Severní ledový oceán podle vědců skrývá živý zmizelý svět
Mezinárodní plán zahrnuje probádání hlubiny zvané Kanadská pánev a dosahující 3800 metrů. Vědci tuto oblast považují za nejstarší mořskou vodu na světě. Je to rozsáhlá, po tisíciletí takřka nehybná hlubina, obehnaná špalírem strmých skalních hřbetů a pokrytá ledovým příkrovem.
Vědecký tým zapojený do projektu pod vedením Aljašské univerzity chce k prozkoumání hlubin použít speciálních ponorek-robotů a sonarů.
"Je to světový mrazák, v němž se změny odehrávají mnohem pomaleji než v jiných oceánech," řekl Russ Hopcroft z Aljašské univerzity, podle něhož by počet známých živočišných druhů žijících v arktickém oceánu mohl po průzkumu stoupnout na dvojnásobek.
Průzkum je součástí projektu celosvětového sčítání mořských živočichů, podpořeného celkem miliardou dolarů různými vládami, firmami i soukromými osobami z 53 zemí. Průzkum Arktidy pro začátek dostal dotaci 600 000 dolarů od soukromé nadace Američana Alfreda Sloana.
Podle představitele projektu Rona O'Dory by mohly arktické vody skrývat tvory známé dosud jen jako fosílie, například trilobity, jejichž zlatý věk byl před 300 milióny let.
Ale čas se krátí. Živočichové, na něž by vědci mohli narazit, jsou údajně ohroženi globálním oteplováním. "Tohle by mohla být vzhledem ke klimatickým změnám poslední příležitost pro studium Arktidy," uvedl O'Dora.
Experti se obávají, že do arktických vod, jejichž teplota se pohybuje kolem bodu mrazu, by při tání polární ledové čepičky mohly vniknout jižnější druhy mořských živočichů, a spolu s rybolovem tak porušit původnost zdejšího života. OSN varuje, že většina ledu Arktidy by mohla do roku 2100 následkem globálního oteplování roztát.
Asi 7000 nových druhů už bylo v oblasti objeveno ruskými expedicemi. Hopcroft však soudí, že všechno, co bylo dost rychlé, aby uplavalo, mohly předešlé expedice minout, neboť se zaměřovaly na pouhý sběr vzorků nebo usazenin.
Takzvaná Kanadská pánev je pro vědce záhadou, neboť je oddělena od vod Tichého oceánu 70 metrů hlubokou Beringovou úžinou a od proudů vzdálenějšího Atlantského oceánu skalisky sahajícími do hloubky 1400 metrů a úžinami. "Tyto vody byly izolovanější než kterákoli jiná část oceánů světa, včetně toho kolem Antarktidy," vysvětlil Bodil Bluhm z Aljašské univerzity.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist