší strategii, prodávat ojetá i nová auta a poskytovat dobrý servis. To vše levněji než kdokoli jiný.

hn: Dealerství nových aut souhlasí s prodejem nebo jde o převzetí proti jejich vůli?
Nejde o žádné nepřátelské převzetí. V současné době jednáme s více než dvaceti dealerstvími v celé zemi, která se potýkají s finančními problémy. Některá z nich jsou v bankrotu, ale je komplikované a nejasné, jak postupovat v těchto případech. Potřebujeme jednat rychle, potřebujeme jasně znát podmínky, a to současná legislativa neumožňuje.

hn: Pokud vám legislativa nevyhovuje, proč podnikáte v Česku a ne třeba v Austrálii?
Neřekl jsem, že mi legislativa nevyhovuje. Řekl jsem, že bychom mohli koupit mnohem více dealerství, která mají potíže, kdyby byl proces převodu majetku jasnější. Když jsem v Česku začal před deseti lety podnikat, shledal jsem to tu velmi přísné. Republika ale prošla velmi dobrým vývojem, situace zde se neustále zlepšuje.

hn: Řada manažerů ale tvrdí, že podnikatelské prostředí v Česku je rok od roku horší...
Velmi bych nesouhlasil s tvrzením, že je tady divoký Východ. Dnes mi přijde jednodušší dělat byznys tady než v Austrálii. Tam je mnoho restrikcí, které obchod ztěžují, zvláště obchod s auty. I v Česku je stále dost byrokracie, ale když člověk přijde na to, jak to tady funguje, tak to jde snadněji než v Austrálii. Jediným problémem v Česku je obchodní soud, to je pohroma. Také zákon o bankrotu je těžkopádný. Před deseti lety bylo ale více potíží, bylo těžké tady něco dělat.

hn: V čem těžké?
Podnikání bylo riskantní, v prvním roce jsem přišel o spoustu peněz, o statisíce dolarů. Dovážel jsem auta ze Spojených států a myslel jsem si, že toho o byznysu vím hodně, že znám i zdejší prostředí. Ale tady byl opravdu divoký Východ.

hn: Jak jste přišel o peníze?
Trh se tady velmi rychle měnil. Při importu z USA mohlo trvat tři měsíce, než auto přišlo, pak se vyřizovaly formality, a během šesti měsíců, než se dal obchod dohromady, se trh kompletně změnil. Došlo ke změně cen, některé trhy byly již saturovány, zákazník zmizel, objednávka už neplatila.

hn: Co vás v České republice drželo, když jste měl zpočátku tak velké problémy?
Můj otec byl Čech a celé své dětství jsem slyšel o tom, jak je to tady krásné. Po studiích, v roce 1985, jsem zemi navštívil a byl to pro mne šok, myslel jsem si, že to je nejhorší místo na světě. Dal jsem tomu druhou šanci v roce 1992, protože jsem viděl, že se tady děje spousta zajímavých věcí, zaujala mne ta velice zvláštní atmosféra probuzení celé společnosti. Žiju tady už dvanáct let a našel jsem zde svůj domov.

hn: Podnikání je ale o penězích, ne o emocích...
Když jsem po neúspěšném dovozu aut z USA začal s výkupem a prodejem tuzemských ojetých aut, měl jsem ještě posledních sto tisíc dolarů. Ty jsem vydělal z dřívějších obchodů. Kdybych prodělal i je a nemohl bych se z této ztráty zvednout, vrátil bych se do Austrálie.

hn: Kdy jste vlastně začal obchodovat s ojetými auty?
Ještě při studiích, od sedmnácti let, jsem se podílel na obchodu s auty, obchodoval jsem i s pozemky. Pak jsem projel Evropu, dva roky jsem žil ve Spojených státech. Tam jsem prodával auta z Kalifornie do celé Evropy, asi sto aut měsíčně. Polovina veteráni, polovina současná auta. Spousta z nich šla i do východní Evropy, tedy i do Česka, kam jsem začal jezdit častěji.

hn: Pak jste v Česku koupil areál a vystavil v něm auta z Ameriky?
Ne, v Praze jsem nic nekoupil. I nynější prodejní centrum máme jen pronajaté. Všechna ostatní autocentra nám ale patří. Začínal jsem v roce 1992 půl kilometru od nynějšího areálu, na rohu kukuřičného pole. Byly tam nějaké garáže, malé parkoviště. Měl jsem sedmdesát aut a prodal jsem je během tří týdnů. Do současného areálu jsme se přestěhovali v červnu 1998. Začínali jsme zde s nabídkou 350 aut a během tří měsíců vzrostl obrat o 400 procent.

hn: Nakolik se na úspěchu vašeho podnikání projevil šťastně zvolený název AAA, který vám mimo jiné zaručuje první příčku v jakémkoli abecedním seznamu?
To byla náhoda. Registrovali jsme název Auto Praha, ale poté jsme zjistili, že firma pod stejným názvem tady už existuje. Takže jsme rychle přidali tři malá A dopředu. Během doby AAA vyrostlo a zbytek se zmenšil, to se stalo v roce 1995. Mimochodem, lidé mysleli, že to je zkratka pro All Australian Auto, něco jako všechna australská auta.

hn: Autobazary jsou většinou lokální záležitostí, reklama tří A však napomohla rozšíření sítě vašich autobazarů po celé zemi...
S expanzí jsme začali v červnu 2000 do Brna, pak následovala Ostrava, Ústí nad Labem, Olomouc, Pardubice a nizozemský Utrecht a od poloviny letošního roku připravujeme autocentra v Bratislavě, Košicích a výkupní pobočky v Banské Bystrici a v Žilině. Reklama je samozřejmě prospěšná, podle průzkumu agentury GfK Praha máme v Česku stejně vysoké povědomí o značce jako například Coca Cola, ale příčiny úspěchu jsou jinde. Například v tom, že jsme byli první autobazar, který vlastnil všechna auta a mohl tedy poskytovat i nadstandardní garance.

hn: Média však zaznamenala několik stížností vašich zákazníků, například na smlouvy, které jsou pro klienty nejasné.
Děláme férový, ale striktní byznys, všechno musí být přesně řečeno. To mě naučila zkušenost tady v České republice. Někdy je ale očekávání lidí příliš vysoké. Chtějí perfektní vozy, my ale obchodujeme s ojetými auty. Poskytujeme takové garance, jaké poskytovat máme, dokonce i víc, než nám zákon předepisuje. Vše je v souladu se zákony, navíc prodáváme s nízkými maržemi.

hn: Jak moc nízkými - máte marže pět procent?
O hodně níž.

hn: Dvě procenta?
Bez komentáře.

hn: Kolik máte reklamací?
Počet reklamací se pohybuje pod jedním procentem z celkového počtu prodaných aut. Je to myslím velmi příznivý výsledek, kterého jsme dosáhli hlavně díky přísným výkupním kontrolám. Odmítáme více než polovinu nabídnutých aut.

hn: Vaší reklamou je okamžitá platba v hotovosti za vykoupené auto. Omezení hotovostních plateb, o kterém se jedná v parlamentu, váš byznys naruší.
Můžeme vyplatit do 400 tisíc v hotovosti a zbytek převést na bankovní účet. Není to pro nás dobré, jde to však řešit. Mám ale radost ze snížení daně z přidané hodnoty na 19 procent. Ročně platíme na DPH kolem čtyř set miliónů korun, od května dostaneme zpět o trochu víc. Pokud omezení plateb v hotovosti pomůže snížit korupci a pokud pomůže proti daňovým únikům, tak tento záměr podporujeme.

Anthony Denny
Hráč rugby a dlouholetý sponzor "klokanů" z fotbalového klubu Bohemians. Novomanžel, jehož vilu v pražské Troji zdobí vedle obrazu manželky i obrazovky monitorující aktuální situaci pěti autobazarů v celé zemi. To jsou dvě z několika tváří australského podnikatele, který vybudoval největší síť autobazarů v České republice.
Anthony Denny (41), jehož prapradědeček Antonín Kubelka byl šéfarchitektem královských zahrad v Schönbrunu, vyrůstal na australské farmě. Vystudoval botaniku, v 17 letech začal obchodovat s nemovitostmi a také s automobily. Koncem 80. let minulého století projel Evropu a na dva roky se usadil ve Spojených státech, odkud vozil veterány i nová auta do Evropy. Od roku 1992 působí v Česku. Po vstupu republiky do Evropské unie hodlá Denny rozšířit své působení i do dalších států střední a východní Evropy.