Petr Mach: Kdo falšuje čísla o zahraničním obchodu?

První rok členství v EU byl prý úspěšný z hlediska českého zahraničního obchodu. Podle zprávy Českého statistického úřadu vzrostl vývoz za loňský rok (oproti roku předcházejícímu) o 23,3 procenta, z toho vývoz do Německa (třetina našeho exportu) vzrostl o 21,6 procenta. Politikům tato čísla pomáhají ospravedlňovat vstup do EU: "Již po roce našeho členství lze zodpovědně říci, že česká ekonomika na tom nebyla nikdy lépe!", uvedl například europoslanec Libor Rouček.

Podle Němců import klesl!
Ovšem podle německého statistického úřadu import z České republiky naopak meziročně poklesl, a to o tři procenta. Pokud by export a import byly v Česku i v Německu spočítány správně, musely by být údaje v obou zemích samozřejmě shodné. Pokud údaje nejsou shodné, mýlí se buď čeští statistici, nebo němečtí statistici, nebo čísla počítají špatně oba úřady.
V absolutních číslech se oba statistické úřady liší v údajích o pohybu zboží o 74 miliard Kč na exportu do Německa a o 26 miliard Kč na importu z Německa. Saldo vzájemného zahraničního obchodu se tedy liší o celých 100 miliard korun!

Kreativní účetnictví
Jak je možné, že existují takové rozdíly ve vykazování objemu zahraničního obchodu? Měření exportu a importu není exaktní měření. Statistický úřad sečte údaje, které mu zašlou na předepsaných formulářích exportéři s ročním exportem nad čtyři milióny korun. K tomu připočte odhad za firmy s objemem exportu pod čtyři milióny vytvořený pomocí matematicko-statistických dopočtů. Existuje tak prostor pro "kreativní účetnictví".
Politicky motivované úpravy jsou celkem běžné. Řecký ministr financí nedávno přiznal, že Řecko v roce 2001 zfalšovalo statistiku HDP směrem nahoru, aby se rozpočtový deficit vešel do maastrichtských kritérií.

HDP o 100 miliard nižší
Netvrdím, že ČSÚ falšuje statistiku. Stejně tak ji může falšovat německý statistický úřad. Obrovský rozdíl však svádí k otázkám. Dá se věřit tomu, že máme "příznivou" obchodní bilanci? Není náhodu saldo o 100 miliard korun horší? Máme věřit údajům o HDP, kde takzvaný čistý export je jedním ze čtyř sčítanců při výpočtu HDP? Není náhodou HDP za rok 2004 o 100 miliard nižší? Jak podotkl Winston Churchill: Věřím jen té statistice, kterou si sám zfalšuji.
Petr Zahradník, analytik České spořitelny, údajům o exportu věří a vyvozuje z toho pozitivní vliv na HDP: "Zcela nejvíce (členstvím v EU) pozitivně ovlivněnou veličinou bez jakýchkoliv pochyb je zahraniční obchod... Ještě pozitivnější je fakt, že ona vývozní strana dopadla ještě lépe a po mnoha letech se čistý export stal kladným přispěvatelem růstu HDP."
Předpokládejme ovšem na moment, že zahraniční obchod mezi Českem a Německem spočítal správně německý, a nikoliv český statistický úřad. Pak by nebyla za rok 2004 obchodní bilance v minusu jen 9,855 miliardy, ale 110,514 miliardy korun.
Hrubý domácí produkt za rok 2004 by tudíž nebyl 2751 miliard, ale 2650 miliard korun. To by velmi ovlivnilo i nejpopulárnější ekonomický ukazatel, tempo růstu ekonomiky. V roce 2003 byl HDP v běžných cenách 2550,754 miliardy korun, nominální nárůst oficiálně činil 7,88 % a reálný nárůst dosáhl 4 procent (inflace měřená deflátorem HDP byla 3,7 %).
Politici na stranických sjezdech o české ekonomice hovořili v superlativech. "Přátelé, ať se to komu líbí nebo nelíbí, tak Česká republika je v roli šampióna," uvedl někdejší premiér Stanislav Gross.
Pokud by ovšem byly pravdivé údaje německého, a ne českého statistického úřadu, pak by loňský HDP byl o 100 miliard nižší, reálný růst by byl pouhých 0,2 procenta.
Finanční rubriky novin i televizní zpravodajové pravidelně informují o výsledcích zahraničního obchodu a sledují reakce měnového kurzu. Reagoval by však rozumný investor nějak na tyto údaje? Sotva. Měl by snad reagovat na údaje německého úřadu, nebo raději na údaje českého úřadu? Je zjevné, že pro skutečný byznys nemají tyto údaje absolutně žádnou relevanci.

Komu slouží statistika
Čísla o zahraničním obchodu slouží spíš politikům, kteří je mohou využívat jako ukazatel úspěšnosti své politiky. V Německu statistika pomohla politikům obhajovat proběhnuvší rozšíření Evropské unie (rozšíření nepřineslo náhlý příval zboží, import dokonce poklesl). V Česku pomohla statistika zase politikům dokládat, že vstup do unie byl pro obchodníky úspěšný (export do Německa vzrostl o gigantických 21,6 procenta). Jiné než politické využití ale tato statistika nemá.

Autor je výkonným ředitelem
Centra pro ekonomiku a politiku