Průvodce pojištěním pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance

Průvodce pojištěním pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance

Kvůli daňovému zvýhodnění přispívají zaměstnavatelé svým spolupracovníkům nejčastěji na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. Zatímco v oblasti penzijního připojištění se většina zaměstnavatelů i zaměstnanců již poměrně dobře orientuje, současné možnosti a zákoutí různých druhů pojištění zůstávají mnohdy stále utajeny. Vinna jsou často protichůdná tvrzení zástupců jednotlivých pojišťoven, kteří v podnicích prezentují výhody pouze těch produktů, jež poskytuje právě pojišťovna, kterou zastupují.

Dnes je však pojišťovnami nabízena již pestrá škála různých pojištění, které se svou vhodností pro jednotlivé typy zaměstnanců značně různí a snižují pravdivost tvrzení, že jeden produkt vždy uspokojí potřeby všech zaměstnanců.

Životní pojištění - pozor na efektivitu

Příspěvky zaměstnavatelů na soukromé životní pojištění, s nímž jsou spojeny daňové výhody vyplývající ze zákona o daních z příjmů, mohou v určitých případech představovat alternativu či doplněk k příspěvkům na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Ve srovnání s penzijním připojištěním je nutné zaměstnavatele a jejich zaměstnance upozornit na několik zásadních odlišností.

Za prvé: efektivita zhodnocení příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění je ve srovnání s příspěvkem na penzijní připojištění nižší. V rámci životního pojištění totiž neexistuje produkt, kde by si pojišťovna neodkrojila větší či menší část z placeného pojistného pro sebe. Kromě toho se vlastník spořicí životní pojistky dělí s pojišťovnou i o připisovaný výnos (obdobně jako účastník penzijního připojištění s penzijním fondem). Rozdíly v nákladovosti jsou obrovské jak mezi samotnými pojišťovnami, tak mezi jednotlivými pojistkami, které pojišťovny nabízejí.

Za druhé: podstatnou odlišností životního pojištění od penzijního připojištění je to, že není zakotveno v zákoně. Každá pojišťovna si tvoří svůj produkt sama a definuje jej v pojistných podmínkách, které jsou v její kompetenci. V pojistných podmínkách a smlouvách jednotlivých produktů životního pojištění nalezneme, za jakých podmínek pojišťovna plní, zda může v průběhu trvání pojištění navýšit pojistné nebo smlouvu vypovědět, zda jsou garantovány podíly na výnosech po celou dobu trvání pojištění a jakým způsobem je pojišťovna stanovuje. V neposlední řadě pojistné podmínky uvádějí i to, jak pojišťovna přistupuje k ochraně osobních údajů pojištěného nebo jak budou řešeny případné majetkové spory z pojištění.

Pojistky z oblasti soukromého životního pojištění, které jsou zaměstnavatelům pro jejich zaměstnance nabízeny pojišťovnami, lze začlenit do následujících čtyř hlavních kategorií. Toto rozdělení je mimo jiné důležité i z hlediska určení vhodnosti nabízených produktů pro různé kategorie zaměstnanců.

Kapitálové životní pojištění

Toto pojištění, přesněji pojištění pro případ smrti nebo dožití, bývá do podniků prosazováno nejčastěji. Zaměstnancům tato pojištění smluvně zaručují výplatu sjednané pojistné částky pro případ dožití. Částka ve stejné výši je zajištěna i pro případ úmrtí pojištěného zaměstnance. Výhodou tohoto pojištění je garance výše poplatků po celou dobu pojištění. Tato garance je však vykoupena nízkou výší pojistných částek, které často nedosahují ani výše zaplaceného pojistného. Další nevýhodou je svázání pojistné částky pro případ smrti s pojistnou částkou pro případ dožití, což pro zaměstnance znamená, že pojistná ochrana bude nedílnou součástí pojištění po celou dobu trvání a nebude možné pojištění přizpůsobit aktuální životní situaci pojištěného. Jinými slovy, pojišťovna si bude účtovat pojistné na krytí rizika i v době, kdy zaměstnanec pojistnou ochranu již nebude potřebovat. Stejně tak platí, že pokud bude navýšeno pojistné u takové pojistné smlouvy, bude vždy část pojistného odkrojena na krytí rizika. To vše brání většímu či plošnému využití tohoto pojištění pro příspěvky zaměstnavatele. Zcela zbytečná jsou tato pojištění pro zaměstnance s již existující vlastní životní pojistkou s pojistným krytím. Ti logicky požadují využít příspěvek zaměstnavatele výhradně na spoření.

Investiční životní pojištění

Je pojištění, u kterého není garantován výnos ani zachování vloženého pojistného. Na rozdíl od klasického kapitálového životního pojištění není v tomto případě plnění při dožití garantováno a plně záleží na výkonnosti fondu navázaného na toto pojištění. Zaměstnanec nese investiční riziko, neboť sám volí způsob investování pojistného do různých fondů, a to například do fondů akciových, dluhopisových, nemovitostních a podobně. Výhodou tohoto pojištění je vyšší flexibilita (možnost měnit pojistné a pojistné částky, institut platebních prázdnin atd.), vysoká transparentnost (veškeré poplatky spojené s pojištěním jsou známy) a možnost dosáhnout prostřednictvím podstoupení určitého rizika vyššího výnosu, než který je možné získat z jiných typů životních pojištění nebo penzijního připojištění. Rovněž zahrnutí garantované pojistné částky pro případ úmrtí není nedílnou součástí smlouvy a závisí pouze na dobrovolné úvaze zaměstnance. Nevýhodou investičního pojištění jsou ovšem vyšší poplatky, které může pojišťovna v průběhu pojištění měnit. Tento typ pojištění je vhodný zejména pro zaměstnance se zkušenostmi s investováním na finančním trhu, kteří nejsou v předdůchodovém věku a zároveň chtějí dosáhnout vyššího výnosu prostřednictvím rizikovějšího investování v delším časovém horizontu. Zcela nevhodný je však pro nízké úložky v řádu několika málo stokorun, u kterých je poplatkové zatížení největší. Stejně jako kapitálové životní pojištění není investiční životní pojištění v důsledku své specifičnosti vhodné k plošnému využití.

Flexibilní životní pojištění

Toto pojištění představuje, zjednodušeně řečeno, obdobu bankovního účtu, z něhož jsou odečítány poplatky podle sazebníku a připisováno zhodnocení, jehož minimální výše je garantována. Investiční riziko tedy na rozdíl od investičního životního pojištění nese pojišťovna. Často se tato pojištění označují za celoživotní pojistně-spořicí programy, které zaměstnancům poskytují vysokou míru přizpůsobení aktuální životní situaci. Odlišnost od kapitálového životního pojištění spočívá ve větší volnosti při volbě poměru mezi pojistnou ochranou a spořením v průběhu trvání pojištění, což však s sebou nese i negarantování pojistné částky pro případ dožití. Výhodou této kategorie pojištění však není pouze značná flexibilita, ale zejména možnost pojistit některá životní rizika zaměstnanců, jež jinými pojištěními nelze kvalitně zajistit (například riziko plné invalidity zaměstnance následkem nemoci). Nevýhodou flexibilního životního pojištění zůstávají nemalé poplatky a možnost pojišťovny je v průběhu pojištění libovolně měnit. Tato pojištění mají smysl především pro zaměstnance, kteří potřebují či očekávají potřebnost pojistného krytí životních rizik, jako je úmrtí nebo invalidita. Plošné využití vhodně zvoleného produktu z této kategorie pojištění pro všechny zaměstnance je možné, avšak s tím omezením, že zaměstnancům preferujícím pouze spoření poskytne menší efektivitu zhodnocení než nízkonákladová důchodová pojištění.

Důchodové pojištění

Představuje obdobu penzijního připojištění. Jde o pojištění, u něhož nese investiční riziko rovněž pojišťovna, která garantuje zachování nominální hodnoty rezervy pojistného (zaplacené pojistné po odečtení poplatků) a určitý minimální výnos ve výši tzv. technické úrokové míry. Důchodové pojištění je obdobně jako penzijní připojištění spořicí produkt - s tím rozdílem, že v důchodovém pojištění může být možné i zproštění od placení pojistného v případě plné invalidity. Toto pojištění může garantovat pojistnou částku pro případ dožití, a tím výši poplatků po celou dobu pojištění. Rovněž může mít charakter bankovního účtu, z kterého jsou odečítány poplatky dle sazebníku, jejichž výši lze měnit. Výhodou některých produktů z této kategorie pojištění jsou nízké poplatky ve srovnání s ostatními typy pojištění. Důvodem je jednoduchost smlouvy nevyžadující zdravotní dotazník a nižší náročnost na správu i zprostředkování pojištění, což se odráží v nižších provizích pro prodejce. Vhodně zvolený produkt z této kategorie pojištění je vhodný pro všechny skupiny zaměstnanců, zejména pokud zaměstnanci upřednostňují spoření a nepožadují pojistnou ochranu.

Shrneme-li oblast produktů soukromého životního pojištění, dojdeme k závěru, že uvedené charakteristiky vedou k markantním rozdílům v částce, kterou mohou zaměstnanci s jednotlivými produkty naspořit, a v rozsahu pojistné ochrany, kterou jednotlivá pojištění zaměstnancům zabezpečují. Provedení výběrového řízení na poskytovatele životního pojištění zaměstnancům může zaměstnavatelům rozhodování usnadnit. Širší výběr produktů odhalí, že pojištění se různí nejen v rozsahu pojistné ochrany, ale i v nákladovosti (poplatcích), připisovaných výnosech, garancích a opcích, flexibilitě a v dalších významných parametrech.

Pro všechny produkty životního pojištění ovšem platí, že v likviditě nemohou být s penzijním připojištěním srovnávány. Nejen odkupné při předčasné výpovědi, ale i řádné plnění pojišťovny po krátké době spoření v horizontu pěti až deseti let může být nižší než zaplacené pojistné. To při chybné komunikaci se zaměstnanci může být negativně vnímáno, přestože to samo o sobě neznamená pro zaměstnance nevýhodný obchod, neboť plnění od pojišťovny je nutné poměřovat nikoliv s celkově zaplaceným příspěvkem zaměstnavatele, ale s částkou, kterou by při stejných nákladech zaměstnavatele obdrželi zaměstnanci v čisté mzdě. Přesto, pokud zaměstnavatel sleduje na prvním místě efektivnější distribuci peněz směrem k zaměstnanci spojenou s kumulací kapitálu na penzi, měl by před životním pojištěním upřednostnit penzijní připojištění. Při výběru vhodného produktu s dobrým spořicím efektem z kategorie životního pojištění může jako doplněk nebo alternativu použít důchodovou pojistku od pojišťovny. Je-li však záměrem zaměstnavatele zajistit určité skupině zaměstnanců vysoce kvalitní pojistnou ochranu a jiným nadprůměrné spořicí možnosti, minimálně dva různé produkty jsou nutností. Na pojistném trhu bohužel v současnosti neexistuje pojistný produkt splňující oba zmíněné požadavky.

Manažerské pojištění - nástroj stabilizace

Kromě soukromého životního pojištění pro všechny zaměstnance je pro klíčové osoby zaměstnavatele pojišťovnami nabízeno tzv. manažerské či motivační pojištění. Od soukromého životního pojištění se odlišuje svou specifičností. Jde o životní pojištění s vyšším minimálním pojistným, které je sjednáváno zpravidla na dobu tří až pěti let. Pojištění může být nastaveno jako spořicí s možností zahrnutí pojistné ochrany, například pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti, úrazu nebo úmrtí zaměstnance. Zaměstnavatel je vždy vlastníkem této pojistky a plnění z této smlouvy obdrží pojištěný zaměstnanec pouze při zachování zaměstnaneckého poměru. V opačném případě získává benefit z pojistky firma, která může disponovat s vloženými prostředky libovolně, bez ohledu na pojištěného zaměstnance. Ten má na tyto prostředky nárok až na konci stanovené doby nebo po rozhodnutí zaměstnavatele. Takto sjednaný produkt může zaměstnance motivovat k vyšší loajalitě, která má přímý vliv i na dobu setrvání v pracovním poměru u současného zaměstnavatele. Obmyšlenou osobu, která má nárok na benefit z pojistky v případě úmrtí pojištěného zaměstnance, si určuje sám pojištěný manažer se souhlasem zaměstnavatele.

I v oblasti manažerského pojištění je nutné upozornit na některé naše zkušenosti. Za prvé, pojistné zaplacené zaměstnavatelem na manažerské pojištění může být osvobozeno od pojistného na sociální a zdravotní pojištění, ale nikoliv od daně z příjmu. Před nedávnem zaměstnavatelům hojně představovaná varianta manažerského pojištění jedné životní pojišťovny je neoprávněná. Od předchozí se různila tím, že v roli obmyšlené osoby, která má nárok na plnění při úmrtí pojištěného zaměstnance, by byl sám zaměstnavatel. Tím by se z manažerského pojištění stalo tzv. pojištění klíčových osob (key-persons insurance). Toto pojištění (původně pouze rizikové), které kryje personální náklady firmy na získání nového pracovníka v případě smrti stávajícího, je od daně z příjmu osvobozeno. Uvedený výklad však nemůže být uplatňován i pro spořicí typ manažerského pojištění, které zahrnuje plnění i samotnému manažerovi. Pojistné na toto pojištění se proto hradí ze zisku a zaměstnanci je tzv. přidaňováno.

Za druhé, ne vždy může být manažerské pojištění z hlediska nákladů efektivnější než výplata peněz formou hrubé mzdy, ačkoliv je některými zástupci pojišťoven nabízeno jako forma daňové arbitráže umožňující výplatu odměn zaměstnancům až o čtrnáct procent výhodněji ve srovnání s hrubou mzdou. Aby bylo výše uvedené úspory dosaženo, muselo by být manažerské pojištění vysoce likvidním a beznákladovým produktem. S některými produkty jsou však spojeny poplatky převyšující i tuto úsporu. Aby se manažerské pojištění stalo kvalitní zaměstnaneckou výhodou, měl by být poskytovatel rovněž schopen rozdělit zaplacené pojistné pro účely zdanění na část příslušející krytí rizika, která se daní průběžně ve mzdě zaměstnance, a na část příslušející dožití, která se zdaňuje až na konci pojištění při jeho výplatě zaměstnanci. V oblasti manažerského pojištění je rovněž nezbytné dbát na správné smluvní ošetření podmínek poskytování příspěvku zaměstnavatele na toto pojištění.c

Kolektivní životní pojištění - významné slevy

Chce-li zaměstnavatel pojistit proti nejrůznějším životním rizikům určitou skupinu zaměstnanců nebo celý pracovní kolektiv, má kromě soukromého životního pojištění možnost zvolit kolektivní životní pojištění. Tato forma pojištění se odlišuje v tom, že firma - na rozdíl od soukromého životního pojištění - vstupuje do právního vztahu s pojišťovnou. Jednou smlouvou mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou je možné pojistit všechny zaměstnance nebo vybranou skupinu zaměstnanců. Na základě seznamu zaměstnanců (jejich věku, pohlaví a požadovaných plnění, která se obvykle odvíjejí od příjmu zaměstnance) určí pojišťovna průměrnou sazbu, za kterou budou zaměstnanci pojištěni na požadovaná rizika. Výhodou této formy pojištění je administrativní jednoduchost (jedna smlouva) a významné skupinové slevy, které ve srovnání s individuálně sjednaným pojištěním běžně dosahují desítek procent z placeného pojistného. Zaměstnavatel má toto pojištění rovněž plně pod kontrolou a zaměstnanec nemusí řešit, jak naloží se smlouvou při odchodu od zaměstnavatele. Do pojištěné skupiny zaměstnanců mohou jednoduše vstupovat nově příchozí zaměstnanci a pojištění nemusí být sjednáváno až do šedesáti let věku zaměstnance, jako je tomu u soukromého životního pojištění. Kolektivní forma pojištění rovněž umožňuje dohodnout s pojišťovnou vyšší pojistnou ochranu, zjednodušené zkoumání zdravotního stavu zaměstnanců, ale i pojistitelnost zaměstnanců individuálně nepojistitelných. Na základě rizikovosti skupiny pojišťovna například určí horní hranici pojistné částky, do které není vyžadováno prověření zdravotního stavu.

Vzhledem k tomu, že pojistníkem tohoto pojištění je firma, není pojistné placené na kolektivní pojištění daňově uznatelné. Skupinově sjednané úrazové pojištění, zdravotní pojištění, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a důchodové pojištění je osvobozeno od sociálních odvodů. Z pojištění pro případ úmrtí nebo obecné invalidity je dle zákona nutno odvést sociální a zdravotní pojištění. V těchto případech se proto může vyplatit srovnání celkových nákladů kolektivního pojištění s individuálně sjednaným pojištěním těchto rizik ve formě soukromého životního pojištění (jako součást flexibilního životního pojištění), které je daňově zvýhodněno i osvobozeno od sociálního a zdravotního pojištění.

Poolové pojištění: výhoda pro nadnárodní společnosti

Pokud přeneseme kolektivní pojištění na mezinárodní pole, vznikne tzv. poolové pojištění (Pooling Networks). To představuje nejvýhodnější instrument pro pojištění zaměstnanců nadnárodních společností, které mají pobočky alespoň ve dvou různých zemích. Základní myšlenkou je snížení nákladů firmy prostřednictvím mezinárodního rozložení rizika. Pokud jsou pojištěni formou poolu již zaměstnanci některé z lokálních poboček zaměstnavatele, lze dosáhnout zajímavých podmínek pojištění i prostřednictvím rozložení rizika mezi regiony s různou rizikovostí. Pool nepředstavuje složitou formu pojištění, jde o zvláštní účet, na který zaměstnavatel zasílá příslušné pojistné. Z účtu jsou hrazeny náklady pojištění a možná plnění pojištěným zaměstnancům. Naopak připisován je dosažený výnos z investování pojistného. Pokud je dosaženo zisku, může dojít i k výplatě dividendy zaměstnavateli. Případnou ztrátu hradí pojišťovna nebo zajistitel. Poolové pojištění nachází stále častěji své místo i na našem trhu, a to zejména v situacích, kdy na českém trhu není standardně možné některé pojištění pro zaměstnance vůbec sjednat. Ale i u této formy pojištění platí, že by si měla společnost, která uvažuje o využití tzv. poolingu, nechat minimálně zjistit nabídky ostatních pojišťoven na českém trhu a porovnat je s nabídkou poolu.

Shrnutí hlavních zásad

Základním pilířem firemních systémů by mělo být penzijní připojištění se státním příspěvkem. Daňově uznatelné životní pojištění je vhodným doplňkem pro dvě základní situace:

rozšíření spořicích možností (zde pozor na volbu vhodného produktu s nízkými náklady pojišťovny);

poskytnutí pojistné ochrany zaměstnancům (v tomto případě je třeba rozlišovat, kdo ji potřebuje a kdo si ji dostatečně zajistil individuálně).

Také daňově neuznatelná pojištění (zejména manažerské pojištění) mohou být pro firmu výhodná, a to díky stabilizačním možnostem a osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění.

Při výběru dodavatelů systému je třeba dbát na užitek zaměstnanců (jeden produkt ani jedna pojišťovna optimálně nepokryjí všechny potřeby) a bezpečnost vložených prostředků, nejlépe formou diverzifikace rizika (každopádně odlišná finanční skupina pro penzijní připojištění a životní pojištění).

Analytik pojistného trhu, Fincentrum finanční poradenství