Akcionáři nevědí, že je firmy vyplatily

Akcionáři nevědí, že je firmy vyplatily

Ti si totiž musí v určité lhůtě listinné akcie vyzvednout. Pokud se o této možnosti nedozvědí nebo termín nestihnou, mohou být jejich akcie vydraženy. Řada z nich ani neobdrží peníze, protože nevědí, že leží po dobu šesti let v soudní úschově.
Při velkém počtu akcionářů se společnosti vyplatí právě zaknihovaná forma.
Listinné cenné papíry musí totiž obsahovat ochranné prvky a při důležitých změnách se musí vyměňovat.
U zaknihovaných akcií stačí údaje změnit v databázi.
Od ukončení kupónové privatizace, která rozdělila podniky mezi drobné akcionáře, dochází postupně k procesu centralizace. Jeho součástí je, že se většinoví vlastníci snaží získat co největší podíl na vedení společnosti.
Jedním ze způsobů je právě změna akcií ze zaknihovaných na listinné.
"Informace o změně formy akcií nebo jejich hodnoty se posílají na adresy, které jsou známy Středisku pro cenné papíry nebo společnosti. Problém je, že lidé své adresy neaktualizují," říká k tomu Tomáš Kunčický z firmy Cyrrus, která pro emitenty organizuje veřejné dražby.
V případě akcií na majitele není známa adresa a výzvy se objevují pouze v tisku.
"Jestliže si jich akcionář nevšimne a nové akcie si nevyzvedne, může emitent uspořádat veřejnou dražbu. Pokud je dražba nachystaná, měl by akcionář dostat dopis s dodejkou, ve které obdrží dražební vyhlášku a informace představenstva. Peníze z dražby se ukládají do soudní úschovy, kde po několika letech propadají státu," dodává Kunčický.
"Za poslední dva roky bylo úschov sto dvacet, letos jich je touto dobou už sto čtyřicet, což tvoří devadesát procent případů všech soudních úschov. Částky jsou v průměru do tisíce korun, nejvyšší jsou v řádu několika tisíc," říká Tomáš Epstein, ředitel okresního soudu Praha-východ. Podle něho jde většinou o akcie z kupónové privatizace, které byly vydraženy bez přítomnosti majitele.
"Zatím jsme ale nezaznamenali případ, že by peníze propadly státu. Jen třetina lidí reaguje na výzvu, protože jsou to malé částky, které se u nás ve výši dvě stě korun srážejí v momentě uschování," dodává Epstein.
"Za poslední dva roky počet soudních úschov výtěžků z akcií stoupl v řádu násobků," potvrzuje Michal Holub, mluvčí soudu pro Prahu 5.
Vlastník akcií by si tedy měl být vědom toho, jestli vlastní akcie na jméno nebo na majitele. V druhém případě ho o změnách i výplatách bude společnost informovat prostřednictvím inzerce v celostátním deníku určeném ve stanovách společnosti.
Pokud je vlastníkem zaknihovaných akcií, měl by Středisku pro cenné papíry hlásit změny bydliště, aby ho firma nemohla bez jeho vědomí vyvlastnit.