Síry v ovzduší ubylo, lesy se ale uzdravují zvolna

Síry v ovzduší ubylo, lesy se ale uzdravují zvolna

V Černém jezeru na Šumavě žily naposledy ryby počátkem sedmdesátých let minulého století. Pak je definitivně vypudil kyselý déšť, respektive oxid siřičitý z elektráren a dalších velkých podniků.
Síry nyní české firmy vypustí takřka o devadesát procent méně, a proto se i Černé jezero pomalu vzpamatovává. Za padesát let by v něm zase mohly žít ryby. Jenže uzdravování jezera mohou výrazně zpomalit, anebo dokonce úplně zastavit, jiné škodliviny v ovzduší - oxidy dusíku.
Právě další vývoj jezer a lesů, které v minulých desetiletích poškodily emise oxidu siřičitého, je jedním z hlavních témat mezinárodní konference Acid Rain, která včera začala v Praze.
"Emise oxidu siřičitého se za posledních dvacet let snížily téměř o osmdesát procent. To je vynikající zpráva," řekl Peter Gammeltoft, vedoucí oddělení pro čistotu ovzduší a dopravy Evropské komise. Neopomněl ovšem dodat, že existuje i špatná zpráva: kyselé deště stále negativně ovlivňují zdravotní stav lesů, půdy a jezer.
"Současné vědecké poznání ukazuje, že v mnoha evropských regionech je třeba dále snížit emise síry, aby se chemické a biologické vlastnosti ekosystémů vrátily do přirozeného stavu," poznamenal Markus Amann z Mezinárodního ústavu IIASA v Rakousku.
V roce 1990 byly v Česku emise oxidu siřičitého 1850 miliónů tun. Díky odsíření a dalším ekologickým opatřením se emise v roce 2003 snížily na 226 miliónů tun.
"Jsme na úrovni Německa nebo Velké Británie, ale stále ještě zaostáváme za skandinávskými zeměmi," řekl Jakub Hruška, předseda výkonného výboru pražské konference a náměstek ředitele České geologické služby. Kvůli kyselým dešťům uhynuly rozsáhlé porosty v Krušných horách či v Krkonoších. V celé střední Evropě padly kvůli kyselému dešti desetitisíce hektarů.
Ačkoli z elektrárenských a továrních komínů dnes uniká do ovzduší jen zlomek oxidu siřičitého, české lesy a jezera se vzpamatovávají jen velmi pomalu. "Jejich stav se dramaticky nelepší," připomněl Hruška.
Jedním z důvodů je to, že půda se po "masáži" od kyselých dešťů uzdravuje mnohem pomaleji. Navíc kvůli vzrůstající automobilové dopravě mírně přibývá oxidu dusíku či přízemního ozónu. Obnova přirozeného lesa potrvá desítky let a vyžádá si miliardy korun.