Podle připravované novely zákona o nemocenském pojištění by měl nemocenskou v prvních čtrnácti dnech nemoci vyplácet zaměstnavatel. Bude-li pracovník nemocný déle, po dvou týdnech tato agenda přejde na Českou správu sociálního zabezpečení.
Mnoho zaměstnavatelů se tak bude muset seznámit se systémem výpočtu dávek.
"Malé" firmy, které nemají více než 25 zaměstnanců, se totiž v současnosti o dávky téměř nestarají. Velké podniky (takzvané organizace) si naproti tomu samostatně dávky počítají a vyplácejí, přičemž si o vyplacené částky snižují odvod pojistného.
Povinnost vyplácet nemocenskou ze svého by mělo podnikatelům kompenzovat snížené pojistné. Zatímco nyní platí ze svého 3,3 procenta, podle návrhu by měli odvádět jen 1,4 procenta z mezd zaměstnanců. U pracovníků by měl odvod zůstat stejný, tedy 1,1 procenta.
Úlevu v odvodech by měly přinést také nově zaváděné "stropy" na odvod pojistného. V roce 2007 by se mělo pojistné odvádět maximálně z pětinásobku průměrné mzdy. V roce 2008 a 2009 by hranice měla klesat, a to až na trojnásobek průměrné mzdy.
Odlišný také bude způsob výpočtu dávek. Zaměstnavatelé by neměli vyplácet náhradu za soboty a neděle. To by však měl vyvážit vyšší vyměřovací základ, ze kterého se dávky počítají.
Základem pro výpočet dávek by měla být mzda zaměstnance, většinou za 12 kalendářních měsíců. Z té se pak vypočítá takzvaný denní vyměřovací základ, tedy "průměrný denní příjem".
Takto vypočítaná částka by se však ještě pro výpočet nemocenské měla dále upravovat. Podobně jako v současnosti i návrh zákona počítá s takzvanými "redukčními hranicemi". Ta první by měla být na úrovni průměrné mzdy, druhá pak ve výši 1,5násobku průměrné mzdy. Kolik konkrétně to bude ještě, není jisté. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí by měly tyto částky činit 629 korun a 944 korun. "Průměrný denní příjem" do 629 korun by se měl započítávat 90 procenty. Pokud by výdělek činil více, započte se z rozdílu 60 procent. K příjmu vyššímu než 944 korun za den se přitom nepřihlíží. Pro dávky vyplácené zaměstnavatelem by měly být tyto redukční hranice vyšší, 881 korun a 1322 korun. Zvýšení odpovídá poměru sedm kalendářních dní ku pěti pracovním dnům.
Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem nebude daněna a ani se z ní nebude platit pojistné. Pro zaměstnavatele bude představovat daňově účinný náklad.
Samotná sazba pro výpočet pojistného v prvních třech dnech by měla být oproti současnému stavu vyšší, a to 30 procent. V dalších dnech by měla náhrada mzdy činit 69 procent.
Nemocenské dávky nejsou jedinou platbou, která se hradí z nemocenského pojištění. Z toho se vyplácí také například mateřská, podpora zaměstnancům, jejichž potomek onemocní a podobně. Podle návrhu zákona by se však o tyto dávky zaměstnavatel starat nemusel, spravovala by je správa sociálního zabezpečení.
V případě, že by novela byla schválena, měla by nová pravidla platit od 1. července 2006. Pokud by návrh neprošel, i tak zaznamená výpočet nemocenské změny. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž počítá s tím, že se zvýší současné redukční hranice, které dlouho zůstávaly na úrovni 480 a 690 korun. Podle současných odhadů by mohly činit v roce 2006 celých 510 a 730 korun.
Firmy chystají únikové řešení, str. 17
Jak se bude měnit výše odvodů a nemocenských dávek
Mnoho zaměstnavatelů se tak bude muset seznámit se systémem výpočtu dávek.
"Malé" firmy, které nemají více než 25 zaměstnanců, se totiž v současnosti o dávky téměř nestarají. Velké podniky (takzvané organizace) si naproti tomu samostatně dávky počítají a vyplácejí, přičemž si o vyplacené částky snižují odvod pojistného.
Povinnost vyplácet nemocenskou ze svého by mělo podnikatelům kompenzovat snížené pojistné. Zatímco nyní platí ze svého 3,3 procenta, podle návrhu by měli odvádět jen 1,4 procenta z mezd zaměstnanců. U pracovníků by měl odvod zůstat stejný, tedy 1,1 procenta.
Úlevu v odvodech by měly přinést také nově zaváděné "stropy" na odvod pojistného. V roce 2007 by se mělo pojistné odvádět maximálně z pětinásobku průměrné mzdy. V roce 2008 a 2009 by hranice měla klesat, a to až na trojnásobek průměrné mzdy.
Odlišný také bude způsob výpočtu dávek. Zaměstnavatelé by neměli vyplácet náhradu za soboty a neděle. To by však měl vyvážit vyšší vyměřovací základ, ze kterého se dávky počítají.
Základem pro výpočet dávek by měla být mzda zaměstnance, většinou za 12 kalendářních měsíců. Z té se pak vypočítá takzvaný denní vyměřovací základ, tedy "průměrný denní příjem".
Takto vypočítaná částka by se však ještě pro výpočet nemocenské měla dále upravovat. Podobně jako v současnosti i návrh zákona počítá s takzvanými "redukčními hranicemi". Ta první by měla být na úrovni průměrné mzdy, druhá pak ve výši 1,5násobku průměrné mzdy. Kolik konkrétně to bude ještě, není jisté. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí by měly tyto částky činit 629 korun a 944 korun. "Průměrný denní příjem" do 629 korun by se měl započítávat 90 procenty. Pokud by výdělek činil více, započte se z rozdílu 60 procent. K příjmu vyššímu než 944 korun za den se přitom nepřihlíží. Pro dávky vyplácené zaměstnavatelem by měly být tyto redukční hranice vyšší, 881 korun a 1322 korun. Zvýšení odpovídá poměru sedm kalendářních dní ku pěti pracovním dnům.
Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem nebude daněna a ani se z ní nebude platit pojistné. Pro zaměstnavatele bude představovat daňově účinný náklad.
Samotná sazba pro výpočet pojistného v prvních třech dnech by měla být oproti současnému stavu vyšší, a to 30 procent. V dalších dnech by měla náhrada mzdy činit 69 procent.
Nemocenské dávky nejsou jedinou platbou, která se hradí z nemocenského pojištění. Z toho se vyplácí také například mateřská, podpora zaměstnancům, jejichž potomek onemocní a podobně. Podle návrhu zákona by se však o tyto dávky zaměstnavatel starat nemusel, spravovala by je správa sociálního zabezpečení.
V případě, že by novela byla schválena, měla by nová pravidla platit od 1. července 2006. Pokud by návrh neprošel, i tak zaznamená výpočet nemocenské změny. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž počítá s tím, že se zvýší současné redukční hranice, které dlouho zůstávaly na úrovni 480 a 690 korun. Podle současných odhadů by mohly činit v roce 2006 celých 510 a 730 korun.
Firmy chystají únikové řešení, str. 17
Jak se bude měnit výše odvodů a nemocenských dávek
