Němci se odmítli učit nový pravopis, chtějí referendum

Němci se odmítli učit nový pravopis, chtějí referendum

Němce sužuje narůstající nezaměstnanost, klesá důvěra k politikům, zvykají si na závažné ekonomické reformy. Nicméně, jako by starostí nebylo dost, zemi dělí rozprava o tom, jak vyslovovat například italské slůvko "spagetti".
Desítky renomovaných právníků z německojazyčných zemí nyní vyzvaly k uspořádání referenda o nových pravidlech pravopisu, která mají začít platit příští rok. O několik dnů dříve nová pravidla kritizovalo několik významných představitelů předních nakladatelství.
"Žádáme okamžitou, nezbytnou a citlivou reformu," prohlásil Mathias Döpfner ze společnosti Axel Springer Verlag, která vydává deník Bild. Protestuje i Spiegel Verlag, vydavatel týdeníku Der Spiegel.
Co na reformě tolik vadí?
Mnozí Němci se domnívají, že reforma sice odstranila některé zbytečnosti pravopisu, mnoho nových ale pro změnu přidala. Psát německy správně je tak podle nich stále velmi komplikované.

První zkouška nevyšla

Nechuť k novým změnám se kumulovala uplynulých pět let, kdy se v Německu, ale i v Rakousku a ve Švýcarsku nová pravidla používala jen neformálně, na zkoušku.
Co se změnilo: kompromis zachoval psaní z latinky vybočujícího "ostrého -s-" i psaní velkých písmen podstatných jmen. Pojmenoval ovšem celou řadu výjimek, kdy to není třeba dodržovat. Nebo cizí slova. Ve slovech Theater či Thron zůstalo -h- zachováno, jinde, jako v populárním Spagetti, bylo zrušeno.
Na plánu pravopisných změn pracovali němečtí ministři kultury několik let. Od prvního srpna 2005 pak měla po přechodném období nová pravidla začít platit doopravdy.
Nyní se proti plánu zvedla vlna odporu. Velká vydavatelství oznámila, že se chtějí co nejrychleji vrátit k pravidlům starým. Z právního hlediska v tom není problém, povinnost řídit se novými pravidly totiž platí jen pro školy a úřady.
Jenže, pro lidi je to značně matoucí. Děti by se tak ve škole učily něco jiného, než by se dočetly ve svých oblíbených magazínech.
Vrátit se ke starým pravidlům plánují obě velká nakladatelství, Axel Springer a Spiegel, jejichž produkty podle vlastních údajů čte na šedesát procent Němců. Zůstat u staré osvědčené formy chtějí i deníky Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) a Süddeutsche Zeitung.
Pro zrušení reformy se vyslovil svaz německých spisovatelů i sdružení knihkupců. "Idiotismus shora nařízené reformy je už dlouho naprosto zřejmý, jen úřady na ní stále trvají," zveřejnil FAZ názor spisovatele Hanse Magnuse Enzensbergera.

Horké politické téma

Podporu protestům vyjádřili též představitelé jednotlivých spolkových zemí. "Reforma pravopisu evidentně minula svůj cíl," prohlásil premiér zemské vlády Bádenska-Württemberska Erwin Teufel, kterého vzápětí podpořili i jiní premiéři včetně čelného představitele strany CSU Edmunda Stoibera, který stojí v čele Bavorska.
Učitelé naopak varují před chaosem na školách a miliónovými náklady v případě, že se reforma zruší. Podle svazu vydavatelů učebnic by změna zpět stála nejméně šedesát miliónů eur, dalších 200 miliónů eur by činila ztráta za již vytištěné knihy s novým pravopisem.
Řešení ale nebude tak jednoduché. S tím, že by byla reforma po tak dlouhé době zrušena, by totiž muselo souhlasit všech šestnáct ministrů kultury jednotlivých spolkových zemí, do jejichž resortu otázky školství spadají.

A co řeknou Švýcaři?

Navíc: Německo si před zavedením změny pravidel muselo vyžádat souhlas Švýcarska a Rakouska, které němčinu jako úřední jazyk používají také. Ty podobně jako německé školy, úřady a firmy již investovaly prostředky do zavedení nových pravidel. Nevidí důvod, proč nyní vše měnit.
Poslední slovo nakonec budou mít jednotlivé spolkové země. Jejich ministři kultury se chtějí v říjnu ještě jednou sejít a celou věc prodiskutovat. Již koncem srpna se pak chtějí setkat se zástupci Rakouska a Švýcarska.