Vztáhnout ruku na druhého člověka je zavrženíhodná věc. To tvrdí všechny morální i etické zákony. Tak proč zůstávají tak často před zavřenými dveřmi bytů? A proč se tak obtížně přiznává, že problém domácího násilí není výmysl?
Byly doby, kdy manželka, děti, matka, méně důležití příbuzní - všichni byli podřízeni muži jako hlavě rodiny. Muž mohl svou ženu třeba zabít, svou matku zapudit, děti zmydlit až zčernaly. Ženy v jakékoli pozici v rodině patřily muži; pokud jakkoli odporovaly, nemohly se divit pánově nevrlosti - vše, co přišlo pak, si vlastně zavinily samy.
V různých podobách a kombinacích to trvalo staletí - i ta velebená řecká demokracie byla v tomto ohledu hodně jednostranná.
Proč ale i dnes má řada lidí pocit, že doma je vše dovoleno a škoda rány (fyzické i psychické), která padne vedle, to je záhadou. Chudáci stresovaní moderní lidé jsou na tom sotva hůře než lidé z minulosti, jimž šlo o život málem každou minutu. Výmluva na tlaky okolí, které si takový "chudák" kompenzuje na slabších členech rodiny - ať jde o ženy, seniory, děti i muže - silně pokulhává.
Evropská civilizace udělala navenek jediné: podobné chování už rozhodně není normální, natožpak posvěcené. Obecně je to fuj a slušný člověk se tak nechová.
Zde to zatím ale zhruba končí. Dokud nic není zveřejněno, nikdo nic nevidí. A argumenty, že si za to oběti stejně mohou samy, ještě slýcháváme až příliš často.
Takže - pokrok? Bezesporu. Ale barbaři ještě nevymřeli.
Patricie Polanská
Seznam dal jako první velká firma svůj vyhledávač za paywall. Chápu vaše totální naštvání, píše Lukačovič
Největší česká internetová firma zpoplatnila své služby po vzoru Facebooku. Uživatelům služeb jako Seznam Zprávy, vyhledávač Seznam.cz nebo...
30. 4. 2024 ▪ 4 min. čtení