Kolik peněz a kdy vláda vydělá na prodeji jedenapadesáti procent akcií dominantního českého telekomunikačního operátora - Českého Telecomu, který vlastní i mobilní jedničku Eurotel, stále zůstává otázkou. List s předběžnými nabídkami na koupi majoritního podílu státu v Telecomu se sice včera v šest hodin večer definitivně uzavřel, nabízené ceny však dosud známy nejsou. Částky, o nichž se spekuluje, se značně liší.
Má-li však pravdu agentura Reuters, která včera s odvoláním na zdroj z odvětví napsala, že minimálně tři operátoři nabídli za akcie téměř sedmdesát miliard korun, pak vláda vydělá víc, než čekala. Privatizace Českého Telecomu bude jedním z nejúspěšnějších prodejů státního majetku vůbec.
Dosud nejvyšší sumu totiž stát obdržel za prodej Komerční banky, kterou prodával kabinet premiéra Miloše Zemana. Tehdy stát inkasoval čtyřicet miliard korun.
Z Komerční banky ovšem stát musel ještě předtím, než ji prodal, vyvést špatné úvěry za desítky miliard korun. Telecom je "zdravá" firma, proto se částka, kterou stát získá, dá počítat téměř za čistý zisk.
Na českém trhu však včera padala i jiná čísla, než uváděla agentura Reuters. Rozptyl nabízené ceny se má podle lépe či hůře ověřitelných informací pohybovat od devětapadesáti do téměř sedmdesáti miliard korun. Právě nabízená cena ale rozhodne, jestli bude pokračovat veřejná soutěž, nebo se kabinet obrátí na burzu. K jedné z variant se ministři budou muset přiklonit na příštím zasedání vlády 9. února.
Ať už bude pokračovat soutěž, nebo vláda vybere druhou možnost, pokud nezíská za státní podíl alespoň šedesát miliard korun, bude jen těžko zdůvodňovat, proč Telecom prodává. Jiný důvod než získání dobré ceny totiž ministři nikdy neuváděli.

Dražší privatizace nebude
Žádná další privatizace - vyjma prodeje elektrárenské společnosti ČEZ - už tak vysoký výnos jako Telecom neslibuje. Odhodlá-li se vláda znovu prodávat například Severočeské doly, pak může očekávat nejvýš osm miliard korun. Cenu za státní podíl v letecké společnosti ČSA odhadují analytici přibližně na osmnáct miliard. Na prodej časem bude i Česká správa letišť, ale ani letiště v pražské Ruzyni však už takový zisk jako prodej státního podílu v Telecomu nepřinese.
Telecom je poslední z velkých telekomunikačních operátorů ve střední Evropě, který je dosud z větší části v rukou státu. Od rozhodnutí vlády o privatizaci, tedy od loňského 1. prosince, akcie firmy na pražské burze zpevnily téměř o pětinu, na nynějších zhruba 421 korun. To představuje takřka čtyřleté maximum.
S Telecomem si nový majitel kupuje dominantní postavení na českém trhu, ponechat si či prodat bude moci jedničku mezi mobilními operátory Eurotel. Obě firmy mají dosud výsadní postavení. Převážně jejich služeb zatím využívá například státní správa.
Česká ministerstva a Úřad vlády používají zhruba tři tisíce SIM karet a ročně na jejich provoz vydají čtyřicet miliónů korun. Eurotel navíc zajišťuje služby související s krizovým řízením v rámci Integrovaného záchranného systému. Telecom má také exkluzívní smlouvu na poskytování telekomunikačních služeb v průběhu voleb.

Telecomu rostou soupeři
Telecomu ovšem roste i konkurence. Antimonopolní úřad již posvětil fúzi dvou alternativních operátorů Aliatelu a GTS Czech - nová společnost se zhruba dvaadvaceti tisíci zákazníků bude Telecomu konkurovat především na trhu pevných linek.
GTS s Aliatelem by měly zatím získat deseti- až dvanáctiprocentní podíl na trhu. Nemusí to však být poslední spojení menších operátorů. Pozici Eurotelu zase může ohrozit možnost přenášet mobilní telefonní čísla od jednoho operátora ke druhému.
Náskok na trhu si ale Telecom může udržet. Počítají s tím i experti, kteří oceňují jeho hodnotu. Například podle ratingové agentury Standard & Poor's Ratings Services mají dobré výhledy všichni telekomunikační operátoři ve střední Evropě. Nejvýše přitom ve výhledech staví agentura právě Český Telecom. Dává mu známku A minus.

050204-02 ()