Sen studentů MBA - založit si firmu

Příkladem může být Eric Schmidt, šéf společnosti Google. Jeho kariéra dokazuje, kam až se může dostat firma, kterou založili dva studenti ze Stanfordu a která se tak stala symbolem a snem pro mnoho jejich následovníků. Není divu - kdo by nechtěl mít společnost, jejíž hodnota se odhaduje na dvacet miliard dolarů.

Stanford jako dobrý příklad

Fakt, že kořeny Google leží v Kalifornii, není náhoda. Nebýt tamní univerzity Stanford, neexistovalo by žádné Silicon Valley a nekonal by se žádný high-tech boom. To vše pramení z místa, kde dochází k symbióze vědy, byznysu a peněz. A každý, kdo studuje na Stanford Graduate School of Business si tak alespoň zahrává s myšlenkou, že by se jednou postavil na vlastní nohy.

Škola proto ve svém MBA programu nastávajícím podnikatelům nabízí přes desítku kursů zaměřených na podnikání. Nabídka sahá od základních lekcí jako například "formation of new ventures" (vytváření nových podniků) až po "social entrepreneurship" pro mladé podnikatele se sociálním zaměřením či "startup globalization strategies" pro ty hyperambiciózní.

"Z celkových 750 MBA studentů si nejméně jeden kurs o podnikání zvolí zhruba devadesát procent," vysvětluje Barbara Buellová z vedení univerzity. Mezi nejpopulárnější podle ní patří půlroční kurs, na který se uchazeči mohou hlásit pouze v případě, že už mají nějaký podnikatelský nápad. "V průběhu kursu si pak vytvoří kompletní podnikatelský plán a několik prezentací pro možné investory," dodává.
S touto nabídkou má univerzita úspěch. Mezi její bývalé absolventy například patří Paul Knight, otec sportovní značky Nike, spoluzakladatel internetového aukčního domu Ebay, Jeff Skoll, nebo Charles Schwab, zakladatel americké finanční společnosti Schwab&Co.

Studium na Stanfordu absolvoval také Max Cartellieri, syn člena dozorčí rady Deutsche Bank, Ulricha Cartellie-riho, který si posléze založil internetový portál Ciao. "Stanford mne ani tak nenaučil to, jak si firmu založit, ale zbavil mne strachu z toho, že bych mohl ztroskotat," říká dnes jednatřicetiletý manažer.

Psychologická podpora behěm MBA studia byla možná to nejdůležitější také z pohledu Ursuly Kramerové. Promo-vaná farmakoložka absolvovala exekutivní program MBA na německé univerzitě WHU v Koblenzi během práce jako marketingová šéfka u společnosti Aventis Pasteur. Později si založila marketingovou agenturu Pharmawork a jak sama říká, během studia získala především "novou důvěru ve své vlastní schopnosti".

Americké školy Stanford dohánějí

Stanford ale není zdaleka jediná škola, která nabízí kursy na podporu budoucích podnikatelů. Podobný program dnes už má snad každá ze známých amerických škol. Příkladem může být Wharton School patřící k University of Pennsylvania ve Philadelphii, momentálně snad nejlepší business school v USA. Výzkum a vzdělávání jsou soustředěny ve zdejším Sol. C. Snider Entrepreneurial Research Center. Pod vedením ředitele Raffiho Amita nabízí Wharton rozsáhlé spektrum kursů. Jen jeho Georgen Entrepreneurial Management Program navštěvuje každoročně dva tisíce studentů.

Do velkých investic se v posledních letech pustil také konkurent Harvard Business School (HBS). Škola a její HBS Entrepreneurial Management Unit dnes má třicetičlenný sbor profesorů a docentů, kteří organizují zhruba dvacet různých kursů. Díky sponzorskému daru ve výši 25 miliónů dolarů od bývalého absolventa Arthura Rocka, škola navíc v loňském roce otevřela Arthur Rock Center for Entrepreneur-ship, které je aktivní jak v Silicon Valley, tak v Bostonu.

Sponzorský dar pomohl v neposlední řadě také Chicago Graduate School of Business, která v novém centru nastávajícím podnikatelům nabízí asi dvaadvacet kurzů a celoroční soutěž o nejlepší podnikatelský plán. Zvlášt-ností zdejšího studia přitom je experimentální výuka, která probíhá v malých "laboratořích", které mají simulovat praxi.

Utajení špióni a Evropa

Dobré zázemí budoucí podnikatelé ale nemusí nutně hledat jen na známých institutech. Jednou z uznávaných škol je mezi experty například i Babson College, dvacet kilometrů západně od Bostonu, a to přestože institut nepatří mezi top pětadvacet amerických business school.

"Entrepreneurship je integrovaný do celého studia MBA," vysvětluje děkan školy Mark P. Rice. "První rok tam máme dokonce uspořádaný podle životního cyklu nově vznikající firmy - od prvotního nápadu, přes analýzu trhu až po založení a růst," dodává.
Jako jedna z prvních business school Babson také vypsal soutěž o nejlepší podnikatelský záměr. Dnes zde studenti mohou vyhrát 80 tisíc dolarů v hotovosti nebo vlastní "inkubátor", který umožňuje financovat odstartování společnosti ve výši pěti až dvaceti tisíc dolarů.
Podpora začínajících podnikatelů je nyní stále důležitější také pro školy evropské. Přestože programy institucí zdaleka nedosahují dimenzí americké konkurence, nemají se za co stydět.

Jedním z evropských pionýrů je španělská IESE. Ta podnikatelské kursy nabízela již od roku 1974 a jeden z jejích profesorů - Pedro Nueno, sám absolvent Harvardu, pak patří mezi vedoucí evropské vědce v této oblasti. Kromě kursů škola ročně pořádá také New Business Forum a udržuje dokonce vlastní fond na finanční podporu projektů.

Tento fond pomohl odstartovat firmu i německo-tureckému studentovi Doganovi Gündogduovi. Ten jako závěrečnou práci studia představil projekt firmy, která by Turkům žijícím v Německu poskytovala specializované finanční poradenství. Idea se komisi zalíbila a Gündogduovi poskytla startovní kapitál ve výši 800 tisíc euro. Po třech letech fungování má jeho společnosti již pět tisíc zákazníků a 45 zaměstnanců a chystá se na další expanzi.

Podporovat studenty při podnikání se snaží také Smurfit School of Business v Dublinu, vedoucí irská business school, která má dobré kontakty s USA. Od založení takzvaného inkubátoru v roce 2000 již pomohla vzniku 13 firem.

Ještě lepší možnosti podpory ale nabízejí školy ve Velké Británii. Na vysoce moderní programy zde zájemce lákají starý známý Oxford a Cambridge. "Přechod od nápadu, který má akademické kořeny, až po realizaci a finanční podporu je jedinečný," pochvaluje si Stephan Bisse, bývalý bankéř, který se po absolvování programu rozhodl založit si vlastní finanční společnost.

Hned se třemi nabídkami pak studenty láká Londýn. Jednou z nich je Imperial College a jeho Tanaka Business School. Zde studoval také Němec Udo Dengel, který se nyní se svou novou firmou snaží konkurovat koncernům General Electric a Siemens. "Vyvíjet společně s vědci z Imperial College podnikatelský plán, to byla jedinečná šance," vzpomíná.