Vliv muslimů na volby v Evropě roste

Ze záplavy voličských skupin, které se pokoušejí politici v evropských zemích oslovovat, stále výrazněji vystupují muslimové. V zemích Evropské unie mají výrazné zastoupení zejména ve Francii (převážně alžírského, marockého a tuniského původu), Británii (hlavně Pákistánci a Bangladéšané) a Německu (nejvíce Turci.)
Islám se stále více stává součástí Evropy. Ve Francii a Británii už je dnes více než 1500 mešit, v Itálii se za posledních 15 let počet islámských kulturních center a mešit zvýšil ze dvanácti na čtyři stovky. Některá francouzská města mají hodiny vyhrazené pro muslimské ženy, které se nechtějí koupat v přítomnosti mužů. V Nizozemsku vysílá muslimská televize NMO.

Voličů-muslimů přibude
Ne všichni mají volební právo - například ve Francii mají právo volit pouze francouzští občané, a těch je v tamní muslimské populaci jen asi polovina - ale počet muslimských voličů neustále roste díky vysoké porodnosti. Dokladem je Německo, kde v muslimských rodinách je průměrný počet dětí na ženu 3,8, zatímco obecný průměr v SRN je 1,2. Někdy v polovině století by se tak měl za stávající míry natality počet muslimských obyvatel EU zdvojnásobit. Tento poměr může ještě změnit případné rozšíření pětadvacítky o Turecko s jeho sedmdesáti milióny obyvatel.
Muslimská populace v západní Evropě je záležitostí posledních padesáti let. "Muslimové přicházeli v 50. a 60. letech za prací a očekávalo se, že se v době recese kolem roku 1973 vrátí. Stal se ale opak. Začali se usazovat i s rodinami a bylo pro ně lepší být nezaměstnanými v Evropě než doma. Na konci 80. let pak dorostla první generace muslimů narozených či vychovaných v Evropě," popisuje růst islámu v západoevropských zemích francouzský orientalista Gilles Kepel.
Imámové často v mešitách nabádají věřící, aby volili politiky, jejichž program není v rozporu s islámskými hodnotami. Obvykle mají muslimové sklon volit strany, které jsou proti zpřísnění imigračních podmínek. V Německu spíše dávají hlasy sociálním demokratům - a špatnou zprávou pro křesťanské demokraty je, že voleb v roce 2006 se bude moci zúčastnit skoro milión muslimských voličů.
V Nizozemsku má levicová Strana práce muslima ve vedení amsterodamské radnice a také několik poslanců islámského vyznání v parlamentu. Britští muslimové většinou sympatizovali s labouristy, ale válka v Iráku to může změnit.

Potíže s identitou
Ve Francii ovšem mezi muslimy získávají hlasy komunisté. Například na severním pařížském předměstí Saint Denis, kde komunisté obsazují hodně křesel na radnici. Gaullistické pravici muslimové příliš nedůvěřují.
"Jacques Chirac se to pokusil změnit jmenováním politika alžírského původu do funkce náměstka ministra obrany, ale moc to nepomohlo. Francouzští muslimové spíše stále žijí v jakémsi politickém ghettu, nemají ani jednoho zástupce v parlamentu. Mladí muslimové mají problém s identitou, protože většina Francouzů je ve skutečnosti za Francouze moc nepovažuje. Zemi sice reprezentuje několik muslimských sportovců na čele se Zinedinem Zidanem, ale ti to nezachrání," říká odborník na francouzskou politiku Jan Eichler z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Strach z terorismu
Útoky 11. září na Spojené státy a pak letos 11. března v Madridu prudce zvýšily strach Evropanů z islámu a teroristů, působících uvnitř muslimských komunit na kontinentě.
Obavy ještě více posilují fanatičtí duchovní, kteří ve svých mešitách hlásají džihád, podporují nenávist vůči Západu a dokonce působí jako rekruti teroristických organizací. Novou dimenzi tak získala dlouholetá otázka, zda muslimové budou schopni skloubit svoji víru s životem v sekulární demokratické společnosti (například idea tzv. euroislámu), nebo jestli zůstanou izolováni a budou mezi nimi sílit sklony k radikalismu.
"Většina muslimů v Evropě je schopna soužití. Bohužel na okraji jsou extremisté a někteří duchovní, kteří poskytují organizační i finanční podporu teroristům," řekl týdeníku Economist muftí z hlavní mešity v Marseille Soheib Bencheikh.
Mnozí Evropané o tom ovšem pochybují. Strana nizozemského politika Pima Fortuyna ve volbách před dvěma lety uspěla s tezí, že islám je hrozbou pro liberální demokracii. Nedávný průzkum stanice Deutsche Welle zase ukázal, že polovina Němců nepovažuje islám za tolerantní náboženství.
Známá radikální italská publicistka Oriana Fallaciová v knize Forza della Ragione (Síla rozumu) předpovídá, že starý kontinent se stane v budoucnosti "provincií, nebo spíše kolonií islámu."

Muslimové v některých zemích EU