Jak vyslat pracovníka do ciziny

Jak vyslat pracovníka do ciziny

Čeští zaměstnavatelé se v poslední době stále častěji setkávají s potřebou vyslání vlastních zaměstnanců na pracovní pobyty do zahraničí. Běžným důvodem bývá školení či výpomoc u mateřské či jinak spřízněné zahraniční společnosti. Vyslání vlastních zaměstnanců do zahraničí však pro mnohé podnikatele současně představuje nemalé potíže spojené se současnou právní úpravou.
Až do 1. října 2004, kdy došlo ke změně zákoníku práce, byli zaměstnanci často vysíláni na základě takzvaného dočasného přidělení k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, které zákoník práce umožňoval. V rámci dočasného přidělení zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem písemnou dohodu, prostřednictvím které byl zaměstnanec dočasně přidělen k výkonu práce k jiné fyzické nebo právnické osobě na určenou dobu a místo výkonu práce. Od 1. října loňského roku již ale dočasné přidělení není možné a zaměstnavatelé musí hledat jiné způsoby vyslání svých zaměstnanců do zahraničí.

Pracovní cesta

Zaměstnavatelé mohou v souladu se současným zněním zákoníku práce vyslat své zaměstnance na pracovní cestu. Za pracovní cestu se považuje časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnanci mohou být tímto způsobem vysláni k zahraniční fyzické či právnické osobě na dobu nezbytné potřeby, aby zde pro svého zaměstnavatele vykonávali práci, pokud je tato podmínka sjednána v pracovní smlouvě uzavřené mezi dotčenými zaměstnanci a zaměstnavatelem.
Vyslaní zaměstnanci se na pracovní cestě řídí podle pokynů vedoucího, který je na pracovní cestu vyslal, nepověří-li zaměstnavatel písemně zahraniční společnost (osobu), aby zaměstnancům dávala po dobu jejich pracovní cesty pokyny k práci, organizovala, řídila a kontrolovala jejich práci. Zaměstnavatel stanoví pro své zaměstnance datum nástupu pracovní cesty, místo jejího výkonu, způsob dopravy, ukončení pracovní cesty a případné další podmínky.

Školení či neplacené volno

V některých případech lze vyslání zaměstnanců do zahraničí za účelem školení pro určitou pracovní činnost posuzovat z hlediska českého pracovního práva jako účast na školení za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Samotná účast na školení je považována za výkon práce, za který vyslaným zaměstnancům přísluší mzda, a po dobu školení zůstává v platnosti pracovní poměr uzavřený s českým zaměstnavatelem. Zaměstnanci vyslaní k zahraniční osobě za účelem školení by měli být předem svým zaměstnavatelem informováni zejména o době trvání školení, místě jeho konání a o měně, ve které jim bude vyplácena mzda.
Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům po dobu jejich výkonu práce u zahraniční společnosti poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Vyslaní zaměstnanci mohou v souladu s právním řádem země, do které jsou vysláni, uzavřít na dobu svého vyslání pracovní poměr, případně jiný smluvní vztah se zahraniční společností. Nárok na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy musí být stanoven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele a musí být upraven takovým způsobem, aby nedošlo k porušení ustanovení zákoníku práce, která upravují zákaz diskriminace.
S ohledem na konkrétní situaci je třeba vždy pečlivě zvážit, která z výše uvedených možností fakticky i právně nejlépe odpovídá danému případu. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by se jednat o obcházení zákona, což by mohlo mít vliv i na daňovou uznatelnost některých nákladů, které zaměstnavateli v souvislosti s vysláním vzniknou.

Do členského státu unie

Při vysílání zaměstnanců do jiného členského státu EU je třeba brát ohled na ustanovení zákoníku práce, která pro tento druh vyslání v souladu s předpisy Evropské unie stanoví určité zvláštní podmínky. Na vyslané zaměstnance se tak vztahuje úprava členského státu EU, ve kterém je práce konána, pokud se jedná například o délku pracovní doby, minimální mzdu či příplatky za práci přesčas.
Na druhou stranu se nároky pro vyslané zaměstnance stanovené právním řádem, kde je práce vykonávána, neuplatní, pokud české právo poskytuje vyslaným zaměstnancům výhodnější nároky.
Další důležitou podmínkou aplikace cizího právního řádu je doba vyslání. Například požadavek minimální mzdy a příplatku za práci přesčas dle právního řádu, kde je práce konána, se nepoužije, pokud doba vyslání zaměstnanců celkově nepřesáhne dobu jednoho měsíce v období posledních dvanácti měsíců od počátku vyslání.
Autor pracuje v advokátní kanceláři Ambruz & Dark, advokáti

Způsoby vyslání zaměstnanců do zahraničí

Pracovní cesta
Za pracovní cestu se považuje časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Pracovníci mohou být tímto způsobem vysláni k zahraniční firmě na potřebnou dobu.
Školení
V některých případech lze vyslání zaměstnanců do zahraničí za účelem školení pro určitou pracovní činnost posuzovat jako účast na školení za účelem prohloubení kvalifikace. Samotná účast na školení je považována za výkon práce, za který vyslaným zaměstnancům přísluší mzda.
Pracovní volno bez náhrady mzdy
Vyslaní zaměstnanci mohou v souladu s právním řádem země, do které jsou vysláni, uzavřít na dobu svého vyslání pracovní poměr, případně jiný smluvní vztah se zahraniční společností.