Beton a asfalt přinášejí déšť a bouřky

Beton a asfalt přinášejí déšť a bouřky

Už dnes je obvykle ve městech tepleji než v jejich okolí, a tento rozdíl se podle výzkumníků z britského Meteorologického úřadu bude ještě zvětšovat.
Zatímco v přírodě pole a lesy pohlcují méně tepla přes den a přes noc je pak snadno vydávají, ve městě je tomu jinak. Nezahřívá je jenom slunce, ale i automobily a budovy. Materiály jako beton a asfalt, které městský povrch pokrývají, pak teplo účinně pohlcují a udrží je až do pozdní noci.
A tento rozdíl se má podle britských vědců při zvyšování průměrné teploty ještě dále zvětšovat. Uvedli to ve studii otištěné v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Dopad na lidské zdraví

Důsledky ukázali na příkladu Londýna. V tomto velkoměstě za posledních třicet let napočítali pouze dvacet nocí, při nichž nejnižší teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. V průměru tedy připadaly dvě velmi horké noci na každé tři roky. Avšak globální oteplování by mělo koncem století zvýšit jejich počet v průměru na tři až čtyři ročně.
Nejde jen o nepohodlí spáčů. "Zvyšování průměrné teploty má nepříznivý dopad na lidské zdraví," varuje jeden z autorů studie Richard Betts. A připomíná, že loňská vlna veder si vyžádala v Evropě podle odhadů 20 000 úmrtí.
Řešením může samozřejmě být větší zavedení klimatizace. Jenomže pokud se elektřina pro chlazení bude brát z tepelných elektráren, teplotní spirála se dále roztočí. Při spalování uhlí, ropy a v menší míře i zemního plynu vzniká oxid uhličitý, který pod sebou v ovzduší zadržuje teplo, a to města pohlcují a dále se rozehřívají...

Tři až pět stupňů navíc

Už dřívější výzkumy prokázaly, že velkoměsta si vytvářejí vlastní počasí, částečně odlišné od toho v jejich okolí. Například vzduch v amerických velkoměstech bývá už nyní o tři až pět stupňů teplejší než v nezastavěné krajině. Protože teplý vzduch je lehčí než studený, stoupá vzhůru a na jeho místo se tlačí vzduch z okolí. Ten se ovšem ve městě zase okamžitě ohřívá a stoupá nahoru.
Teplý vzduch v sobě obsahuje více vodní páry. Ve výšce se ochlazuje, pára se kondenzuje do mraků, z nichž pak může na město pršet, případně dokonce vznikají bouřky. Analýzou záznamů meteorologických radarů a leteckých a družicových snímků prokázal v minulých letech Robert Bornstein, profesor meteorologie na Kalifornské státní univerzitě v San Jose, že právě nad městy častěji prší a vznikají nad nimi bouřky.
Toto pozorování loni potvrdili i výzkumníci z brazilského Ústavu pro vesmírný výzkum v Sao José dos Campos. V časopise Geophysical Research Letters popsali svá pozorování, podle nichž se nad velkými brazilskými městy blýská až dvakrát více než nad přírodní krajinou.

Praha v prachové výjimce

Praha je oproti jiným velkým městům v tomto směru zatím rozdílná. I v ní se samozřejmě domy a ulice rozehřívají, ale rozdíl oproti jejímu okolí bývá menší.
"V Praze je totiž hodně prachu. Když se na město podíváte z dálky, třeba ze Řípu, můžete nad ním vidět prachovou pokrývku," vysvětluje Lubomír Coufal z Českého hydrometeorologického ústavu. "Ta filtruje sluneční záření, kterého až na povrch dopadne méně než na čistších místech. Proto u nás není v létě ve městě výrazně tepleji než někde v přírodě," dodává.
Přesto se dá doložit, že přítomnost teplejšího města ovlivňuje déšť. Hydrometeorologové zjišťují, že na východ od Prahy, kam vanou převládající větry, jsou srážky o něco vyšší než v ostatních směrech. Nejde však o rozdíl podstatný. Nejvíc v naší zemi prší na svazích pohraničních hor.
[*]