Vyškov - Láká minulostí i přítomností

Snímek: Josef Havel

Návštěvníci by ovšem také neměli zapomenout ochutnat zdejší výbornou moravskou kuchyni a vyškovské pivo. To se vaří v pivovaru postaveném ve Vyškově už v roce 1680. Vyškovsko vždycky těžilo ze svého strategického postavení na křižovatce frekventovaných obchodních cest. Tato přednost je pro kraj, rozkládající se při horním toku řeky Hané,  i pro jeho návštěvníky důležitá. Hustá síť turistických tras je bohatou zásobárnou příležitostí, jak poznat přírodní a historické zajímavosti kraje a krásná zákoutí zdejší malebné přírody.

Moravské Versailles

Začněme ale v metropoli kraje – ve Vyškově. Město ležící na kraji úrodné hanácké nížiny rozhodně nezklame milovníky autentických historických památek. Ve městě je dodnes zachováno historické jádro i se zbytky hradeb, s typickým trojúhelníkovým náměstím. Tomu dominuje renesanční radniční věž, která se nad vyškovskými střechami tyčí už od roku 1569.

Nejstarší stavbou ve Vyškově je arcibiskupský zámek, původně gotický a přestavěný v renesanci na chloubu širokého kraje. Koncem 17. století za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu prožíval svou zlatou éru – biskup přistavěl k zámku přírodní křídlo, v němž zřídil bohatou obrazárnu. Do města přenesl dočasně i biskupskou mincovnu. Vyškov byl tehdy pro svou výstavnost a moc dokonce přezdíván na „Moravské Versailles“.

Všechna sláva polní tráva. Černým písmem je v historii Vyškova zapsán rok 1753. Ničivý požár tehdy zpustošil téměř celé město včetně zámku. Ačkoli zámek hostil i později řadu významných návštěv (v roce 1800 zde nocoval ruský generál Suvorov a v předvečer bitvy u Slavkova v roce 1805 se zde dokonce sešel ruský car Alexander s rakouským císařem Františkem), své bývalé slávy už nikdy nedosáhl.

O počátcích města se bohužel písemné zprávy nedochovaly. Jisté je, že ve Vyškovské bráně sídlili lidé už od starší doby kamenné. Raný původ města vyplývá ovšem už ze samé logiky věci – na výhodné poloze na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže nutně muselo významné sídlo vzniknout. O své místo na slunci muselo ovšem tvrdě bojovat – v roce 1141, z kterého se dochoval první záznam o Vyškově, byla centrem oblasti nedaleká Pustiměř s významným románským hradem. Boj to byl evidentně úspěšný. Životopisec sv. Jana Kapistrana, který v roce 1451 Vyškov navštívil, ho popisuje jako „město vznešené, obehnané hradbami, ozdobené krásným sídelním zámkem biskupa olomouckého s příjemnou zahradou“.

Výhodná poloha ovšem Vyškovu nepřinášela jen výhody, ale i nebezpečí. V husitských válkách biskupovi věrný Vyškov dobyli a zpustošili husité, za válek uherských ho pro změnu vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, vévoda Jindřich Müsterberský. Ještě hůře město poznamenalo tažení Švédů za třicetileté války – po jejich vpádu v roce 1643 zůstala nevypleněna sotva třetina ze 155 usedlostí, o ztrátách na životech nemluvě.

Aquapark a zoopark

Moderní Vyškov ale pochopitelně žádnými komplexy z neštěstí v dobách své historie netrpí. Skutečnou turistickou senzací, která prudce zvýšila hladinu cestovatelského zájmu, bylo otevření nového aquaparku.Vyškovský aquapark je největší vodní areál svého druhu na jižní Moravě. Počet jeho letních návštěvníků dosahuje za sezónu výše stovky tisíc. Vloni aquapark obohatil svou výbavu o speciální bazén pro vodní fotbal. Čtyři roky starý aquapark tvoří dva plavecké bazény, celoročně otevřený krytý a přes léto provozovaný bazén vnější. Oba byly před dvěma lety propojené, hygienik však vloni nařídil jejich oddělení. Problém totiž byl s krytým bazénem, kde počet plavajících často překračoval povolenou kapacitu 280 lidí. Ve venkovním bazénu může plavat až 2000 návštěvníků. V areálu je řada vodních atrakcí, zejména toboganů. Součástí areálu jsou hřiště pro plážový volejbal, vířivky, sauna a rehabilitační centrum. Stále populárnější je i další vyškovská specialita, totiž zdejší netradiční zoopark. Malá zoo v sousedství zámku láká rodiny s dětmi především na „Babiččin dvoreček“, navozující atmosféru selského statku, kde mohou návštěvníci přijít do přímého kontaktu s chovanými zvířaty. Celkem je zde chováno téměř osmdesát druhů domácích a hospodářských zvířat. Impozantní je například pohled na mohutné rohy tura gayal, kterého zookoutek získal z Nizozemska. Jeho stádo chová zoopark jako jediný v Česku. K vidění tu jsou i pštrosi dvouprstí, velbloud dvouhrbý, uherský stepní skot či domácí buvoli. Pro děti je tu také spousta houpaček, prolézaček v podobě zvířat či kladin. Obdiv dětí budí i malá keramická vesnička obydlená drobnými hlodavci – morčaty a zakrslými králíčky. Zoo leží v jihovýchodním rohu zámecké Panské zahrady. Od nádraží je vzdálena 10 minut chůze.

Muzeum Vyškovska

Hloubavější návštěvníci by určitě neměli vynechat muzeum ve zdejším zámku. Národopisná expozice se chlubí hanáckou světnicí, kterou obdivovali už návštěvníci na národopisné výstavě v Praze v roce 1895, tedy před více než stoletím! V Muzeu Vyškovska je doplněna černou kuchyní. Ta dává názorný obrázek toho, jak kdysi vařili obyvatelé vyškovského venkova. Nechybí ovšem ani sady zemědělských exponátů a ukázek odívání, zvykosloví a výtvarné kultury. Svůj prostor v expozici nalezla také kultura německé menšiny, sídlící na Vyškovsku do roku 1945. Expozice vyškovské lidové keramiky prezentuje jednu z nejvýznamnějších sbírek zlidovělé fajánse na Moravě.

Návštěvníci muzea, které zaujme bohatost nálezů v expozici Pravěk Vyškovska, zpravidla netuší, že rozsáhlý sbírkový fond vděčí za svou bohatost mimo jiné stavbě nedaleké dálnice. Archeologové v trase stavby vykopali přes 30 tisíc nálezů dokumentujících vývoj regionu od starší doby kamenné až do připojení Moravy k českému přemyslovskému státu začátkem 11. století. Pro expozici vzniklou v r. 1989 bylo vybráno přes 300 předmětů. Dálnice není jediným důvodem exkluzivity zdejších sbírek. Lidé si totiž od nepaměti vybírali rádi k hospodaření úrodnou půdu v údolích řek Hané, Litavy a potoka Rakovce.

Zámek ovšem důstojně reprezentuje i sám sebe – v nejstarší části zámku je zachován pozůstatek točitého schodiště s gotickým portálem, heraldické znaky na některých exponátech připomínají, že Vyškov byl od poloviny 13. století 600 let majetkem olomouckých biskupů. Pozornost návštěvníků tradičně lákají vystavený popravčí meč, lovecké zbraně, část kamenného pranýře, ale také domovní znamení, cechovní truhlice a nádobí či pečetidla. Obvyklý prostředek obživy obyvatel Vyškovska v období raného kapitalismu připomíná rozměrný tkalcovský stav, umístěný uprostřed expozice. Vystavené fotografie dokumentují proměnu vzhledu města, mimo jiné následky ničivého požáru v květnu 1917 či zkázu města po bombardování koncem II. světové války.           

JOSEF HAVEL