Podle medailí byli Slováci na hrách poprvé úspěšnější než Češi

Podle medailí byli Slováci na hrách poprvé úspěšnější než Češi

Čeští sportovci získali letos na olympijských hrách osm medailí, z nichž pouze jedna - zásluhou desetibojaře Romana Šebrleho - je zlatá. V hodnocení národů obsadila Česká republika 42. místo, což je v historické tabulce po roce 1956 nejhorší poválečný výsledek.

Skok do elitní desítky

Z olympiády v roce 1948 v Londýně se 77 československých sportovců vrátilo s 11 medailemi, z nichž šest bylo zlatých. Ovace patřily Zátopkovi v běhu na 10 km, boxeru Tormovi, kanoistům Holečkovi, Čapkovi i dvojici Brzák-Kudrna a ženskému družstvu gymnastek. V klasifikaci národů skončila ČSR za účasti čtyř desítek zemí dvanáctá.
O čtyři roky později ve Finsku vybojovalo 106 vyslanců 13 medailí a sedm z nich se třpytilo zlatem. Zátopek si doběhl pro tři, jeho žena Dana vyhrála hod oštěpem, zvítězili boxer Zachara, čtyřka s kormidelníkem a Holeček. V klasifikaci národů to znamenalo 10. příčku.
Zato v roce 1956 v australském Melbourne se malé výpravě s 64 sportovci nedařilo. Z šesti cenných kovů byl jen jeden zlatý a zasloužila se o něj diskařka Fikotová. V roce 1960 v Římě se československá hymna hrála třikrát, a to zásluhou Němečka v boxu, gymnastky Bosákové a dvojskifu Kozák, Schmidt.

Vyrovnaný rekord

Na OH v roce 1964 v Tokiu zářila gymnastka Čáslavská, která v přeskoku, na kladině a v osmiboji získala kov nejcennější. Sadu pěti zlatých doplnili cyklista Daler a vzpěrač Zdražila. Se 14 medailemi se tyto hry staly nejbohatší.
Podobně v roce 1968 v Mexiku byl ziskem sedmi zlatých vyrovnán rekord z roku 1952. Čtyřmi tituly se o to zasloužila Čáslavská, následovaná skokankou do vody Duchkovou, výškařkou Rezkovou a střelcem Kůrkou.
Také hry v Mnichově slibovaly úspěch, ale nakonec se výprava musela spokojit s osmi kovy. Jen diskař Daněk a zápasník Mácha zvládli svá vystoupení na jedničku.
Zhruba stejně, osm medailí, přinesla českým sportovcům i olympiáda v roce 1976 v Montrealu, kde zlaté opojení prožíval cyklista Tkáč a ve střelbě na baterii Panáček. V hodnocení národů se ČSSR udržela ve druhé desítce.
Na OH 1980 v Moskvě se zdejší sportovci v konkurenci závodníků z 34 zemí dostali čtrnáctkrát na piedestal, ale jen dvakrát na nejvyšší stupeň. Podařilo se to zápasníku Zarembovi a fotbalistům. V tabulce národů skončili devátí.
V roce 1984 se Československo her v Los Angeles nezúčastnilo a o čtyři roky později v Soulu získalo tři zlaté, tři stříbrné a dvě bronzové medaile. Poprvé se výrazněji prosadili slovenští sportovci. Zlato vybojovali chodec Pribilinec, střelec Varga a tenista Mečíř.
V roce 1992 v Barceloně startovalo 209 českých a slovenských sportovců naposledy společně za federaci. Za účasti závodníků z 80 zemí skončili v medailové tabulce (sedm kovů) patnáctí. Čtyři zlaté medaile vybojovali oštěpař Železný, desetibojař Změlík, dále Pollert ve vodním slalomu a Hrdlička v trapu.

Slovensko před Českem

První samostatné vystoupení české výpravy v roce 1996 v Atlantě bylo úspěšné. Železný, vodní slalomářka Hilgertová a dvakrát kanoista Doktor se radovali ze zlata, kterou doplnili tři stříbrné a čtyři bronzové úspěchy. Slovenští sportovci získali tři kovy, ten nejcennější vodní slalomář Martikán. V pořadí národů obsadila Česká republika 17. a Slovensko 43. místo.
Před čtyřmi lety v Sydney udělala česká mise krůček zpátky. Zlato patřilo jen Železnému a Hilgertové. Tři stříbrné a stejný počet bronzových medailí pak tuto sbírku zkompletovaly. Slovensko získalo pět medailí, z nichž jedna byla zlatá. V hodnocení národů Česká republika skončila na 28. místě a Slovensko 38.
Letošní Šebrleho zlato, tři stříbrné a čtyři bronzové medaile jsou méně než dokázala slovenská výprava (šest medailí, z nich dvě zlaté). V hodnocení národů skončila na 29. příčce, zatímco Česko až v páté desítce zúčastněných zemí, kterých byl rekordní počet 201.
Do konečného pořadí výrazně promlouvají úspěchy v atletice, kterých se letos čekalo víc. "Reálnou medailovou šanci i v obrovské konkurenci mělo šest závodníků. Pospíšilová a zvláště Tomečková-Brejchová mohou mluvit o obrovské smůle, Železnému se nedařilo a Ptáčka zabrzdily problémy s třísly. Měli jsme na lepší výsledek, než jakého jsme dosáhli před čtyřmi lety v Sydney, a budoucnost nevidím černě," tvrdí svazový šéftrenér Václav Fišer.
Také rychlostní kanoisté bývali oporami české reprezentace, ale do Atén odjeli jen dva. "Vodní slalomářka Strnadová porazila doma všechny specialistky. V mužích zůstal v popředí už jen Doktor, což prozrazuje ústup z někdejších pozic," konstatuje Michal Ježek, předseda Českého svazu kanoistů.