Pokuty za švarcsystém vyvolaly na trhu chaos

Pokuty za švarcsystém vyvolaly na trhu chaos

Stát vyvolal mezi podniky paniku, když nedávno začal přísněji postihovat takzvaný švarcsystém. Stavební, dřevařské či třeba účetní firmy nyní tápou, na jaké práce si mohou najmout živnostníky a neporuší přitom zákon.
Novela zákona od října umožňuje úřadům udělit firmě, která místo zaměstnanců používá živnostníky, a neplatí tak za ně státu odvody, pokutu až dva milióny korun. Nedefinuje však přesně, kdy už je najmutí pracovníků švarcsystém, a kdy ne.
Podniky se proto bojí najímat na některé práce lidi, jak to dělaly dosud, protože se bojí vysoké pokuty. Experti čekají, že kvůli tomu tisíce živnostníků letos skončí.
"Situace je katastrofální. Naši právníci stále zkoumají, co vlastně po nás stát chce, co zákon umožňuje, a na čem nás naopak státní správa může nachytat," říká Václav Šebek, ředitel největší lesnické a dřevařské společnosti CE Wood.

Úřady mají různý výklad

Mnohé firmy se přitom, zejména v sezóně, bez práce živnostníků neobejdou. "Co úředník, to jiný výklad," říká Jindřich Stejskal, ředitel lesní společnosti Přimda.
Nejasný výklad zákona připouštějí i úředníci, kteří se problémem zabývají. Třeba ředitel tachovského úřadu práce Jaroslav Stehlík považuje za základ, aby firma zajišťovala většinu svých aktivit svými zaměstnanci, živnostníky najímala jen na krátké období v sezóně. Vůbec se podle něj nemůže stát, aby firma zaplatila bez faktury a finanční úřad tak nezjistil, kolik přesně si živnostník vydělal.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí, které novelu prosadilo, je však rozhodující, zda živnostník pracuje pod svým jménem a na vlastní zodpovědnost. "Jde o to, zda nepoužívá techniku toho zaměstnavatele, zda mu někdo práci nezadává a podobně," tvrdí Jaroslav Jakubek z legislativního odboru resortu.

Živnostníků ubývá

"Jednotlivé případy rozdílného posouzení nemůžeme vyloučit nikdy. Takové případy pak řeší ministerstvo v rámci odvolacího řízení," uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Beránková. "Chystáme metodický pokyn, který by měl některé pojmy zákona podrobněji vysvětlit," dodala Beránková.
Hospodářská komora zvažuje, že kvůli nejasnostem v novele zákona podá stížnost k Ústavnímu soudu. Za chybu považuje nejen sporný výklad příslušného paragrafu zákona, ale i fakt, že zákon omezuje pro potřeby vlastní činnosti firmy najímání podnikatelů i živnostníků bez zaměstnanců. "Řada drobných firem by ale přesně v tomto případě zákon porušila. Například subjekty, které poskytují poradenské služby či revizní technici," říká prezident komory Jaromír Drábek.
Problémy hrozí prakticky ve všech oborech podnikání. Jelikož novela omezuje i počet řetězených subdodavatelských zakázek, budou například i větší stavební firmy omezovat práci pro své další dodavatele.
"Je zřejmé, že takto přijde o práci mnoho živnostníků," komentuje situaci plzeňský právník Jiří Prošek. Pokud by stát důsledně hlídal dodržování zákona, přicházeli by o zakázky i samotní právníci, účetní a poskytovatelé dalších služeb, pokud by sami neměli vlastní zaměstnance.
Experti očekávají, že kvůli novému nařízení letos ubudou tisíce živnostníků, kteří se raději nechají zaměstnat.
Osob, které se živí samy, přitom v zemi stále ubývá. Loni podle České správy sociálního zabezpečení ubylo přes padesát tisíc podnikatelů. "Letošní vývoj počtu podnikatelů bude poznamenán zvýšením vyměřovacího základu pro odvody a novelizací zákoníku práce," tvrdí například analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
Nedokonalost zákona připouští i ministr průmyslu Milan Urban, nová pravidla však považuje za prospěšná. "Zdá se mi nepřípustné, aby továrna, která zaměstnává šest set lidí, tak aby z nich tři sta lidí bylo v zaměstnaneckém poměru, a dalších tři sta na živnostenský list," řekl nedávno v TV Nova.

Podvod, nebo outsorcing?

Novela o zaměstnávání přináší ještě jednu potíž: Jak rozpoznat švarcsystém od outsourcingu. Tento systém zahrnuje případy, kdy si firma smluvně zajistí s partnerem zajišťování určitých činností, především těch mimo hlavní obor své činnosti. Podnik tak může ušetřit na nákladech a věnovat více pozornosti svému oboru podnikání.
Někdy však je velice těžké posoudit, co je ještě legální, a co už ne, zákonem totiž přesná hranice vymezena není.
Švarcsystém: firmy tápou, str. 16 Co se smí a co ne?, str. 27