Pojištění: vyšší ochrana klienta, víc papírování

Pojištění: vyšší ochrana klienta, víc papírování

Když motoristé před koncem roku platili povinné ručení, žádné změny proti předchozím obdobím si patrně nevšimli. Základní pojistné opět trochu podražilo, dobří řidiči využili bonusu a zelená karta pro cesty do zahraničí vypadá stejně jako kdykoli předtím. Jako by se mezitím ani nestali občany Evropské unie.

Prodávat pojistky je těžší

Přesto rok po vstupu do unie prodělalo pojišťovnictví zásadní změny, a to směrem k vyšší byrokracii. Prodávat pojistky není tak snadné jako v loňském roce. Zejména zájemce o životní pojistky či klient pojišťovacího makléře již poznal, o kolik více nyní podepisuje dokumentů. To vše především v zájmu zvýšení ochrany spotřebitele pojištění.
Když se před vstupem do EU hodnotila očekávání spojená se členstvím, nejčastěji se diskutovala témata, jako jsou zvýšení odpovědnostních limitů u povinného ručení, zrychlení likvidace škod a rozšíření konkurence na trhu.
Limity povinného ručení upravily pojišťovny již před vstupem do unie a tyto záruky se projevily v cenách pojistek. Nyní nejnižší záruky jsou osmnáct miliónů korun za škody na majetku a třicet pět miliónů při škodě na životě a zdraví.
Evropská komise ovšem připravuje směrnici, která by zvýšila minimální hranice ručení řádově. Pokud bude taková direktiva přijata, byli by motoristé povinně pojištěni za způsobené škody ve stovkách miliónů korun. To by se odrazilo i v cenách pojištění.
Pojišťovnám spíše zvyšuje náklady u povinného ručení výplata dvousettisícové náhrady rodinným příslušníkům obětí nehod, která ale se vstupem do unie nesouvisí. Tato povinnost se dostala do občanského zákoníku proto, aby pozůstalí vůbec nějaké odškodnění získali. Dokud tato povinnost v zákoně nebyla, pojišťovny rodině hradily nanejvýš náklady na pohřeb.

Odškodnění přichází dříve

Významnou změnou je stanovení definitivní hranice, dokdy obecně musí pojišťovna škodu proplatit. Dříve platilo, že pojišťovna musí uhradit škodu do jednoho měsíce od ukončení šetření případu. Zákon ale přesně nestanovil, jak dlouho smí pojišťovna nahlášenou škodu vyšetřovat. Pojišťovny tak mohly oddalovat vyplacení náhrady prakticky libovolně dlouho.
Ve velké většině případů ale pojišťovny vyplácely škody co nejrychleji, nebo alespoň poskytovaly zálohy do ukončení případu, což se projevilo zejména v krizové situaci po povodních v roce 2002. Rychlost náhrady škody totiž chápou klienti jako podstatnou součást kvality pojistky a rychlost likvidace je součástí konkurenčního boje na trhu.
Od letošního roku budou muset být pojišťovny ještě pohotovější. Zákon jim ukládá vyplatit náhradu do tří měsíců od nahlášení případu, pokud se s klientem nedohodnou na pozdější platbě. Do tří měsíců tedy musí mít klient peníze na účtu a pojišťovna si pak může došetřovat, jak chce dlouho.
Nové povinnosti pojišťovnám přibyly v oblasti poskytování informací ještě před uzavřením smlouvy. Zájemce o životní pojištění se musí přesným způsobem dozvědět například to, jaké pojištění je mu nabízeno, dobu platnosti smlouvy či způsoby placení pojistného. Kromě toho má klient právo také na informaci o výši odkupného, dříve odbytného. To je naspořená finanční částka při předčasném vypovězení smlouvy v produktech kombinujících pojištění a spoření.
Jak však zjistil server peníze.cz při průzkumu mezi deseti největšími poskytovateli životního pojištění, pojišťovny tyto informační povinnosti nedodržují. Největší problém jim dělá právě sdělení odkupného. V pojistných podmínkách často pouze uvádějí, že se stanoví na základě pojistně-matematických metod.

Sdělení je srozumitelnější

Velkou proměnu právě prodělává také organizace obchodu s pojištěním. Makléři a agenti procházejí přelicencováním na Ministerstvu financí a makléři musí mít výrazně vyšší pojistku pro případ, že by někomu špatně poradili, než v minulosti.
Ještě před uzavřením smlouvy musí nyní makléř nebo agent klienta písemně informovat mimo jiné o tom, jaké u něho zjistil požadavky a potřeby pojištění. Makléř musí prostudovat dostatečný počet nabídek pojišťoven a na základě toho pak klientovi zdůvodnit, proč mu doporučuje pojistku konkrétní pojišťovny. Dokument musí kromě dalších údajů obsahovat také informace, jakým způsobem si klient může na agenta stěžovat, případně podat žalobu.
Zpráva musí být napsána srozumitelně a v úředním jazyce státu, v němž je pojištění sjednáváno. Zdůvodnění svého doporučení konkrétní pojistky musí být nejen dostatečně podrobné, ale makléři budou muset státnímu dozoru kdykoli svou činnost zdůvodnit, což znamená zvýšené nároky na archivaci každého případu.
Po vstupu Česka do Evropské unie se nijak výrazně nezvýšil zájem o pojištění, přestože Češi za ně utrácejí relativně méně než obyvatelé původní patnáctky. V prvním roce členství například v Česku klesla dynamika životního pojištění.