Přebytek peněz u bank tlačí na snížení úroků

I přes rostoucí inflaci související převážně s vládní daňovou reformou měly úrokové sazby v Česku tendenci klesat. Od posledního zveřejnění vývoje inflace, jež vykázala meziroční růst 2,3 procenta, došlo k poměrně razantnímu poklesu úrokových sazeb, když dvouletá sazba poklesla o 40 bps z 2,90 na 2,50 procenta, pětiletá sazba o 55 bps z 3,90 na 3,35 procenta a desetiletá sazba o 50 bps z 4,70 na 4,20 procenta.
K tomuto poklesu došlo přes zveřejněné prognózy analytiků, kteří předpokládají růst inflace na konci roku 2004 nad tři procenta. Důvodem je těsná vazba na vývoj v eurozóně, kde se spekulovalo o tom, že Evropská centrální banka sníží klíčové úrokové sazby.
Poslední týden byl ale ve znamení částečné korekce na trhu sazeb, když úroky poskočily o 20 bps výše. Bylo to opět v reakci na vývoj sazeb v eurozóně. Otázkou je, zda takto těsná vazba mezi vývojem českých úroků a vývojem evropských sazeb je na místě, protože inflační vývoj je díky daňové reformě zcela odlišný. Inflace v eurozóně stále klesá a finanční veřejnost se dokonce obává deflačního vývoje. Pokud však odfiltrujeme růst cen způsobený daňovou reformou, odhadují analytici inflaci v České republice pouze okolo 0,20 procenta.
Pravdou je, že na pokles sazeb tlačí též přebytek likvidity ve finančních institucích, přičemž investiční poptávka nestačí tuto likviditu absorbovat. To vytváří příznivou situaci pro emisi státních dluhopisů Ministerstva financí, které tyto prostředky poté neproduktivně alokuje a přerozděluje v rámci jednotlivých ekonomických subjektů.
V tomto týdnu bude zveřejněn index inflace v České republice za březen, jež by mohl určit další směr pohybu úrokových sazeb.
Přestože úroky klesají, má česká koruna v posledním období tendenci posilovat. Kurs měny vůči euru posílil k hranici 32,60 korun za euro a vůči dolaru si udržela kurs pod hranicí 27 korun za dolar, a to i přes výrazné posílení dolaru vůči euru a ostatním světovým měnám. Dolar posiluje v reakci na poslední zveřejněné údaje týkající se americké ekonomiky, zvláště pak vývoj nových pracovních míst. V tuzemsku jsou čísla týkající se nezaměstnanosti a tvorby pracovních míst vysoce pesimistická a měsíc od měsíce je situace na trhu práce žalostnější.
Analytici přesto v průběhu následujících dvou let očekávají posílení kursu koruny vůči euru až k hranici 30 korun za euro. Dle mého názoru, pokud se hospodářská politika současné vlády nezmění, je těžké hledat argumenty pro posilování české měny.
Autor je finančním analytikem eBanky

Dotazovaní experti se zabývají odhady budoucích hodnot PRIBOR, výnosu vybraného státního dluhopisu a kursu koruny k dolaru a k euru v horizontu jednoho měsíce a půl roku.
PRIBOR (Prague Interbank Offered Rates) je ukazatelem úrovně sazeb, který vyhlašuje Česká národní banka na základě úrokových sazeb deseti referenčních bank, za něž jsou ochotny si půjčovat volné peněžní prostředky na předem určenou dobu. Námi sledovaný PRIBOR 3 měsíce a PRIBOR jeden rok je měřítkem ceny krátkodobých úvěrů.
Výnos státního dluhopisu 6,30/07 je měřítkem ceny dlouhodobých úvěrů. Výnos státního dluhopisu vyšší než krátkodobý PRIBOR (pozitivně skloněná výnosová křivka) ukazuje na očekávání stagnace nebo růstu úrokových sazeb. Opačná situace vyjadřuje očekávání poklesu úrokových sazeb.