Vstup do EU umožňuje posilování koruny

V posledním období se stále více začíná diskutovat o možnosti zvyšování klíčových úrokových sazeb Českou národní bankou. Bankovní rada si už svými prohlášeními připravuje půdu pro zvyšování sazeb v druhém pololetí letošního roku.
Faktem je, že v současné době dochází k bouřlivému vývoji cen v české ekonomice. Na jedné straně došlo ke snížení sazeb daně z přidané hodnoty z 22 na 19 procent, avšak zároveň s tím byla přeřazena celá řada položek z nižšího daňového pásma do vyššího.
Dalším důležitým faktorem je neustálý růst cen ropy a pohonných hmot, jež se zcela jistě promítne do růstu inflačních indexů. V neposlední řadě se taktéž projeví vstup České republiky do Evropské unie, kdy na jedné straně dojde ke zrušení cel v rámci zemí společenství, ale zároveň k zavedení cel na země mimo unii. Domnívám se, že v současné době nedokáže nikdo přesně odhadnout, jaký bude celkový efekt těchto změn na cenovou hladinu a budeme si muset počkat na výsledky šetření statistického úřadu.
Velmi zajímavé bude, jak se ČNB postaví k vyrovnávání cen mezi českou ekonomikou a eurozónou. Zda bude preferovat kursový vyrovnávací proces, tedy postupné posilování české koruny vůči euru, nebo cenový vyrovnávací proces, tedy postupný růst cen v české ekonomice. Pro české občany by byl příznivější prvně zmiňovaný způsob, avšak posílení české měny nebudou nakloněni čeští exportéři, protože ti budou naopak preferovat růst cen jimi vyráběných výrobků a budou bojovat proti posilování české koruny.
Domnívám se však, že vzhledem k tomu, že český export je orientován převážně do zemí eurozóny a přistoupením Česka do unie došlo k odstranění cel na český export, vytváří se tak prostor pro posilování české měny vůči euru, aniž by to výrazně znevýhodňovalo české exportéry oproti situaci, kdy jsme nebyli čeleny unie a na české výrobky bylo uvaleno clo. Z tohoto důvodu se domnívám, že nákladové faktory (zvýšení daní, zavedení cel mimo unii) se projeví do růstu cenové hladiny, avšak inflační poptávkové faktory by mohly být tlumeny právě posílením kursu koruny vůči euru. Každopádně již nyní dochází k růstu cenové hladiny, růstu úrokových sazeb (dochází k zestrmování výnosové křivky, protože sazby na středním a delším konci křivky rostou rychleji než na krátkém konci) a taktéž dochází k posilování české měny. Koruna před nedávnem prorazila hranici 32 korun za euro a nyní se obchoduje za 31,75, vůči dolaru se vrátila pod hranici 27 korun a obchoduje se za 26,65 za dolar.
Autor je finančním analytikem eBanky


Dotazovaní experti se zabývají odhady budoucích hodnot PRIBOR, výnosu vybraného státního dluhopisu a kursu koruny k dolaru a k euru v horizontu jednoho měsíce a půl roku.
PRIBOR (Prague Interbank Offered Rates) je ukazatelem úrovně sazeb, který vyhlašuje Česká národní banka na základě úrokových sazeb deseti referenčních bank, za něž jsou ochotny si půjčovat volné peněžní prostředky na předem určenou dobu. Námi sledovaný PRIBOR 3 měsíce a PRIBOR jeden rok je měřítkem ceny krátkodobých úvěrů.
Výnos státního dluhopisu 6,30/07 je měřítkem ceny dlouhodobých úvěrů. Výnos státního dluhopisu vyšší než krátkodobý PRIBOR (pozitivně skloněná výnosová křivka) ukazuje na očekávání stagnace nebo růstu úrokových sazeb. Opačná situace vyjadřuje očekávání poklesu úrokových sazeb.

Ankety Měny, úrokové míry se účastnili:
Michal Mišun - A&CE Global Finance * Martin Pátek - eBanka * Martin Pavlík - PPF burzovní společnost


Odhady byly provedeny v tomto týdnu experty uvedenými pod tabulkou. Uvádíme statistický přehled jejich odpovědí. Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti, B.I.G. Prague ani Hospodářské noviny nepřebírají žádnou odpovědnost za tyto odlišnosti.