Proč podnikat v Jekatěrinburgu a ve Sverdlovské oblasti

Pokud si položíme otázku, v čem je zajímavá a přitažlivá Sverdlovská oblast a její centrum Jekatěrinburg, nutno vzít v úvahu, že jde o ekonomicky třetí nejsilnější oblast Ruské federace. Její význam pramení především z rozsáhlé průmyslové základny a velkého bohatství nerostných surovin - zejména železa a barevných kovů. Tamní podniky zaujímají klíčové pozice v ruském těžkém průmyslu, zvláště pak v metalurgii a strojírenství se zaměřením na výrobu zařízení pro metalurgický, chemický, naftový, elektrotechnický a železniční průmysl. Silná je tradiční výroba těžké vojenské techniky.
Mnohé z těchto závodů úspěšně exportují svou produkci na zahraniční trhy.
Ovšem jak uvádějí statistiky, až šedesát procent zařízení a strojů, v některých oborech i devadesát procent, je morálně i fyzicky opotřebováno. Je přirozené, že strojový park potřebuje modernizovat či kompletní obnovu.

Sverdlovská oblast leží na hranici evropské a asijské části Ruska. Hlavní město Jekatěrinburg je přitom nejen metropolí sverdlovského, ale i celého uralského regionu. Nabízí se proto jako odrazový můstek pro další expanzi směrem na východ do oblastí Sibiře, stejně jako na jih do dalších zemí SNS. Současně je uzlem tranzitu zboží Asie - Evropa - Asie.
Význam Jekatěrinburgu dokazuje i otevírání generálních konzulátů, dnes je jich ve městě již sedm, a také hojné zastoupení nadnárodních firem. Do Jekatěrinburgu míří i mezinárodní letecká spojení (ČSA, British Air, Lufthansa), přímý spoj Praha-Jekatěrinburg-Praha létá dvakrát týdně.

Existují tu historické vazby, přičemž vztahy mezi Českem (Československem) a Sverdlovskou oblastí patřily vždy k nadstandardním. Její hlavní město Jekatěrinburg (dříve Sverdlovsk) byl dlouhá desetiletí bratrským městem Plzně. Nedaleký průmyslový Nižnij Tagil pro změnu měl partnerské vztahy s městem Cheb (partnerství se stále aktivně udržuje). Tyto vazby se promítly nejen v kulturní sféře, ale i v hospodářské, a jejich stopy lze vypozorovat i nyní. Strojový park mnoha místních podniků tvoří zařízení a stroje pocházející z bývalého Československa, městem křižují škodovácké tramvaje, české pivo se nachází v každém druhém restauračním zařízení. Posílení vzájemných vztahů podpořilo i otevření českého generálního konzulátu v červnu 2002. Obchodně-ekonomické kontakty zprostředkovává od července 2003 kancelář CzechTrade.
České zboží má mezi sverdlovskými podnikateli i běžnými občany stále image vysoké kvality při nižších nákladech pořízení než u západní konkurence. Výhodou jsou i tradiční vztahy nebo absence komunikačních bariér. Tyto relativní výhody jsou ale dočasné. V teritoriu dávno operují a stále více se prosazují západní společnosti, stejně jako velké moskevské firmy, kterým již ruská metropole neumožňuje další růst.

Na Urale, konkrétně ve Sverdlovské oblasti existuje řada podnikatelských a exportních příležitostí:
a) Podle statistik zaznamenávají strojírenské a kovozpracující podniky na Urale stále větší objem produkce. Zařízení a stroje těchto průmyslových podniků jsou však značně opotřebované a analytici očekávají v následujících letech, že podniky se neobejdou bez další modernizace strojového parku, a proto dojde ke zvýšení poptávky po kovoobráběcích a tvářecích strojích.
b) Sverdlovská oblast zabezpečuje těžbu 70 % bauxitu, 61 % azbestu, 12 % železné rudy, 99 % vanadia, šesti procent mědi a dvou procent niklu z celkového objemu těžby Ruska. Těží se zde i platina a zlato. Suroviny se dále zpracovávají a vyvážejí do ostatních regionů Ruska.
Na zpracování železa, oceli a barevných kovů připadá 52,8 % průmyslové výroby oblasti. Z celkového objemu Ruska se ve Sverdlovské oblasti zpracovává osm procent plechů, 34 procent ocelových trub, deset procent hliníku. Patnáct a půl procenta připadá na strojírenství a obrábění kovů se zaměřením na produkci vybavení pro metalurgický, chemický, naftový, elektrotechnický a železniční průmysl. Tato statistika naznačuje, že i v tomto odvětví je potřeba strojů a zařízení pro těžařský průmysl a hutnictví.
c) Dřevoobráběcí stroje. Na Urale jsou velmi žádané, protože se zde nacházejí rozsáhlé lesní plochy, které nebyly v socialistických dobách z důvodu zvláštního režimu Uralu těženy. Nyní je tato činnost aktuální, silnou pozici zde zaujímá i nábytkářský průmysl (jen nábytkářských firem je tři sta). Podle analytiků je dřevozpracující a nábytkářský obor v růstu, firmy mají peníze na nákup obráběcích strojů, zvyšují směny, rozšiřují své provozy.
d) Energetika. Současná ruská ekonomika je značně neúsporná. Jen přímé ztráty energetických zdrojů dosahují 30 až 40 procent. Energetických zdrojů se využívá 3- až 4 krát více na jednotku vyrobené produkce a 7- až 8krát více na 1 m2 obytné plochy občanů ve srovnání s vyspělými západními státy.
Důvodem jsou zejména značně zastaralá zařízení municipalit (kotelny, tepelné sítě), stejně jako průmyslových podniků, absence systémů kontroly úspory energie, neexistence alternativních zdrojů.
Sverdlovská oblast je však díky svému průmyslovému potenciálu považována za místo, kde nejvýznamnější průmyslové podniky demonstrují své poznatky a zkušenosti ve výrobě, přepracování, dopravě a především úspoře tepla a elektrické energie.
e) Stavebnictví. Tento obor prožívá velký rozvoj. Na jedné straně je patrný nedostatek kancelářských budov i bytů a potřeba rekonstrukce bytového fondu, na druhé straně dostatek stavebních surovin umožňuje výrobu přímo na místě. Vysoký zájem je o nové stavební technologie a zařízení na výrobu stavebních materiálů, uplatňují se zde i kvalitní bytové doplňky.
f) V potravinářství a zemědělství je zájem o moderní technologie. Cílem oblasti je maximálně snížit závislost na dovozu potravin z jiných regionů. Výrobci masných a mléčných produktů realizují nejen modernizaci svého zpracovatelského zařízení, ale pořizují si do vlastnictví zemědělské objekty (chov hospodářských zvířat), které je potřeba rekonstruovat. V oblasti taktéž dochází k rozvoji potravinářských obchodních sítí (mrazicí boxy, vitríny, regály, zpracovatelská zařízení pro vlastní výrobu pro studenou kuchyni). 


Podnikatelská specifika uralského regionu
Uralský region byl prakticky do 90. let uzavřenou oblastí (s ohledem na strategické vojenské podniky rozmístěné po oblastech). Z toho vyplývá zvláštní charakter chování podnikatelských subjektů:
- malé zkušenosti se zahraničním obchodem (administrativně-technické bariéry spojené s platbou valut za hranice, proclívání a doprava, certifikace, neznalost bankovních nástrojů a operací)
- malý objem nákupu. Uralské firmy jsou zvyklé nakupovat v Moskvě nebo Petrohradu množství zboží, které je z hlediska objemu (přímého dovozu) často zanedbatelné pro zahraniční (českou) společnost. Obzvláště to platí v počátcích vzájemného podnikání, kdy uralský podnik neví, jak bude místní spotřebitel na české zboží reagovat. S tím souvisí i fakt, že uralské podniky nejsou natolik finančně silné, aby mohly nakupovat velký objem zboží a držet v něm finanční prostředky, pokud ovšem nejde o rychloobrátkové zboží. Uralský podnik koupí menší objem a zpravidla na něj obdrží od moskevského dodavatele odloženou splatnost, což je v případě českého exportéra více než nepravděpodobné.
- celní záležitosti se v regionu kontrolují velmi přísně. Nelze proto, jako v případě Moskvy, kde proudí obrovský, a tudíž méně kontrolovatelný objem toku zboží, uplatňovat různá schémata výhodného proclívání. Proto se může stát, že západní (dražší) konkurenční zboží dodané přes Moskvu je cenově výhodnější než obdobné české zboží dodané přímo.
- doprava. Uralský podnik očekává cenovou kalkulaci zboží s dopravou i clem, tedy na paritě DDP. Parita EXW je pro něj nevyhovující a on se v prvotní fázi nebude zabývat propočtem kalkulací (pokud nebude velmi zainteresován nabízenou produkcí). Český exportér chce prodat zboží, proto musí uralské firmě předložit maximální informace. Zhruba na 3500 eur přijde přeprava kamiónu z Česka do Jekatěrinburgu, clo je v průměru 15 procent, DPH činí 18 procent. Celní a další poplatky tak výrazně zdražují cenu výrobku. Zboží s malou přidanou hodnotou proto není schopno cenově konkurovat místní nabídce.


Bohatství oblastí Uralu:
Sverdlovská oblast - barevná metalurgie a těžké strojírenství
Čeljabinská oblast - černá metalurgie (největší ocelářské firmy Ruska)
Tjumeňská oblast - bohatá naleziště nafty (65 % celého Ruska)
Chanti-Mansijský okruh - producent nafty (částečně plynu)
Jamalo-Něněcký okruh - největší producent plynu (90 % celého Ruska)
CzechTrade

Autor je ředitelem kanceláře agentury CzechTrade v Jekatěrinburgu