Tradice zlaté akcie v Evropě pomalu upadá

Tradice zlaté akcie v Evropě pomalu upadá

Téměř za křížovou výpravu by se dalo označit tažení evropského komisaře Fritze Bolkesteina proti jednotlivým evropským vládám a jejich zlatým akciím. Poté, co se jednotlivé vlády v roce 2001 nedokázaly shodnout na společné směrnici ohledně akvizic firem, se je totiž komisař snaží k liberalizaci donutit před soudem. Německá vláda přitom není zdaleka jediná, na kterou Bolkestein "vytáhl".
Tzv. zlaté akcie neboli zvláštní hlasovací práva, jsou pro vlády vítaným nástrojem, jak společnosti chránit před převzetím zahraniční konkurencí či byť jen vstupem většího akcionáře. Posledním příkladem je francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy, který bránil převzetí částí společnosti Alstom německým koncernem Siemens. "Ještě pořád nechápu, co mi kdo vytýká. Každý zodpovědný ministr financí by jednal jako já," argumentoval přitom Sarkozy.

Bolkestein tlačí na změny

Tradičně silné bylo propojení politiky a firem také ve Španělsku. Zde měla vláda zlaté akcie například v telekomunikačním koncernu Telefónica, letecké společnosti Iberia, energetické firmě Endesa či ropném koncernu Repsol. Jednalo se tak především o sektory, které na ostatních trzích již byly liberalizované. V tomto případě dal Evropský soudní dvůr Bolkesteinovi za pravdu na jaře loňského roku, kdy Španělsku nakázal tyto podíly snížit. Podobně zakročil také proti Velké Británii, která vlastnila zlaté akcie v pěti energetických firmách. Ke "změkčení" užívání zlatých akcií došlo i v Itálii, kde vláda vlastnila značné podíly ve firmě Telecom Italia, energetické společnosti Enel, ropném koncernu Eni a zbrojní firmě Finmeccanica. Ještě silnějším nástrojem než v EU je zlatá akcie v Bělorusku. Zde si vláda vymezila možnost zestátnit všechny firmy, v nichž vlastní nejméně jedno procento akcií. Vláda si tak udržuje kontrolu nad soukromými firmami.

Česko drží hlavně vodárny

Také Česko od institutu zlatých akcií ustupuje. "Sledujeme tím trend, který probíhá i v dalších zemích unie," potvrdila včera mluvčí Fondu národního majetku (FNM) Petra Krainová.
Stát držel letos v září prostřednictvím fondu zlaté akcie ještě v necelých 40 firmách. Patří k nim například likérka Jan Becher - Karlovarské Becherovka, Hřebčín Napajedla nebo největší pivovar Plzeňský Prazdroj. Právě v Prazdroji, který ovládá nadnárodní pivovarská skupina SAB Miller, ovšem minulý měsíc valná hromada rozhodla o tom, že ze stanov firmy bude zlatá akcie FNM se zvláštními právy vypuštěna. Většina českých firem, kde stát ještě zvláštní práva zlaté akcie uplatňuje, je v oboru vodovodů a kanalizací. Jde o více než 20 podniků. Ministerstvo zemědělství loni díky zlaté akcii blokovalo převody akcií ve vodárenských firmách, například bránilo vodárenské skupině Veolia Water legalizovat nákup akcií ve firmě Vodárny Kladno - Mělník. Podle dostupných informací ministerstvo hodlá svůj vliv ve vodárenských firmách udržet, ale již bez zlatých akcií. (bb, etk, mam)