Jaroslav Huk: Dotace jsou nutné. Jenže škodí

Dotace jsou nutné. Jenže škodí

Být členem komise, která vybírá z nabídek tu nejlepší, není jednoduché. Jedná-li se o jasně vymezenou nabídku na dílo, jsou kritéria většinou jednoznačná a měřitelná, ať už jde o cenu, termíny, záruky. Mnohem komplikovanější je vybrat nejlepšího či několik nejlepších z hromady žádostí o podporu. Stanovit měřitelná kritéria je často neřešitelný problém a určit, kdo má být obdarován, je rébus jako rozhodnout, zda jsou potřebnější učitelé či zubaři.
Právě takové dilema řeší stovky úředníků krajů, ministerstev i orgánů k tomuto účelu vytvořených. Nejedná se ovšem o učitele a zubaře, ale o přidělování dotací.
Dotace se pro obce staly nadějí na spásu. Většinou se už zbavily nepotřebného majetku a šance na zbohatnutí tím, že přitáhnou silné firmy nebo bohaté obyvatele, je nulová - přerozdělovací systém pro příděl obci zná jen počet hlav. A tak se správci obecních rozpočtů probírají internetovými stránkami ministerstev, krajů a evropských fondů, ti bohatší si najímají firmy a pak vyplňují fascikly formulářů a dopravují je na místo, kde se o penězích rozhodne.
Tam už čekají stovky specialistů, kteří je vyhodnotí, navrhnou přidělení peněz, což další úředníci schválí či upraví, a pak přijdou na řadu kontroloři a případně nemilosrdní výběrčí. Úřady bobtnají, kolem toho se živí stovky firem a lobbistů a pochopitelně i mnoho podvodníků. Proto je také občas na konci řetězce policie.
Vstupem do Evropské unie se možnosti dotací výrazně rozšířily. Od roku 2007 by měly přicházet významné balíky eur přímo do regionů, bez českých hodnotitelů. Snad tomu tak bude, snad se omezí aspoň možnosti českých podvodníků a úplatkářů. Ale podstatu problému to neřeší. Zbavili jsme se armády plánovačů a přerozdělovačů - a máme nové. A nejen my.
Dotace jsou drogou eurosocialismu. Věřme, že v zemích EU je dotační mechanismus čistší, že možnosti korupce jsou menší a že i kritéria posuzování jsou připravena tak, aby výsledky dotačních řízení poskytovaly peníze skutečně potřebným. Ale i pak jsou nezbytnou součástí dotační mašinérie tisíce uměle vytvořených míst, velmi dobře placených - a pro chod ekonomiky neefektivních. Možná, že miliardy v platech zpracovatelů, hodnotitelů, přidělovačů, kontrolorů a vymahačů dotací jsou brzdou, která sráží prosperitu unie za tempo růstu ekonomik, kde jsou dotace jen skromným doplňkem trhu.
Pro správce obecních majetků je věc jasná. Obec musí plnit potřeby občanů a jiné zákonné prostředky pro obohacení kasy nemá. Ale voliči by se měli zamyslet, až budou příště u českých či evropských uren, zda je tento komplikovaný, nákladný a korupci provokující systém konkurenceschopný.
Autor je místostarostou Roztok (ODS)