Bezkontaktní čipové karty ve veřejné osobní dopravě

Bezkontaktní čipové karty ve veřejné osobní dopravě

V blízké budoucnosti se klasické papírové jízdenky stanou historií. Již dnes se začínají častěji využívat nové systémy čipových karet, které zároveň umožňují evidovat obsazenost dopravního prostředku, spoje nebo linky. Elektronické jízdné je odečítáno při vstupu či výstupu z dopravního prostředku a údaj je zároveň zpracováván pro vyúčtování jízdného, případně tvorbu dalších datových derivátů. V regionálních integrovaných systémech lze sloučit elektronické platby jízdného jednotlivých dopravců do jediného systému, případně (při připojení dalších funkcí karty) do systému regionální či městské karty, zahrnujícího i platby v nedopravních službách veřejného sektoru nebo i v komerčních službách.

Vítězné tažení IDS

Vznik integrovaných dopravních systémů (dále jen IDS) je všeobecně považován za nevyhnutelný pro všechny regiony. Jeho základní cíl spočívá ve zvýšení kvality a atraktivity veřejné osobní dopravy. Jedním ze základních pilířů tvorby IDS je, kromě jednotného tarifu a jednotného jízdního řádu, také jednotný jízdní doklad.
"Jednotná elektronická jízdenka se jeví jako velmi vhodný nástroj, který přispěje k naplnění pravé podstaty IDS. Kromě samotného IDS je tudíž nutné integrovat také platební systémy jednotlivých dopravců tak, aby cestující nemusel používat několik karet různých dopravců, ale stačil mu jediný platební nástroj. Pasažér si tak nebude muset pamatovat, jakou kartu použít v jednotlivých dopravních prostředcích, kde má jaký zůstatek - zda se tedy jedná o kartu v režimu elektronické peněženky, která z karet je jak časově omezená či jde-li o kartu pracující v časovém režimu. Komfortnost celého systému však záleží také na ochotě dopravce investovat do technologie odbavovacího systému, který může - zejména v laciném provedení - cestujícímu přepravu spíše komplikovat a znepříjemnit," říká Jiří Matějec ze společnosti PVT, a.s.
K nasazování odbavovacího systému do vozidel jsou však podle něj motivováni také dopravci. Výhodu jim zejména přináší minimalizace práce s hotovostí ve vozidle, jednoduchá dosažitelnost informací o využívání dopravních spojů nebo zkrácení doby odbavení cestujícího, a tím i doby pobytu vozidla ve stanici.

Card management

Základní součástí systému je card management, který řeší problematiku čipové karty v průběhu celého jejího životního cyklu: od vydání uživateli přes provádění větších transakcí a dobíjení až po problematiku blokace karty při ztrátě či odcizení. Tento základní systém musí zajistit práci všech předplatních míst a ukládat údaje do centralizované databáze v reálném čase. Do této databáze přicházejí i údaje z vozidel o platebních transakcích. Ke zpracování dat dochází v pravidelných intervalech. Metodika zpracování je závislá na typu karty (studentská, občanská atd.), jejím režimu (el. peněženka, časová jízdenka atd.) a tarifikaci (časové i prostorové). Systém zpracování údajů lze tak i vhodně doplnit o funkce věrnostních systémů, které známe například z obchodních řetězců. Vzniká tak kvalitní marketingový nástroj, který má dobrý předpoklad přilákat cestující do veřejné osobní dopravy.
Problematiku integrace veřejné osobní dopravy je nutné řešit na úrovni městské, příměstské i meziměstské dopravy, ve všech používaných dopravních módech. K tomu je třeba vytvořit systém, který dokáže sbírat všechny potřebné údaje z jednotlivých vozových systémů všech dopravců a akceptačních míst v dopravních i nedopravních subjektech a centrálně je zpracovat. Pro jednotlivé dopravce, přepravce a další poskytovatele služeb v jednotném platebním systému je takto nutné vytvářet podklady pro clearing tržeb. Zároveň lze zpracovávat statistiky transakcí vypovídající o dopravních výkonech nebo o transakcích z jednotlivých karet.
"Systém však musí pracovat na vysoké úrovni bezpečnosti tak, aby konkrétní data byla dostupná jen pro odpovědné uživatele. Nejedná se jen o problém zajištění bezpečnosti dat, ale zejména o kvalitu zpracování, která nesmí být v rozporu s účetními pravidly a ohrožovat konkurenční prostředí na dopravním trhu v rámci IDS," varuje Matějec.

Elektronický jízdní doklad

V současnosti převážně používané technologie umožňují realizaci základních dvou typů řešení elektronického jízdního dokladu.
1. Karta jako identifikátor
Identifikace je prováděna při vstupu i výstupu z dopravního systému (prostředku) a údaje jsou zpracovávány pro výpočet zůstatku na běžném účtu vedeném ke kartě. Tento systém umožňuje jednoduché dobíjení karty trvalým platebním příkazem, platbou přes internet. Systém je optimální pro uzavřené dopravní systémy, jako jsou podzemní dráhy, ale lze jej uplatnit s úspěchem i jinde. Nevýhodou je vysoká cena odbavovacích zařízení na vstupu a výstupu z placeného prostoru. Komfortnost užívání systému je snížena nutností častého používání karty cestujícím. Platební systém vyžaduje on-line propojení všech akceptačních a platebních zařízení. Čipová karta je zde používána pro svoji rychlost a bezpečnost. Je možné použít nejjednodušší paměťové karty s velmi nízkou pořizovací cenou.
2. Karta jako elektronická peněženka
Systémy tohoto typu využívají všechny základní výhody čipové karty. Kromě vysoké bezpečnosti se zde využívá i možnost plateb off-line, které výrazně snižují náklady na provoz odbavovacího zařízení. Elektronické jízdné je odečítáno při vstupu (zahájení dopravy) a zůstatek je zapsán zpět na kartu. Musí být použita již složitější procesorová karta. Údaj je zároveň zapsán do odbavovacího zařízení, odkud jej lze předávat i v off-line režimu k dalšímu zpracování. Dobíjení probíhá na přepážce vydavatele nebo ve speciálním dobíjecím automatu. Technologie je používána zejména v příměstské autobusové dopravě.
Zavedení nového karetního systému by nemělo diskriminovat nebo dokonce vyloučit používání jednorázových papírových jízdenek, jak je známe z dnešní běžné praxe. Vzhledem k cenové relaci bezkontaktních technologií a cen jednorázového jízdného zatím nelze uvažovat o masivním nasazení jednorázových papírových čipových "jízdenek" pro jednotlivé jízdy. Systémy pro akceptaci a revizi dokladů tedy musí být dlouhodobě koncipovány tak, aby dokázaly uspokojivě pracovat s uvedenými odlišnými platformami dokladů, a to při dostatečném bezpečnostním zajištění práce systému.
Revize jsou prováděny mobilním čtecím zařízením, které načte data o držiteli z čipové karty. Zároveň je provedena vizuální kontrola držitele podle fotografie na potisku karty.

Městská karta

Celé řešení je možné zapojit do systému multifunkční karty (městská či regionální karta občana), kde lze na základě spolupráce s dalšími komerčními i bankovními subjekty nabídnout celkové řešení, které pomůže rozložit náklady dopravců i na další subjekty zapojené do systému služeb. Možným řešením systému elektronického jízdného je kombinace čipové jízdenky přímo s bankovní platební kartou. Čipová karta umožňuje na sebe umístit i řadu jiných aplikací, například věrnostní systémy. Kromě výše uvedených použití v dopravě můžeme proto hovořit o městské či regionální multifunkční kartě, kde cestující bez problémů využívá nejen různé dopravní služby, ale kde jedním platebním nástrojem hradí i další služby spojené s cestováním, parkováním a například i s komunálními službami (hrazení místních poplatků). Do systému je možné zapojit i řadu privátních obchodních společností poskytujících služby spojené nejen s cestováním či turistikou, nýbrž i s nákupem spotřebního zboží či zboží denní potřeby, a to formou sdílených věrnostních systémů, které poskytnou držiteli karty řadu významných slev a výhod. Tímto způsobem se může podporovat prodej v obchodech umístěných v blízkosti dopravy.
Ve větších městech či na regionální úrovni, kde se nastřádá větší počet komunálních služeb, je vhodné zavést "kartu občana" pro platby za dopravní a komunální služby. V těchto případech se může stát vydavatelem (popřípadě spoluvydavatelem karty) banka nebo město. Vydavatel dává systému jeho základní rysy a nastavuje pravidla pro realizaci platby a věrnostního systému. Nasazení systémů pro používání bezkontaktních karet vylučuje ve větší míře lidský faktor jako zdroj omylů a defraudací a šetří pracovní síly, jejichž výkonnost je vždy limitovaná.
V současné době se odhaduje, že ve veřejné osobní dopravě v ČR je již implementován téměř jeden milion čipových karet. Potencionální trh je však výrazně větší. "Masivnějšímu rozšíření totiž brání konzervativní postoje, jež lze pociťovat zejména ve větších aglomeracích. Opatrnost je tu však na místě, neboť ve velkých městech je nutné vhodně sladit pravidla platící pro městskou dopravu, příměstskou dopravu a další služby, které mohou být také do systému zapojeny," uzavírá Jiří Matějec z PVT.