Česko se spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy dostalo na "černý" seznam států, které z veřejných rozpočtů podporují automobilovou dopravu na úkor ekologičtější železnice nebo vodní dopravy.
"Česká vláda musí prosazovat, aby peníze z fondů Evropské unie šly do projektů, které pomohou zastavit alarmující lavinu tranzitních kamiónů," uvádí ekologické Hnutí Duha, které se spolu s dalšími nevládními evropskými organizacemi podílelo na studii Financování dopravy ve střední a východní Evropě.
Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) ovšem tvrdí, že neexistuje přímá závislost mezi penězi na dopravu z veřejných rozpočtů a jejich rozvojem. "Nákladní silniční doprava roste také proto, že je pro nové způsoby podnikání naprosto ideální," říká Šimonovský. Podniky chtějí co nejvíce snižovat náklady, a proto své výrobky okamžitě nakládají na auto a vezou k zákazníkům. Sklady zůstávají prázdné.
Kamióny jsou navíc mnohem flexibilnější, dostanou se i do míst, kam koleje nevedou. "Příčin, proč přibývá kamiónů, je opravdu hodně," dodává Šimonovský.
Bývalý ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos uvedl, že rozvoj nákladní silniční dopravy souvisí s ekonomickým rozvojem po rozšíření Evropské unie.
"Nárůst kamiónové dopravy je určitou známkou ekonomického oživení," tvrdí Moos. "A roste i efektivita a produktivita práce také v nově vstupujících zemích."

Fond versus fond
Podle ministra Šimonovského navíc Evropská unie masívně podporuje i železniční dopravu. Z údajů ministerstva dopravy například vyplývá, že z evropského fondu ISPA šlo na železniční projekty o několik desítek miliónů eur více než na silniční stavby. Evropský fond bezmála šedesáti šesti milióny eur podpořil třeba modernizaci tratě mezi Záboří nad Labem a Přeloučí.
Ve studii nevládních organizací o financování dopravy ve střední a východní Evropě se ovšem uvádí, že dotace z evropských fondů uvolní národním vládám prostředky k větší podpoře silniční dopravy z vlastních státních rozpočtů. Například český Státní fond dopravní infrastruktury z letošního rozpočtu 44 miliard korun dá více než polovinu na silnice - přesně 27,5 miliardy. Na ekologičtější železnici jde letos 15 miliard a na vodní dopravu necelá miliarda korun.
Česko rovněž využilo většinu peněz z Evropské investiční banky na silnice. Ze všech "dopravních půjček" v letech 1998 až 2003 šlo na silnice bezmála pětapadesát procent, přičemž průměr deseti zemí střední a východní Evropy, které sledovala studie, byl padesát osm procent.

Potřebujeme další dálnice?
Evropská unie bude v příštím roce rozhodovat, na které konkrétní priority chce utrácet peníze z rozvojových fondů v letech 2007 až 2013. Ekologické organizace varují, že především v zemích uprostřed Evropy, jako je Česko, se kamiónům nelze bránit stavbou dalších tranzitních tras.
"Pokaždé, když se v Evropě objeví kousek volné silnice, je okamžitě obsazen kamióny," tvrdí mezinárodní ekologické hnutí Greenpeace.
Petr Moos z Fakulty dopravy Českého vysokého učení technického v Praze ovšem tvrdí, že Česko má stále příliš řídkou dálniční síť. "Nemůžeme souhlasit s tím, že nebudeme stavět žádné další dálnice," říká Moos, podle něhož by jinak hrozilo, že kamióny budou jezdit po silnicích I. a II. tříd.
"Pokud naši dopravní síť doplníme rozumným způsobem o další dálniční tahy s dobrými ekologickými parametry, projede kamiónová doprava rozumným způsobem přes naše území, nepovleče se krokem a v nevětrané krajině nebudou vznikat velké exhalace," dodává.
Moos ovšem vyčítá české vládě i Evropské unii, že se na současný stav - enormní nárůst kamiónové dopravy - nedokázaly v předstihu připravit, že ještě před rozšířením Evropské unie nepočítaly s řešením dopravních otázek.
"Najednou stojíme před problémem, že nám přes republiku jezdí kamióny. Ale to jsme přece věděli, že tady tento problém bude," dodává Moos.

Nárůst dopravy