Příznivců systému je více než kritiků

Příznivců systému je více než kritiků

Většinu peněz na výzkumné záměry rozdělovalo ministerstvo školství. Letošní 2,4 miliardy jsou téměř o miliardu víc, než se vyplácelo dříve. Klíč výběru proto má vedle kritiků více příznivců.
Patří k nim Stanislav Pospíšil, který před čtyřmi lety založil na pražském ČVUT Ústav technické a experimentální fyziky. "Chtěli jsme dokázat, že také u nás je možné dělat špičkový jaderný výzkum," vysvětluje zkušený vědec. Svůj tým zapojil do práce Evropského centra pro jaderný výzkum (CERN). V rámci přípravy dosud největšího urychlovače protonů se podílí na konstrukci detektoru ATLAS, kde například navrhl zařízení, které by stínilo neutrony. Do výroby se podařilo zapojit tři české podniky.
Převrat ve financování vědy považuje fyzik za správný krok nejen z toho důvodu, že získal desetimiliónovou dotaci. Nový systém umožní, aby vysokoškolské ústavy přestaly být závislé na dotacích, o kterých rozhoduje vedení univerzit. "Samozřejmě jsou lidé, kteří říkají: Na nic nesahejte, musíme udržet dosaženou úroveň," odmítá kritiky profesor Pospíšil.
Některé školy neuspěly při výzkumných záměrech, mohly však nahradit výpadek díky kapitole "výzkumná centra". Od letošního roku z ní ovšem dotaci dostanou jen ti vědci, kteří získají další finance od soukromých firem.
Podařilo se to týmu Aleše Richtera z Technické univerzity Liberec a Výzkumného ústavu textilních strojů. Pro vývoj nových druhů textilií a strojů na jejich výrobu mají liberečtí výzkumníci od státu roční podporu 40 miliónů, další peníze přijdou od strojírenských podniků. Podporu mají i od Evropské unie, která je pověřila řízením svého centra excelence.
Docent Richter považuje zavedení spoluúčasti soukromých firem na výzkumu za rozumný krok, přesto varuje před byrokracií: "Místo aby ministerští úředníci hlídali, jestli plníme úkol, neustále jen vyžadují, abychom vyplňovali zbytečné tabulky."