Lotyšský ministr hospodářství Karins Krisjanis je členem vládní strany Nová éra a na svém postu teprve od prosince loňského roku. Má však bohaté zkušenosti ze Spojených států, kde studoval na Univerzitě v Pensylvánii i z působení v politice. V souvislosti se vstupem Lotyšska do Evropské unie jsme se ministra zeptali na stav lotyšské ekonomiky a na podnikatelské příležitosti pro české exportéry a investory.
HN: Hospodářský růst Lotyšska je vůbec nejvyšší ze všech členských států Evropské unie. Jak se vám daří dosahovat takovou dynamiku růstu?
Se zadostiučiněním konstatuji, že v posledních letech Lotyšsko skutečně zaznamenalo jeden z nejvyšších hospodářských růstů mezi zeměmi Evropské unie. V období od roku 2001 do roku 2003 vzrostl průměrný hrubý domácí produkt o 7,3 procenta, vloni o 8,5 procenta a pro letošek předpokládáme 7,5procentní růst. Taková dynamika se udrží i v dalších letech.
Pokud se mám vyjádřit obrazně, je to důsledek provedených reforem v předchozím desetiletí a integrace do EU. V polovině devadesátých let vláda urychlila privatizaci a úpravu legislativy. V posledních letech se v Lotyšsku podstatně zlepšily podmínky pro podnikání zavedením norem EU. A v roce 2002 vstoupil v platnost nový obchodní zákoník. Příchod investic jsme podpořili patnáctiprocentní sazbou daně z příjmů právnických osob, jednou z nejnižších v unii.
Nové možnosti ekonomického rozvoje přinesl Lotyšsku vstup do Evropské unie. Vláda si samozřejmě uvědomuje, že samotný vstup neřeší problémy. Za jeden z nejdůležitějších cílů proto vláda považuje vybudování Lotyšska jako konkurenceschopné a vysoce rozvinuté země. Také využívání strukturálních a kohezního fondu EU má podpořit ekonomické změny a pomoci snížit sociální a ekonomické rozdíly a zlepšit infrastrukturu. Jedním z cílů vlády je proto získat od EU finanční prostředky.
HN: Můžete říci, v jakých sektorech očekáváte nejdynamičtější růst?
Hospodářský růst zajišťuje především vnitřní poptávka a schopnost lotyšských firem rozšiřovat export. Napomáhá tomu i růst příjmů, stabilita finančního systému a rozšíření kredibility. Růst vykazují všechna hlavní odvětví a jsem přesvědčen, že modernizace a rekonstrukce výroby a využívání prostředků z unijních fondů zvýší produktivitu a konkurenceschopnost ekonomiky. Ve stručnosti bych chtěl upozornit na odvětví s dobrými možnostmi rozvoje. Patří k nim využívání lesního bohatství, strojírenství a kovovýroba. Rozvoj zaznamenává potravinářství na bázi místních surovin a produkce, která je určena především pro export, ale i výroba ekologicky čistých potravin a netradičního zemědělství.
Důležitý je sektor služeb, kterému pomohla podpora malých firem i vytváření poptávky po nových druzích služeb. Zvyšuje se i rozsah tranzitní služby, i když její relativní podíl v ekonomice bude zřejmě klesat. Důležitým odvětvím je turistika. Vzhledem k úspěšně se rozvíjející vědě a rostoucím investicím do nových technologií budou ekonomiku stále více ovlivňovat pokročilé technologie. Jde o informační technologie, nová odvětví služeb v logistice, komerčních a finančních službách, speciální chemii a farmacii či některá pododvětví technologie materiálů. Lotyšsko má dobré předpoklady rozvíjet vyspělé technologie, disponuje potřebnými specialisty.
HN: Jakým způsobem povzbuzujete příchod zahraničních investorů do země? Jak vypadá příliv zahraničních investic a jaká jsou vaše očekávání v příštím období?
V posledních letech do Lotyšska směřovalo velké množství přímých zahraničních investic. A to díky otevřené a dynamicky rostoucí ekonomice, liberálnímu hospodářství, nevelké daňové zátěži, rozvinuté tranzitní infrastruktuře, levné a kvalifikované pracovní síle.
Objem přímých zahraničních investic se zdvojnásobuje každé tři až čtyři roky. Do konce září loňského roku umístily zahraniční firmy do Lotyšska v přepočtu 3,1 miliardy eur. Největšími investory jsou firmy z Německa, Švédska, Dánska, Finska, USA, Norska, Estonska a Ruska, které dohromady představují téměř osmdesát procent investic. Většina těchto států jsou i největšími obchodními partnery Lotyšska.
Navíc připojení Lotyšska k ekonomickému prostoru EU znamená pro potenciální investory větší jistotu a předvídatelnost.
HN: Kde vidíte po vstupu vaší země do unie možnosti podnikání pro české firmy?
Poslední dobou je patrný zájem české strany o zakládání firem v Lotyšsku. Vloni byly zase v Česku otevřeny pobočky lotyšských bank VEF Banka a Rietumu banka. V brzké době Lotyšsko plánuje otevřít u vás ekonomické zastoupení, které by bylo zastoupením pro celý region střední Evropy. Jak vidět, členství obou států v unii zlepšuje a zintenzivňuje vzájemné ekonomické vztahy.
HN: Kde vidíte možnosti zvýšení obchodního obratu?
Podle výše obratu zahraničního obchodu bylo v prvních devíti měsících loňského roku Česko dvacátým největším lotyšským partnerem. Obrat tvoří 1,1 procenta lotyšského hospodářského obratu. Ve srovnání s předloňskem vzrostl lotyšský export k vám o 19,9 procenta a obrat lotyšského importu z ČR stoupl o 42 procent.
Pokud vezmeme v úvahu, že se Lotyšsko a ČR staly členy společného trhu unie, lotyšští a čeští podnikatelé mohou využívat tyto výhody. Myslím si, že je to dobrý základ pro posílení obchodu.
HN: Hospodářský růst Lotyšska je vůbec nejvyšší ze všech členských států Evropské unie. Jak se vám daří dosahovat takovou dynamiku růstu?
Se zadostiučiněním konstatuji, že v posledních letech Lotyšsko skutečně zaznamenalo jeden z nejvyšších hospodářských růstů mezi zeměmi Evropské unie. V období od roku 2001 do roku 2003 vzrostl průměrný hrubý domácí produkt o 7,3 procenta, vloni o 8,5 procenta a pro letošek předpokládáme 7,5procentní růst. Taková dynamika se udrží i v dalších letech.
Pokud se mám vyjádřit obrazně, je to důsledek provedených reforem v předchozím desetiletí a integrace do EU. V polovině devadesátých let vláda urychlila privatizaci a úpravu legislativy. V posledních letech se v Lotyšsku podstatně zlepšily podmínky pro podnikání zavedením norem EU. A v roce 2002 vstoupil v platnost nový obchodní zákoník. Příchod investic jsme podpořili patnáctiprocentní sazbou daně z příjmů právnických osob, jednou z nejnižších v unii.
Nové možnosti ekonomického rozvoje přinesl Lotyšsku vstup do Evropské unie. Vláda si samozřejmě uvědomuje, že samotný vstup neřeší problémy. Za jeden z nejdůležitějších cílů proto vláda považuje vybudování Lotyšska jako konkurenceschopné a vysoce rozvinuté země. Také využívání strukturálních a kohezního fondu EU má podpořit ekonomické změny a pomoci snížit sociální a ekonomické rozdíly a zlepšit infrastrukturu. Jedním z cílů vlády je proto získat od EU finanční prostředky.
HN: Můžete říci, v jakých sektorech očekáváte nejdynamičtější růst?
Hospodářský růst zajišťuje především vnitřní poptávka a schopnost lotyšských firem rozšiřovat export. Napomáhá tomu i růst příjmů, stabilita finančního systému a rozšíření kredibility. Růst vykazují všechna hlavní odvětví a jsem přesvědčen, že modernizace a rekonstrukce výroby a využívání prostředků z unijních fondů zvýší produktivitu a konkurenceschopnost ekonomiky. Ve stručnosti bych chtěl upozornit na odvětví s dobrými možnostmi rozvoje. Patří k nim využívání lesního bohatství, strojírenství a kovovýroba. Rozvoj zaznamenává potravinářství na bázi místních surovin a produkce, která je určena především pro export, ale i výroba ekologicky čistých potravin a netradičního zemědělství.
Důležitý je sektor služeb, kterému pomohla podpora malých firem i vytváření poptávky po nových druzích služeb. Zvyšuje se i rozsah tranzitní služby, i když její relativní podíl v ekonomice bude zřejmě klesat. Důležitým odvětvím je turistika. Vzhledem k úspěšně se rozvíjející vědě a rostoucím investicím do nových technologií budou ekonomiku stále více ovlivňovat pokročilé technologie. Jde o informační technologie, nová odvětví služeb v logistice, komerčních a finančních službách, speciální chemii a farmacii či některá pododvětví technologie materiálů. Lotyšsko má dobré předpoklady rozvíjet vyspělé technologie, disponuje potřebnými specialisty.
HN: Jakým způsobem povzbuzujete příchod zahraničních investorů do země? Jak vypadá příliv zahraničních investic a jaká jsou vaše očekávání v příštím období?
V posledních letech do Lotyšska směřovalo velké množství přímých zahraničních investic. A to díky otevřené a dynamicky rostoucí ekonomice, liberálnímu hospodářství, nevelké daňové zátěži, rozvinuté tranzitní infrastruktuře, levné a kvalifikované pracovní síle.
Objem přímých zahraničních investic se zdvojnásobuje každé tři až čtyři roky. Do konce září loňského roku umístily zahraniční firmy do Lotyšska v přepočtu 3,1 miliardy eur. Největšími investory jsou firmy z Německa, Švédska, Dánska, Finska, USA, Norska, Estonska a Ruska, které dohromady představují téměř osmdesát procent investic. Většina těchto států jsou i největšími obchodními partnery Lotyšska.
Navíc připojení Lotyšska k ekonomickému prostoru EU znamená pro potenciální investory větší jistotu a předvídatelnost.
HN: Kde vidíte po vstupu vaší země do unie možnosti podnikání pro české firmy?
Poslední dobou je patrný zájem české strany o zakládání firem v Lotyšsku. Vloni byly zase v Česku otevřeny pobočky lotyšských bank VEF Banka a Rietumu banka. V brzké době Lotyšsko plánuje otevřít u vás ekonomické zastoupení, které by bylo zastoupením pro celý region střední Evropy. Jak vidět, členství obou států v unii zlepšuje a zintenzivňuje vzájemné ekonomické vztahy.
HN: Kde vidíte možnosti zvýšení obchodního obratu?
Podle výše obratu zahraničního obchodu bylo v prvních devíti měsících loňského roku Česko dvacátým největším lotyšským partnerem. Obrat tvoří 1,1 procenta lotyšského hospodářského obratu. Ve srovnání s předloňskem vzrostl lotyšský export k vám o 19,9 procenta a obrat lotyšského importu z ČR stoupl o 42 procent.
Pokud vezmeme v úvahu, že se Lotyšsko a ČR staly členy společného trhu unie, lotyšští a čeští podnikatelé mohou využívat tyto výhody. Myslím si, že je to dobrý základ pro posílení obchodu.
