Rejstřík zástav má podpořit podnikání

Elektronický Rejstřík zástav umožňuje spolehlivý přehled v oblasti zástav movitého majetku. V České republice rejstřík funguje od začátku února 2002 a za dva a půl roku existence je v něm evidován zastavený majetek v hodnotě více než 350 miliard korun.
Centrální elektronická evidence zástav movitého majetku poskytuje věřitelům, například bankám, jistotu v oblasti zástavních práv a současně tak podporuje rozvoj drobného podnikání tím, že žadatelé s poskytnutím takového zajištění snadněji dosáhnou na bankovní úvěry.
Elektronický Rejstřík zástav spravuje Notářská komora České republiky na základě novely Občanského zákoníku č. 317/ 2001 Sb., která nabyla účinnosti 1. 1. 2002. Česká republika tímto legislativním opatřením následovala Maďarsko, v roce 2003 se připojilo Slovensko a v sousedním Rakousku se v současné době Rejstřík zástav zavádí.

Lodě a letadla se evidují ve zvláštních rejstřících
Pokud podnikatel žádá o úvěr, může ve prospěch banky zastavit buď nemovitost, nebo věc movitou. V případě nemovitostí, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí, je následně zástavní právo zapsáno v katastru nemovitostí. Je-li zástavou věc hromadná (například podnik), soubor věcí (například sklad zboží, stádo dobytka, sbírka mincí aj.), movitá věc, která se neodevzdává věřiteli (například motorové vozidlo, tiskařský stroj) nebo nemovitosti, které se neevidují v katastru nemovitostí, zástavní právo vzniká zápisem do Rejstříku zástav. Výjimku tvoří lodě a letadla, které se evidují ve zvláštních rejstřících podléhajících příslušným institucím.
Zástavní smlouva musí být sepsána formou notářského zápisu a má povahu veřejné listiny. Bezprostředně po sepsání smlouvy provádí notář zápis do Rejstříku zástav, aby nedošlo k poškození věřitele z důvodu pozdějšího pořadí vzniku zástavního práva. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách notářů (tzv. notářský tarif) stanovila pro tyto notářské zápisy speciální sazebník, který určuje výši odměny notáře v závislosti na výši zajišťované pohledávky. Sazby byly ve srovnání s ostatními zástavními smlouvami sníženy tak, aby cena notářské služby nevytvářela bariéru praktickému využití Rejstříku zástav.
Zastavování věcí hromadných nebo souboru věcí s sebou přináší zvýšenou kontrolní činnost ze strany věřitele. Na rozdíl od typických předmětů zástav, jako jsou budovy a pozemky, může vlastník zástavy v případě věcí hromadných nebo souboru věcí část zástavy obměnit či nahradit. Zástava proto může postupem času ztrácet, ale i získávat na své hodnotě.

Z evidence lze zjistit, která věc je zastavena
Význam označení hromadné věci spočívá v tom, že je zastavena množina věcí, nikoli její jednotlivosti. Tím jsou zachovány běžné provozní potřeby, možnost odůvodněných změn na jednotlivých předmětech, jako jsou například opotřebení, obměna, rekonstrukce, doplnění nebo i hospodářsky odůvodněná restrukturalizace předmětného souboru věcí, což podnikatelskému subjektu umožňuje vlastní výkon podnikání s touto zastavenou věcí, a naopak věřitel má zajištěno, že při obnově zástavy jsou i nově pořízené jednotlivosti zastaveny. Změna jednotlivé věci nemění nic na právní povaze zástavy ani nenarušuje její zajišťovací funkci (cena zástavy odpovídá výši dluhu), případně ani funkci uhrazovací (možnost zpeněžení zástavy k uspokojení pohledávky věřitele), a je řešena smluvně účastníky v textu smlouvy.
Rejstřík zástav slouží kromě věřitelů i zájemcům o koupi movitého majetku. Z evidence je možné zjistit, zda konkrétní věc není zastavena ve prospěch věřitele, a předejít tím riziku pro případ, že by věřitel chtěl zástavu prodat a ze získané finanční částky uhradit svou pohledávku. Za poplatek ve výši 350 korun je možné u kteréhokoliv notáře v České republice zjistit, zda konkrétní věc není zastavena.

Autor je notářem v Praze