Na úkoly komory a na příležitosti podnikání v Rusku jsme se zeptali jejího výkonného ředitele Františka Masopusta.


HN: Jak se po roce členství Česka v Evropské unii změnil postoj tuzemských firem k Rusku? Jinak řečeno, jaký nyní registrujete zájem firem o vstup na tento trh?
Podle našich zkušeností se přístup českých firem k obchodu s Ruskem po vstupu České republiky do Evropské unie zásadním způsobem nezměnil. Poněkud se však rozšířil počet firem, které se na nás obracejí s žádostí o informace o možnostech obchodu se zeměmi SNS.
Ve většině případů se na ruský trh snaží dostávat firmy se strojírenskou produkcí různého druhu - od obráběcích strojů, jako je například společnost Kovosvit MAS, přes investiční celky různého charakteru, například Alta, ČKD Praha, až po autobusy Karosa. To ovšem neznamená, že by z dalších oblastí české firmy na trzích zemí SNS nepůsobily - řekl bych, že je jen není tolik vidět.


HN: Uvedl jste, že stoupá zájem o informace z Ruska a tedy, předpokládám, i zájem o obchodování s touto zemí. Změnilo se nějak zaměření činnosti vaší komory?
Naše činnost se ve srovnání s minulým rokem zásadním způsobem nezměnila. Jen se snažíme nacházet konkrétnější témata pro semináře v Praze, což se nám daří, vezmeme-li za měřítko zdvojnásobení počtu účastníků ze strany firem na těchto akcích. Vedle standardních podnikatelských misí do regionů Ruska a dalších zemí SNS připravujeme akce rozsáhlejšího charakteru. Těmi jsou česko-ruské obchodní konference v Praze a Moskvě za účasti významných osobností z ekonomické oblasti Ruska i ČR, nebo byznys dny států SNS v rámci doprovodného programu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.


HN: Zmínil jste podnikatelské mise. Řady z nich jste se sám zúčastnil. Jak se tedy podle vás za poslední dobu změnilo podnikatelské prostředí v Rusku? Co například Jekatěrinburg a tamní Sverdlovská oblast?
Podnikatelské prostředí se stále více přibližuje evropským standardům. Při získávání zakázek rozhoduje kvalita, cena a podmínky dodávky. Až v dalším je možné se trochu spolehnout na slovanské cítění a vzpomínky na kvalitu českých výrobků, s nimiž se v Rusku setkávali v minulosti. To samozřejmě neplatí vždy, neboť často ve vrcholných manažerských funkcích potkáváme absolventy univerzit z Anglie, Německa či USA, kteří preferují partnery ze zemí, které znají.
O platební morálce ruských odběratelů nemluvím - není o nic horší než u nás doma či v sousedních zemích, často naopak. Záleží samozřejmě na solidnosti partnera.
Pokud se mám vyjádřit k Jekatěrinburgu, jako jedno z největších průmyslových center Ruské federace s řadou významných výrobních závodů je pro české firmy velmi zajímavé město. Zejména pokud jde o potřebu místních závodů modernizovat technologie - a tato potřeba existuje nejen zde. Své uplatnění ve Sverdlovské oblasti mohou nalézt i firmy z dalších odvětví, jako je stavebnictví a podobně.


HN: Jaké jsou tedy z pohledu komory exportní příležitosti pro české firmy?
Odpověď na tuto otázku jsem už naznačil. Rozvíjející se ruská ekonomika se dostává do fáze, kdy je zřejmé, že dalšího zlepšování výsledků není možné dosáhnout navyšováním objemu výroby. Současný strojový park ve velkém množství výrobních závodů neumožňuje výrazné zvyšování kvality. Zde je prostor pro nabídku českých výrobních závodů z oblasti obráběcích strojů a technologických celků tohoto typu.
Rusko ale není jen o výrobě, v posledních letech se začíná značná pozornost věnovat dalším nevýrobním oblastem. Hledají se prostředky pro realizaci ekologických projektů, jako jsou čističky odpadních vod, spalovny komunálního odpadu. Začíná se řešit problematika bytového hospodářství a pozornost je stále víc věnována i oblasti výstavby.


HN: Mnohdy se poukazuje na šance v ruských regionech. Není však situace ve vzdálenějších oblastech pro podnikání náročnější?
Já bych neřekl, že je podnikání v regionech náročnější. Často je tomu naopak - regiony vytvářejí zajímavé podmínky pro přilákání investorů. V regionech je čitelnější a do jisté míry i jednodušší řídící struktura. Samozřejmě vliv zde má přepravní vzdálenost, která prodražuje dodávky z Česka.
V neposlední řadě i přístupnost partnerů při jednáních je v regionech větší než v Moskvě, Sankt Peterburgu nebo tam, kde z jakýchkoli důvodů existuje přetlak investorů.


HN: Jaké jsou podle vás nejpalčivější problémy českých firem na ruském trhu, s nimiž jste se setkal? Co byste poradil, jak tyto problémy překonávat?
Osobně za největší problém považuji ještě stále jistou neochotu či obavu jít za potenciálním zákazníkem právě do regionů. Legislativní podmínky a pravidla jsou ve všech oblastech shodné, respektive velmi podobné, jen některé regiony jsou ve vytváření podmínek pro zahraniční investice trochu dál.
Je samozřejmé, že rusky hovořící cizinec je přijímán jinak než ten, kdo komunikuje pouze anglicky. I když angličtina ve většině případů jako dorozumívací prostředek funguje bez větších problémů. Pochopitelně se to týká zejména mladší generace manažerů.
Když se tedy pokusím tento bod shrnout, tak zásadní roli hraje výběr partnera pro obchodování. Pokud je kvalitní partner, všechny běžné problémy se dají řešit relativně snadno a za takových podmínek je ruský trh mimořádně zajímavý pro každého, kdo může nabídnout kvalitní produkt. 



Úkoly a záměry Komory SNS:

pomáhat českým firmám nalézat partnery na trzích Ruska a v dalších zemích Společenství nezávislých států;
podnikatelské mise do regionů Ruska a dalších zemí společenství
akce většího rozsahu typu mezinárodních konferencí či byznys dnů;
významným krokem pro zlepšení služeb svým členům je připravované otevření reprezentace v Moskvě, v rámci Business centra Českého domu;
ve druhé polovině roku se Komora SNS zúčastní České národní výstavy v Irkutsku, kde, po pozitivní zkušenosti z loňského mezinárodního ekonomického fóra v Sankt Peterburgu, nabídne členským firmám možnost využít společného stánku Komory SNS. Zde se připravuje doprovodný program, komora plánuje kontaktní den s potenciálními ruskými partnery pro české firmy, které se zúčastní výstavy.