Koleje se otřásají a na zastávce zabrzdí česká tramvaj. Je vidět, že nejlepší roky má za sebou. V ulicích Tallinnu jich ale ještě pár slouží. Zda se jich v estonské metropoli objeví více, záleží nyní na vypsání veřejné soutěže na dodávky dalších souprav. Tallinnské radnici totiž francouzští experti doporučili vybudování další tramvajové linky. "Otázkou je, zda Estonci získají finanční podporu od Evropské unie. Pokud se jim to podaří, mohla by soutěž být vypsaná někdy v příštím roce," tvrdí obchodní rada Zastupitelského úřadu ČR v Tallinnu Marek Toman. Stavět by se v tom případě mohlo v roce 2007 a vše by bylo hotovo během dalších tří let.
Českého původu jsou i tramvajové výhybky a jejich příslušenství, do estonské metropole je dodává Pražská strojírna. "Působíme v Estonsku a Lotyšsku. Dobré pro nás je, že tu jezdí tramvaje vyrobené ČKD," říká Miroslav Kolář, obchodní náměstek Pražské strojírny.
Dostat se na místní trh není však jednoduché. "Než se nám podařilo s estonskými partnery dohodnout, trvalo nám to rok. Určitě úspěchu napomohla návštěva estonských zákazníků v naší společnosti v Česku," vzpomíná Miroslav Kolář, jehož firma vyváží produkci do této nejmenší pobaltské země již pátým rokem.
Estonský trh je sice malý, znalci prostředí ale upozorňují na výhodnost pravidelných dodávek. "Pokud se u pobaltského partnera dobře zapíšete, můžete se dočkat pravidelných dodávek," potvrzuje tuto zkušenost Miroslav Kolář.
Výhodou pro české exportéry také je, že tuzemské zboží bylo na estonském trhu jak v předválečném období, tak i v uplynulých desetiletích, a místní o ně jevili patřičný zájem. Důkazem toho jsou nejen vzpomínané tramvaje, nýbrž i trolejbusy, různá průmyslová zařízení továren či vybavení nemocnic a spotřební zboží, jako je sklo, porcelán, bižuterie, které je možné zahlédnout i nyní na pultech obchodů.
Zájem o českou produkci neutuchá ani v tomto období. Za uplynulých jedenáct let se vývoz do Estonska zvýšil téměř 13,5krát. Vloni, v roce vstupu obou zemí do Evropské unie, export meziročně vyskočil o neuvěřitelných 47,5 procenta a dosáhl hodnoty 82,3 miliónu dolarů.
Pokud si položíme otázku, do jaké míry právě členství v EU zapůsobilo na zvýšení obchodního obratu, odpověď není zcela jednoznačná.
"Se vstupem do Evropské unie se Estoncům ztížil odběr některé produkce ze zemí, jako je Ukrajina, Bělorusko a Rusko. Šlo například o potravinářské zboží. Zvýšily se totiž celní sazby, takže vstupem do unie museli Estonci v obchodu směrem na východ přinést určitou oběť," říká obchodní rada Marek Toman.
"Zpočátku to vypadalo tak, že rozšíření unie přinese díky těmto vyšším celním sazbám na východ příležitosti pro české firmy. Naznačovaly to snahy některých estonských společností najít nové dodavatele právě v Česku," uvádí Marek Toman.
Zvýšenou snahu o navázání kontaktů projevily ostatně i české firmy. "Zájem o tento nejsevernější pobaltský stát mezi českými firmami vzrůstá. Letos již využila služeb naší agentury firma Kopos Kolín a také Aliance stavebních materiálů," poukazuje na hledání kontaktů zástupce CzechTrade pro Estonsko Ladislav Kubizňák.
Struktura českého vývozu se však dramaticky nezměnila. Šlo spíše o kontinuální nárůst již tradičně vyvážených komodit, mezi které patří stroje a dopravní prostředky, elektrická zařízení a spotřebiče, telekomunikační zařízení, stroje a vozidla. Pak jsou to tržní výrobky tříděné podle materiálu jako například pneumatiky, sklo, keramické dlaždice, kovové výrobky, železo a ocel. Třetí největší skupinu vývozu tvoří chemikálie a příbuzné produkty.
Známé české výrobky, jako je pivo, kterého je v obchodech k vidění spousta, netvoří statisticky příliš významnou skupinu. "Nedá se tedy říci, že vývoz tvoří jedna určitá komodita, kolem níž se vše točí," podotýká k otázce komodit rada Marek Toman.
V jakých odvětvích mají čeští exportéři další šance na estonském trhu? "Nejperspektivnějšími odvětvími z hlediska estonské ekonomiky jsou elektrotechnický, energetický, dřevařský a spotřební průmysl," doporučuje teritoriální zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.
"Žádaným českým výrobkem jsou osobní automobily Škoda. Tradičně se v Estonsku prodává české pivo, je druhé nejúspěšnější mezi dovozovými hned po finském pivu, trvanlivé potravinářské výrobky jako oplatky a také sklo," píše se v teritoriální zprávě MPO.
Mezi dynamicky rozvíjející se odvětví patří oblast informačních technologií, Estonsko je v tomto oboru bez nadsázky označováno za baltského tygra. K takové pozici vedlo zemi radikální odstřižení se od sovětského prostoru spolu s inspirací skandinávským prostředím.
Výsledkem je rozvinutý obor IT a skutečnost, že téměř polovina populace používá internet. Vzhledem ke globalizovanému trhu s počítači a jejich komponenty by pro české exportéry i tato možnost mohla stát za pokus.
Estonsko je zemí bez těžkého průmyslu a bez rozsáhlého zemědělství, která se snaží rozvinout sektor služeb. Je tradiční tranzitní zemí, přes její přístavy prochází ropa, ropné produkty a další zboží z Ruska. O strategickém významu tranzitu konec konců napovídá statistika, podle níž příjmy z něho tvoří až čtvrtinu estonského ekonomického zisku.
Nejrozvinutějším sektorem ekonomiky jsou služby, které se podílejí dvěma třetinami na tvorbě hrubého domácího produktu. V úvahu pro export přichází strojní vybavení, i když v oboru zemědělské a lesnické mechanizace je zde přítomná silná skandinávská konkurence. Další možnosti existují v oblasti léčiv.
Dynamicky se rozvíjející je v Estonsku oblast stavebnictví. I tady lze vidět vzestup cen. Podle mínění estonských specialistů na trh s nemovitostmi zůstává však země pro investory ve srovnání s Litvou a Lotyšskem méně atraktivní.
Za perspektivní je považováno odvětví cestovního ruchu. V posledním období navštívilo tuto zemi ročně přes tři milióny zahraničních turistů, z čehož dvě třetiny tvořili Finové. Turismus do pobaltských oblastí nabízí šanci i českým firmám. Je to oblast, kde lze bezpochyby mnoho zlepšit, a to v obou směrech.
Jak pro turistický ruch, tak i pro rozvoj vzájemných obchodních kontaktů bylo důležité zavedení přímého leteckého spojení Českých aerolinií Praha - Tallinn v dubnu předloňského roku. ČSA na lince dosahují dobrých výsledků.
Pokud jde o spolupráci s místními firmami, jednodušší situace a větší vstřícnost existuje ve větších městech a v případě firem se zahraniční účastí. Rozdíl mezi městem a venkovem je v Estonsku ostřejší než v Česku.
Ukazuje se také, že rozvinutější firmy se spíše soustřeďují na vazby se subjekty z Evropské unie než na domácí prostor. Samotné tržní prostředí Estonska je velmi liberální se značně omezenými zásahy vlády a s tím souvisejícím rovným postavením domácích a zahraničních konkurenčních subjektů. Při vstupu na estonský trh je potřeba počítat se silnou skandinávskou, zejména pak finskou konkurencí.
Českého původu jsou i tramvajové výhybky a jejich příslušenství, do estonské metropole je dodává Pražská strojírna. "Působíme v Estonsku a Lotyšsku. Dobré pro nás je, že tu jezdí tramvaje vyrobené ČKD," říká Miroslav Kolář, obchodní náměstek Pražské strojírny.
Dostat se na místní trh není však jednoduché. "Než se nám podařilo s estonskými partnery dohodnout, trvalo nám to rok. Určitě úspěchu napomohla návštěva estonských zákazníků v naší společnosti v Česku," vzpomíná Miroslav Kolář, jehož firma vyváží produkci do této nejmenší pobaltské země již pátým rokem.
Estonský trh je sice malý, znalci prostředí ale upozorňují na výhodnost pravidelných dodávek. "Pokud se u pobaltského partnera dobře zapíšete, můžete se dočkat pravidelných dodávek," potvrzuje tuto zkušenost Miroslav Kolář.
Výhodou pro české exportéry také je, že tuzemské zboží bylo na estonském trhu jak v předválečném období, tak i v uplynulých desetiletích, a místní o ně jevili patřičný zájem. Důkazem toho jsou nejen vzpomínané tramvaje, nýbrž i trolejbusy, různá průmyslová zařízení továren či vybavení nemocnic a spotřební zboží, jako je sklo, porcelán, bižuterie, které je možné zahlédnout i nyní na pultech obchodů.
Zájem o českou produkci neutuchá ani v tomto období. Za uplynulých jedenáct let se vývoz do Estonska zvýšil téměř 13,5krát. Vloni, v roce vstupu obou zemí do Evropské unie, export meziročně vyskočil o neuvěřitelných 47,5 procenta a dosáhl hodnoty 82,3 miliónu dolarů.
Pokud si položíme otázku, do jaké míry právě členství v EU zapůsobilo na zvýšení obchodního obratu, odpověď není zcela jednoznačná.
"Se vstupem do Evropské unie se Estoncům ztížil odběr některé produkce ze zemí, jako je Ukrajina, Bělorusko a Rusko. Šlo například o potravinářské zboží. Zvýšily se totiž celní sazby, takže vstupem do unie museli Estonci v obchodu směrem na východ přinést určitou oběť," říká obchodní rada Marek Toman.
"Zpočátku to vypadalo tak, že rozšíření unie přinese díky těmto vyšším celním sazbám na východ příležitosti pro české firmy. Naznačovaly to snahy některých estonských společností najít nové dodavatele právě v Česku," uvádí Marek Toman.
Zvýšenou snahu o navázání kontaktů projevily ostatně i české firmy. "Zájem o tento nejsevernější pobaltský stát mezi českými firmami vzrůstá. Letos již využila služeb naší agentury firma Kopos Kolín a také Aliance stavebních materiálů," poukazuje na hledání kontaktů zástupce CzechTrade pro Estonsko Ladislav Kubizňák.
Struktura českého vývozu se však dramaticky nezměnila. Šlo spíše o kontinuální nárůst již tradičně vyvážených komodit, mezi které patří stroje a dopravní prostředky, elektrická zařízení a spotřebiče, telekomunikační zařízení, stroje a vozidla. Pak jsou to tržní výrobky tříděné podle materiálu jako například pneumatiky, sklo, keramické dlaždice, kovové výrobky, železo a ocel. Třetí největší skupinu vývozu tvoří chemikálie a příbuzné produkty.
Známé české výrobky, jako je pivo, kterého je v obchodech k vidění spousta, netvoří statisticky příliš významnou skupinu. "Nedá se tedy říci, že vývoz tvoří jedna určitá komodita, kolem níž se vše točí," podotýká k otázce komodit rada Marek Toman.
V jakých odvětvích mají čeští exportéři další šance na estonském trhu? "Nejperspektivnějšími odvětvími z hlediska estonské ekonomiky jsou elektrotechnický, energetický, dřevařský a spotřební průmysl," doporučuje teritoriální zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.
"Žádaným českým výrobkem jsou osobní automobily Škoda. Tradičně se v Estonsku prodává české pivo, je druhé nejúspěšnější mezi dovozovými hned po finském pivu, trvanlivé potravinářské výrobky jako oplatky a také sklo," píše se v teritoriální zprávě MPO.
Mezi dynamicky rozvíjející se odvětví patří oblast informačních technologií, Estonsko je v tomto oboru bez nadsázky označováno za baltského tygra. K takové pozici vedlo zemi radikální odstřižení se od sovětského prostoru spolu s inspirací skandinávským prostředím.
Výsledkem je rozvinutý obor IT a skutečnost, že téměř polovina populace používá internet. Vzhledem ke globalizovanému trhu s počítači a jejich komponenty by pro české exportéry i tato možnost mohla stát za pokus.
Estonsko je zemí bez těžkého průmyslu a bez rozsáhlého zemědělství, která se snaží rozvinout sektor služeb. Je tradiční tranzitní zemí, přes její přístavy prochází ropa, ropné produkty a další zboží z Ruska. O strategickém významu tranzitu konec konců napovídá statistika, podle níž příjmy z něho tvoří až čtvrtinu estonského ekonomického zisku.
Nejrozvinutějším sektorem ekonomiky jsou služby, které se podílejí dvěma třetinami na tvorbě hrubého domácího produktu. V úvahu pro export přichází strojní vybavení, i když v oboru zemědělské a lesnické mechanizace je zde přítomná silná skandinávská konkurence. Další možnosti existují v oblasti léčiv.
Dynamicky se rozvíjející je v Estonsku oblast stavebnictví. I tady lze vidět vzestup cen. Podle mínění estonských specialistů na trh s nemovitostmi zůstává však země pro investory ve srovnání s Litvou a Lotyšskem méně atraktivní.
Za perspektivní je považováno odvětví cestovního ruchu. V posledním období navštívilo tuto zemi ročně přes tři milióny zahraničních turistů, z čehož dvě třetiny tvořili Finové. Turismus do pobaltských oblastí nabízí šanci i českým firmám. Je to oblast, kde lze bezpochyby mnoho zlepšit, a to v obou směrech.
Jak pro turistický ruch, tak i pro rozvoj vzájemných obchodních kontaktů bylo důležité zavedení přímého leteckého spojení Českých aerolinií Praha - Tallinn v dubnu předloňského roku. ČSA na lince dosahují dobrých výsledků.
Pokud jde o spolupráci s místními firmami, jednodušší situace a větší vstřícnost existuje ve větších městech a v případě firem se zahraniční účastí. Rozdíl mezi městem a venkovem je v Estonsku ostřejší než v Česku.
Ukazuje se také, že rozvinutější firmy se spíše soustřeďují na vazby se subjekty z Evropské unie než na domácí prostor. Samotné tržní prostředí Estonska je velmi liberální se značně omezenými zásahy vlády a s tím souvisejícím rovným postavením domácích a zahraničních konkurenčních subjektů. Při vstupu na estonský trh je potřeba počítat se silnou skandinávskou, zejména pak finskou konkurencí.
