Kolik stojí vymáhání pohledávky

Kolik stojí vymáhání pohledávky

Asi každý podnikatel je v průběhu svého podnikání postaven před rozhodnutí, jak vymáhat například nezaplacenou fakturu po splatnosti za dodané zboží nebo za poskytnutou službu.
Pokud se rozhodnete pro vymáhání "vlastními silami" musíte počítat s tím, že než se dostanete k vymoženým finančním prostředkům, musíte investovat do vymáhání další peníze. Při vymáhání pohledávek se obvykle postupuje v několika krocích, kterými se stupňuje tlak na dlužníka, aby svoji pohledávku uhradil. Pokud dlužník nezaplatí ani po vaší písemné výzvě ve formě předžalobní upomínky, pak vám nezbude než se obrátit na soud.

Za žalobu se platí

V případě podání žaloby na zaplacení vás jako navrhovatele čeká první výdaj, a to za soudní poplatek. Poplatková povinnost vzniká navrhovateli už samotným podáním žaloby soudu.
Sazby poplatků za řízení, jehož cílem je peněžité plnění, jsou stanoveny procentem ze základu poplatku. Při vymáhání částek je základem poplatku peněžité plnění, přičemž příslušenství pohledávky se do základu poplatku nepočítá.
Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění (například více nezaplacených faktur), je základem procentního poplatku jejich součet.
Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.
Soudní poplatky, které nejsou vyšší než pět tisíc korun, je možné platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí (v tomto případě se postupuje tak, že kolkové známky se vylepí na přední stranu žaloby, čímž se považuje soudní poplatek za uhrazený).
Poplatek nad pět tisíc korun se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy. Číslo účtu se dozvíte z usnesení příslušného soudu, kterým budete vyzváni k úhradě soudního poplatku za podanou žalobu.
Pokud soudní poplatek neuhradíte při podání návrhu vylepením kolků, budete usnesením soudu vyzvaní k jeho uhrazení, a to zpravidla ve lhůtě do tří dnů ode dne doručení usnesení. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení o podané žalobě zastaví z důvodu nezaplacení soudního poplatku.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, je poplatek do částky 15 tisíc korun včetně ve výši 600 korun a v částce vyšší než 15 tisíc pak ve výši čtyři procenta ze základu poplatku.

Včasná platba vše urychlí

Uhradit soudní poplatek je dobré při podání návrhu, protože tím zkrátíte dobu, než soud ve věci rozhodne. V opačném případě soud zašle navrhovateli usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, čímž se například doba vedoucí k vydání platebního rozkazu prodlouží o několik týdnů.
V případě, že je uhrazen soudní poplatek a žaloba o zaplacení nemá žádné jiné vady, soud může ve věci dále postupovat. U žalob o peněžité plnění většinou soud i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydá ve věci takzvaný platební rozkaz. V platebním rozkazu uloží soud žalovanému, aby do patnácti dnů od jeho doručení žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení (žalobcem uhrazený soudní poplatek) nebo aby v téže lhůtě podal odpor.
Nevydá-li soud platební rozkaz nebo podá-li žalovaný včas odpor, soud nařídí jednání. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.
Nezaplatí-li dlužník ani po vydání platebního rozkazu nebo pravomocného rozsudku, nezbývá věřiteli než přistoupit k výkonu rozhodnutí exekucí. Náklady exekuce stejně jako náklady předcházejícího soudního řízení hradí vždy osoba povinná (dlužník), tedy osoba, jejíž majetek je exekuován.
V praxi bývá běžné, že exekutor požaduje od oprávněného (věřitele) zálohu na náklady exekuce. Záloha na náklady exekuce je tak dalším výdajem, se kterým musí věřitel počítat při vymáhání pohledávky. Záloha na náklady provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 30 procent odměny exekutora (odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžitého plnění činí 15 procent ze základu). V případě pohledávky ve výši 30 tisíc korun by tak exekutorem požadovaná záloha neměla převýšit částku 4500 korun.
Ve výše uvedeném případě by celkové náklady věřitele na vymáhání pohledávky neměly přesáhnout částku ve výši 5700 korun. Z uvedeného příkladu je možné dovodit, že pokud věřitel bude pohledávku vymáhat sám, a to tak, že podá žalobu k soudu a pak bude následovat exekuce, budou jeho náklady ve výši 19 procent vymáhané jistiny pohledávky. Tyto náklady věřitele přitom hradí dlužník. Uvedené platí, pokud bude exekuce majetku dlužníka úspěšná. Autor je advokátem

Jaká je výše soudních poplatků

Sazby poplatků za řízení, jehož cílem je peněžité plnění, jsou stanoveny procentem.
Při vymáhání peněžních částek je základem poplatku peněžité plnění, přičemž příslušenství pohledávky se do základu poplatku nepočítá.
Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno například více nezaplacených faktur, je základem procentního poplatku jejich součet.
Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.
Soudní poplatky, které nejsou vyšší než pět tisíc korun, je možné platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. V tomto případě se postupuje tak, že kolkové známky se vylepí na přední stranu žaloby, čímž se považuje soudní poplatek za uhrazený.
Poplatek nad pět tisíc korun se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, je poplatek do částky patnáct tisíc korun včetně ve výši 600 korun a v částce vyšší než patnáct tisíc korun je ve výši čtyř procent ze základu poplatku.