Želva posílá e-maily


Andrew Read o tom vyprávěl na nedávné výroční konferenci Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Seattlu. Se svými kolegy z Dukeovy univerzity takto sbírá údaje o tom, kudy se želvy v oceánech pohybují. Dokonce spolupracují s některými rybáři, kteří - když nezraněnou želvu chytnou do sítě - jí sami připevní vysílač a zase ji pustí.
Získané údaje ukazují, že želvy mají sklon hromadit se na rozhraní masy teplé a chladnější vody v oceánech. Pokud se rybáři těmto místům vyhnou, dají želvám větší šanci na přežití.
Barbara Blocková ze Stanfordovy univerzity na konferenci AAAS zase líčila, jak značkuje tuňáky. Tyto ryby nejenže jsou kvůli svému skvělému masu důležité pro rybáře i labužníky, ale jako mořští dravci také signalizují, kde se vyskytují hejna menších ryb, které jim slouží za potravu.
Blocková se svými kolegy chytá do sítě velké tuňáky o hmotnosti mezi 150 a 350 kilogramy. Do jejich těla vloží při malé chirurgické operaci schránku s paměťovým čipem obsahujícím údaje o označené rybě. V lodi houpající se na vlnách to není jednoduchý zákrok. Pak tuňáka vrátí do vody. Až jej někde jinde uloví rybáři a schránku pošlou doktorce Blockové (za finanční odměnu), dozvědí se vědci, kam jimi označená ryba v oceánu doplavala.
Více údajů se však dozvídají z malých vysílačů, které některým tuňákům upevňují na vnější stranu těla a jež se pravidelně ozývají prostřednictvím družic. Z nich se dá zjistit, kudy přesně se ryba pohybovala.
Doktorka Blocková takto značkuje tuňáky v Atlantickém i Tichém oceáně.
"Dnes postupně skládáme dohromady kousky informací a zjišťujeme, kudy vedou migrační trasy těchto ryb. Zjišťujeme, že tuňáci, které v zimě označkujeme u jihovýchodního pobřeží USA, jsou na jaře u pobřeží Kanady, odkud se vydávají na léto do Středozemního moře. Koncem roku se pak vracejí do západního Atlantiku," vyprávěla Barbara Blocková.
Jinou metodu využívají výzkumníci placení kanadskou vládou. Jak v Seattlu popsal jejich vedoucí David Welch, zašívají do těl lososů akustické vysílače o velikosti větší pilulky, které vysílají signály, jež zachytávají mikrofony umístěné podél pobřeží. Rybám signály údajně nevadí. Welch s kolegy plánuje, že rozmístí takovéto mikrofony podél pobřeží od amerického státu Washington na severozápadě USA po Aljašku.
Cílem všech těchto výzkumů však není dávat tipy rybářům, kde právě mají roztáhnout své sítě, nýbrž popsat trasy mořských živočichů a určit místa, kde je nejvýhodnější je chránit, protože jsou významná pro jejich přežití.
[*]