Z cesty do Lotyšska za historickými památkami si předseda družstva Galaxit Milan Snížek přivezl nejen hezké vzpomínky, ale i nápad. Povšiml si totiž, že po silnicích se prohánějí nákladní automobily s převážně staršími typy nástaveb. "Naše družstvo vyrábí konstrukčně modernější a lehčí valníkové nástavby, a tak jsme se rozhodli pro průzkum trhu. Konzultovali jsme svůj záměr prodávat naše komponenty na stavbu valníkových nástaveb se zástupci CzechTrade a obchodním radou v Rize. Došli jsme k závěru, že prostor pro podnikání tu je," vzpomíná Milan Snížek.
Nešlo však jen o lotyšský trh, nýbrž o ruský trh a spolupráci s lotyšskou firmou Ferrus, jejímž podnikatelským záměrem byla výroba a montáž modernizovaných nákladních automobilů ZIL.
"Při ukázce prototypu naší valníkové nástavby na podvozku ZIL při příležitosti Ruských dnů v Rize, kterých se zúčastnil i moskevský starosta Jurij Lužkov, byla naše ukázka valníkové nástavby kladně hodnocena," říká Milan Snížek o vstřícném přijetí v podnikatelských kruzích.
"Musíme ale řešit administrativní problémy, například povolení provozu našich nástaveb na pozemních komunikacích a obtížně řešitelné otázky mimocelních bariér," dodává předseda Galaxitu. Přitom již vloni spatřil světlo světa první exportní nákladní automobil ruské společnosti Zil, firmy Ferrus a Galaxit pod názvem ZIL & Ferrus 4362 "Bičok".
Uvedený příklad naznačuje, že přestože je Lotyšsko nevelkým trhem, díky geografické poloze jako spojnice hlavních obchodních cest je potenciálním odrazovým můstkem na ruský trh a dalších baltských oblastí. Celá oblast kolem Baltského moře, zahrnující pobaltské země, Polsko, Německo a velkou část Ruska, představuje významný spotřebitelský trh čítající sto deset miliónů obyvatel.
Lotyšsko by nemělo být exportéry přehlíženo i z toho důvodu, že české výrobky jsou zde tradičně vnímány velmi dobře. Navíc pozitivní makroekonomický vývoj postupně zlepšuje situaci lotyšských firem a předpokládá se zvyšující se zájem o investování do jejich rozvoje. Také stát se snaží vytvářet příznivé podnikatelské prostředí jak pro domácí, tak pro zahraniční firmy. Lotyšsko se může pochlubit kvalifikovanou pracovní silou a stabilní měnou.
Výhodou pro podnikatele je i dobrá dopravní infrastruktura, kromě toho lze využít tří velkých námořních přístavů - Riga, Ventspils a Liepaja. Tato pobaltská země má také zvláštní ekonomické zóny.
"Pozornosti by neměla uniknout možnost využití zvláštní hospodářské zóny v nezamrzajícím přístavu Liepaja, který byl dlouhá léta uzavřen jako ponorková základna. Nyní se stal námořním tranzitním bodem," upozorňuje Ladislav Kubizňák, ředitel kanceláře CzechTrade v Rize. Význam přístavů má vzrůst v přístích letech, neboť během deseti let se má podstatně zvýšit obchodní výměna mezi zeměmi, jejichž břehy omývá Baltské moře.
Lotyšsko nabízí řadu exportních příležitostí. "Perspektivními jsou odvětví jako tranzitní doprava, těžba a zpracování dřeva, potravinářská a textilní výroba. Poměrně rychle rostou i další oblasti, například chemický či strojírenský průmysl," poukazuje na šance Ladislav Kubizňák. "V Lotyšsku se projevuje i značná potřeba zahraničních investic, nových technologií a obnovy zastaralých výrobních zařízení," doplňuje šéf kanceláře.
Značné možnosti pro české exportéry a investory přináší rozsáhlá rekonstrukce lotyšských energetických zařízení. Uplatnit se zde mohou jak dodavatelé celých technologií, tak výrobci jednotlivých strojů nebo zařízení. Požadován je široký sortiment související s výrobou, rozvodem a dodávkami energií. "Šance pro české výrobce jsou v energetice, výstavbě malých vodních elektráren a kogeneračních jednotek," potvrzuje možnosti uplatnění Ivo Losman. Příkladem úspěšné firmy je benešovský Mavel, který prodal do Pobaltí, především pak do Lotyšska, již dvacet sedm vodních turbín.
"Příležitosti pro české exportéry a investory jsou také v účasti na budování infrastruktury. Plánovaná modernizace zanedbané silniční a železniční sítě si vyžádá obrovské množství finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že Pobaltí není dosud odpovídajícím způsobem napojeno na Evropu, plánuje se vybudování moderního silničního spojení Tallinn - Riga - Kaunas - Varšava (tzv. via Baltica) a po stejné trase rovněž moderního železničního spojení (tzv. Rail Baltica). Už nyní se budují silniční úseky z fondů Evropské unie, není důvod, proč by tomu nemělo být i nadále," upozorňuje na další šanci Ivo Losman. Plánuje se také modernizace tramvajového a vlakového parku, ale i v dopravních prostředcích.
Další výzvou je stavební boom. Toho úspěšně využila mimo jiných firem i moravská společnost Morfico, která svoji produkci uplatňuje na místním trhu. V letošní sezóně má postavit v okolí Rigy kolem čtyř set rodinných domků.
V lotyšském obchodním rejstříku je registrováno třicet devět společných lotyšsko-českých firem. Jedná se většinou o menší firmy převážně obchodního charakteru, také v potravinářském a zábavním průmyslu, z nichž ne všechny jsou v současné době aktivní. Právě forma ekonomické spolupráce v rámci společných firem je oběma stranami stále zdůrazňována jako optimální a v budoucnosti perspektivní.
Například zlínské společnosti Dekont se podařilo uspět spolu s lotyšským partnerem ve dvou projektech souvisejících s rekultivací největší skládky v Lotyšsku, nalézající se dvanáct kilometrů od Rigy s romanticky znějícím jménem - Getlini. Na skládce se ročně ukládá přes milión m3 tun odpadů a její rozloha je 35 hektarů.
Dynamicky narůstající český vývoz, který vloni poprvé přesáhl sto miliónů dolarů, i rozšiřující se spektrum vyvážených produktů naznačují, že české firmy po rozšíření Evropské unie začínají stále důrazněji využívat nabídnutých příležitostí. "Dařilo se například českým podnikům při obnově několika lotyšských pivovarů. České firmy mají také vynikající renomé v oblasti staveb malých energetických zdrojů," tvrdí Ladislav Kubizňák.
V poslední době se zvyšuje prodej automobilů Škoda, rižská taxislužba nakupuje Škodu Superb v záměnu za značku Mercedes. Populární je i fabie. Česko se prosadilo i se spotřebními produkty jako je sanitární, drogistické a kuchyňské zboží. Všude jsou například k mání výrobky od Tescomy. V tamních obchodech je možné koupit pivo Budvar, Krušovice, Staropramen a Starobrno. V supermarketech lze koupit sladkosti Carla Dvůr Králové a v prestižním obchodním domě MC 2 si Lotyši mohou objednat klavíry Petroff - Hradec Králové. Lotyšské ženy je možno vidět s doplňky bižuterie AG Plus Jablonec nad Nisou. Nelze opomenout ani úspěšnou expanzi ČSA na místní letecký trh.
Přirozeně, že se vstupem Lotyšska do Evropské unie do této země zamířily firmy ze západní Evropy, a to nejen ze severských, ale například i ze Španělska. Tím se postupně začíná i v této zemi zostřovat konkurence.
