Některé definice nám stále chybí

Účetní se neustále potýkají s otázkami, jak zachytit různé případy v souladu s příslušnými předpisy. Mnoho firem se proto nyní musí také seznamovat s mezinárodními účetními standardy. V čem jsou tyto normy shodné s českou úpravou a v čem se odlišují?
Hlavním cílem finančního účetnictví je zachytit a popsat operace podniku pravdivě a věrně, aby se například investoři mohli řádně rozhodnout, zda do podniku investovat, či nikoliv.

Zásady jsou podobné
Česká účetní legislativa, tedy zákon o účetnictví, české účetní standardy a vyhláška upravující vybraná ustanovení zákona o účetnictví, stanovuje, že účetní jednotky musí vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
Podle mezinárodních účetních pravidel IFRS (mezinárodních standardů finančního výkaznictví) musí být účetní informace srozumitelné, relevantní, spolehlivé srovnatelné. Oba systémy mají tedy na účetnictví velmi podobné základní požadavky.
Naše i mezinárodní předpisy také požadují, aby bylo možné se od norem odchýlit, a to v případech, kdy by dodržování standardů mělo za následek zkreslení informací. Má se postupovat tak, aby byly účetní operace zachyceny věrným způsobem.

Jak ocenit majetek
V českých i mezinárodních účetních předpisech je základním principem ocenění v historických cenách. To znamená, že se majetek vede v hodnotě, za kterou byl pořízen. V případě závazků je rozhodující hodnota v okamžiku, kdy dluh vznikl. Pouze u vybraných položek, jejichž rozsah je u IFRS významně širší, je možno (popřípadě požadováno) přecenění na takzvanou reálnou cenu. Tedy na hodnotu, kterou v současnosti majetek či závazek má.
Vzhledem k vývoji účetních standardů lze v České republice do budoucna očekávat rozšiřování požadavků na oceňování vybraných položek reálnou hodnotou, což zvýší vypovídací hodnotu účetních informací.
Poměrně významným rozdílem mezi oběma systémy je oblast definování základních pojmů.
IFRS ve svém koncepčním rámci vymezují základní účetní kategorie jako aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady. V české úpravě se však dosud nepodařilo tyto pojmy jednoznačně definovat, což v některých momentech komplikuje práci účetních a následně může snižovat srovnatelnost informací.

Účetní výkazy
Oba systémy také stanovují rozsah účetní závěrky. Ta standardně obsahuje rozvahu (výkaz o finanční situaci k určitému datu), výkaz zisků a ztrát (výkaz o aktivitách společnosti za určité období), dále výkaz o změnách vlastního kapitálu, výkaz peněžních toků (cash flow) a přílohu k účetní závěrce.
Nutno poznamenat, že podle české legislativy je sestavení výkazu peněžních toků a přehledu o změnách vlastního kapitálu pouze dobrovolné, což může negativně ovlivnit vypovídací hodnotu účetní závěrky. Nicméně platí, že většina velkých firem výkaz cash flow, který je některými uživateli považován za nejvýznamnější, standardně sestavují.
Požadavky na obsah a strukturu jednotlivých výkazů se v obou systémech značně odlišují.
Česká účetní legislativa se v posledních letech sbližuje s mezinárodní úpravou, a to jak v celkovém pojetí, tak i v jednotlivých účetních principech.
Dokonce od doku 2005 je pro společnosti kotované na burze cenných papírů povinné použití mezinárodních účetních standardů.
Na straně druhé se ale drobní podnikatelé nemusí obávat, že se budou muset přizpůsobovat rostoucím požadavkům mezinárodních standardů. Pro ně vždy bude prioritní správné stanovení daňového základu a splnění veškerých daňových povinností.
Autor je auditorem společnosti Mazars Audit

Srovnání IFRS a české úpravy
Základní požadavky na účetnictví jsou velice podobné.
V obou systémech je shodně základním oceňovacím principem takzvané ocenění v historických cenách. Zachycuje se hodnota v okamžiku pořízení majetku či vzniku závazku.
U vybraných položek, jejichž rozsah je u IFRS významně širší, je povoleno přecenění na reálnou ("aktuální") cenu.
Vzhledem k vývoji účetních standardů lze v České republice do budoucna očekávat rozšiřování požadavků na oceňování vybraných položek reálnou hodnotou. To zvýší vypovídací hodnotu účetních informací.
Významným rozdílem mezi oběma systémy je oblast definování základních pojmů. IFRS definují aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady. V české úpravě se dosud nepodařilo jednoznačně tyto základní pojmy definovat.
Řadu rozdílů je možné spatřit v oblasti účetních výkazů. Například sestavování výkazu cash-flow je u nás pouze dobrovolné.