Litevský ministr hospodářství Viktoras Uspaskič je ve vládě teprve od prosince loňského roku. V byznysu se však dobře vyzná, o čemž svědčí jeho dosavadní aktivity na postu prezidenta Concernu UAB Vikonda a jako prezidenta litevské Business Employers' Confederation. Ministra jsme se zeptali na změny ekonomického prostředí po vstupu země do Evropské unie a na příležitosti pro české podnikatele.

HN: Můžete zhodnotit ekonomické dopady vstupu Litvy do Evropské unie?
Integrace litevské ekonomiky do Evropské unie probíhá již téměř celé desetiletí. Z tohoto důvodů vstup nebyl nějakým převratem či zlomem. Na druhou stranu je zřejmé, že podnikatelé v Litvě se více cítí součástí evropského trhu, odvážněji vstupují do trhů států unie, využívají nové příležitosti, které nám poskytuje zrušení cel a rostoucí vzájemná důvěra. Bližší a přijatelnější jsou i podmínky pro podnikání a také větší možnosti dávají prostředky ze strukturálních fondů.
Změnou v obchodních stycích je, že Litva má nyní se třetími státy stejná cla, množstevní a jiná omezení, jako ostatní země EU. Uplatňuje se i společný systém preferencí, který se používá i ve vztahu vůči takovým obchodním partnerům, jako je Rusko, Ukrajina a Bělorusko.

HN: Jak vidíte vývoj jednotlivých odvětví a jaké problémy musí země řešit?
Pochopitelně, že členství v unii a liberalizace světového trhu, například v oblasti textilní výroby, bude mít vliv na strukturální změny litevské ekonomiky. V této oblasti nic nového nevynalezneme, v průběhu delšího období budeme opakovat cestu rozvinutějších států.
Tedy, bude se snižovat význam zemědělství v ekonomice, průmyslová struktura se bude měnit ve prospěch výroby přidané hodnoty a bude se rozšiřovat odvětví služeb.
Na jedné straně se v Litvě zdraží pracovní síla, na druhé straně se budou odbourávat překážky pro volný pohyb pracovních sil, takže naše podnikatele, jako i podnikatele většiny států nových členů EU, čekají obdobné výzvy.

HN: Jakým způsobem povzbuzujete příchod zahraničních investorů do země?
Ze tří baltských států Litva drží druhé místo v objemu zahraničních investic. Jen za loňských devět měsíců dosáhly výše 618 miliónů dolarů. Samozřejmě, že zájmem litevské vlády je přilákání investic.
Program dvanácté vlády například preferoval investice na zelené louce, které by umožnily řešit nejcitlivější sociálně-ekonomický problém nezaměstnanosti a který by podpořil ekonomický růst.
Na základě třináctého programu vlády v letech 2004 - 2008 chceme podpořit také investice do lidských zdrojů, znalostí a inovace, do veřejných infrastruktur a do vytváření průmyslových zón. Podporujeme i drobné a střední podnikání.
S cílem získat zahraniční investory Ministerstvo hospodářství vyčlenilo letos 1,5 miliónů litů. Již nyní se připravuje nový program podpory investic, který má být letos schválen. Na jeho realizaci bude z rozpočtu vyčleněna potřebná částka.
V této souvislosti musím říci, že naše ministerstvo si v prosinci nechalo vypracovat studii, jejímž záměrem bylo definovat investiční pobídky, které zlepší podmínky pro investice místního a zahraničního kapitálu.

HN: Můžete se vyjádřit k litevsko - českému obchodu? Kde vidíte možnosti zvýšení obratu a kde jsou podle vašeho názoru ještě rezervy?
Český vývoz do Litvy vzrostl v loňském roce v porovnání s rokem 2003 o 23,9 procenta. Česko tak podle obchodního obratu zaujalo mezi obchodními partnery Litvy 22. místo. Domnívám se, že obchodní vztahy se rozvíjejí výhodně pro oba státy, což naznačuje i růst obchodního obratu v posledních letech.
Český dovoz do Litvy byl ale čtyřikrát větší než litevský vývoz do Česka. V Litvě je přitom vyráběno mnoho kvalitního zboží, větší část se vyváží do Německa, do Francie či Anglie. Přáli bychom si, aby i čeští podnikatelé lépe poznali litevské výrobky.
Podle mého názoru se do budoucna litevský vývoz do ČR zvýší, jen vloni vzrostl o 52,1 procenta. Zatím ale litevský vývoz do Česka činí pouze 0,5 procenta z celkového našeho vývozu. V loňském roce jsme zaznamenali, že litevští podnikatelé začali věnovat více pozornosti analýze českého trhu a možnostem investic.
Vloni se z Litvy do České republiky zvýšil vývoz živočišných produktů, textilních výrobků, přístrojů a elektrických zařízení. Domnívám se, že existuje ještě řada nevyčerpaných možností k vývozu litevských potravin a elektroniky.

HN: Kde vidíte možnosti podnikání pro české firmy?
Českým podnikatelům navrhujeme aktivně využít litevský ekonomický potenciál. Litevský průmysl je totiž diverzifikován a předpokládá se, že i v budoucnu růst ekonomiky zůstane rychlý. S ohledem na zeměpisnou polohu by se Litva mohla stát také branou do SNS a perspektivních trhů jiných států.
Domnívám se, že podpora obchodní spolupráce obou států může právě vést i ke spolupráci na trzích jiných zemí.
Musíme říci, že se čeští podnikatelé velmi aktivně zajímají o litevské trhy a české výrobky jsou v Litvě dobře známé.